Původem Italka, dnes žijící v Římě, producentka, DJka, výzkumnice a zvuková terapeutka. Francesca Spadoni vystupuje pod jménem Psykia a za sebou má nespočet vystoupení napříč Evropou i mimo ni. Mimo jiné třeba na festivalech jako Boom, MoDem, Own Spirit nebo Masters of Puppets. Kromě energických DJ setů a experimentální ambientní tvorby se věnuje také etnografickému výzkumu rave kultury, pořádání ceremonií a sound healingu. V minulosti žila v Indii, spolupracovala s řadou labelů (Namo Records, Pixan Recordings, Parvati Records…) a jako stage manažerka se podílela i na organizaci Boom Festivalu. Na českém festivalu Ufo Bufo 2025 se představí na hlavní BUFO stage a my jsme si s ní společně s kolegou Gizmem popovídali o hudbě, rituálech i jejím osobním příběhu.
Kouzelná: Ve tvém biu mě zaujalo, že jsi nějakou dobu žila v Indii, konkrétně v oblasti Goa – kolébce psytrance. Jak tě tahle zkušenost ovlivnila – jak osobně, tak hudebně? A jak vnímáš dnešní scénu tam, oproti té, jaká byla třeba v devadesátkách, pokud jsi o tom slyšela od lidí?
Psykia: Ahoj všem a děkuji za pozvání. Je mi opravdu ctí tu být a mluvit o svém příběhu jako psytrance DJka. Ano, je to tak – strávila jsem mnoho sezón v Goa. Poprvé jsem tam jela v roce 2006 psát svou diplomovou práci o psytrance hnutí. Byla to zkušenost, která mi změnila život. Do té doby jsem byla jen zvědavá tanečnice, která se na párty cítila dobře, ale potřebovala jsem jet do Goa, abych to celé lépe pochopila. Díky této cestě a výzkumu jsem se do celé kultury zamilovala ještě víc a přirozeně jsem se rozhodla stát její součástí.
Hudebně jsem tehdy ještě nehrála. Zlom přišel až v roce 2009, kdy jsem do Goa přijela poprvé jako DJka. Hrála jsem tehdy progressive, ale tam jsem uslyšela jiný zvuk – temnější, z labelu Discovalley Rec., který mě zasáhl a fascinoval. A tak jsem začala hrát temnější a rychlejší hudbu.
Co se týče scény tehdy a dnes – rozhodně se změnila. Časy se od 90. let změnily velmi rychle. Představuji si, že tehdy šlo o období experimentování a určité magie, kdy vznikalo něco nového – jak hudebně, tak kulturně. Bylo to něco, co lidi spojovalo a ještě to nebylo nijak definované – vycházelo to z konceptu tranzu jako změněného stavu vědomí, útěku z každodenního „tranzu“, ve kterém lidé fungují jako automaty. Šlo o funkční tranz – být tady a teď bez limitů a cenzury, zkoušet propojení duší skrze hudbu a tanec.
Dnes se bohužel leccos změnilo. Psytrance se dost zformátoval, stal se standardizovaným a ztratil hodně z té původní magie. I když… někdy se to mystično dá ještě pořád ucítit.
Gizmo: Jak vnímáš psytrance komunitu? Máš pocit, že funguje jako jednotný globální organismus, nebo jsou tvé zkušenosti z různých koutů světa výrazně odlišné?
Miluju psytrance komunitu, protože ať už jedeš kamkoli na světě, můžeš si být jistý, že potkáš někoho, kdo tě přivítá jako člena rodiny. I když jsou mezi zeměmi rozdíly, základ zůstává stejný – otevření lidé, kteří milují cestování, objevování světa a jsou spojeni vášní pro hudbu a tanec.
Gizmo: Na to bych rád navázal – napsala jsi knihu Trancefloor: An Ethnographic Research on the Soundscapes of Dancing Souls. Je někde k dostání? Jak ji vnímají lidé ze scény, o které píšeš?
Moje kniha vznikla v roce 2006, jak už jsem říkala, byla to moje diplomka, která pak vyšla tiskem. Bohužel znovu vydaná nebyla, ale klidně ti ji můžu poslat. Vzhledem k tomu, že už je to skoro 20 let, většina postav z mé práce už není ve scéně aktivní, ale tehdy to byli lidé, kteří psytrance skutečně žili a nějakým způsobem ho pomáhali tvořit. Řekla bych, že byli z knihy nadšení.
Kouzelná: Vím, že jsi pracovala jako stage manažerka na Boom Festivalu, což je dost náročná role, zvlášť v technicky náročném a pořád převážně mužském prostředí. Jak ses k této pozici dostala a co ti dala? A když už jsme u toho, jak bys popsala celkovou atmosféru Boom Festivalu? Jaký je rozdíl oproti menším, komornějším psytrance akcím?
Psykia: Ano, pracovala jsem jako stage manažerka na Boom Festivalu během dvou ročníků, na stagi Alchemy Circle. Byla to pro mě velmi obohacující zkušenost. Dřív jsem už pracovala jako stage manažerka na jiných festivalech, takže jsem měla dost zkušeností. Pravda je, že v tomhle oboru moc žen není, ale vůbec jsem necítila žádné rozdíly v přístupu – naopak jsem cítila velkou podporu. A také v produkčním týmu Boomu bylo hodně žen.
Co říct, organizovat festival jako Boom rozhodně není jednoduché, je tam spousta práce a nečekaných situací. Ale pracovala jsem s profesionály, kteří věděli, jak na to, takže to byla fantastická zkušenost. Osobně ale dávám přednost menším festivalům. Jsem hodně empatická a někdy mě energie velkých festivalů až zahlcuje. U menších akcí je všechno více na lidské úrovni.
Kouzelná: Jak obecně vnímáš roli žen v elektronické hudbě, a konkrétně v psytrance scéně? Máš pocit, že se prostor pro ženy rozšiřuje – na pódiu, za mixem i v zákulisí?
Ano, rozhodně. Obzvlášť v posledních letech je aktivních žen ve scéně mnohem víc. Je nás hodně a vzájemně se podporujeme. A to je na tom to krásné.
Gizmo: Kolik času v roce trávíš mimo Londýn? Je to pro tebe pořád základna, nebo už spíš jen místo, kde mají kytky šanci přežít? 🙂
Od pandemie už v Londýně nebydlím. Vrátila jsem se zpět do Říma, svého rodného města. Londýn ale pořád považuju za své druhé město, žila jsem tam 12 let a pořád ho moc miluju. Ale v této fázi života potřebuju moře a slunce a to všechno mám tady v Římě. Chybí mi moji přátelé z Londýna, ale co se týče počasí… italská duše ve mně ten londýnský šedý podzim opravdu nepostrádá. 🙂
Gizmo: Aaa – tak to se omlouvám – internetové zdroje očividně stěhování ještě „nezapracovaly“…
Tvá tvorba pokrývá široké spektrum – od ambientu po dark a forest. Kdybys měla představit darkpsy nebo forest někomu, kdo je zapřisáhlý techno fanoušek, co bys mu řekla? Proč by si měl dát tyhle žánry?
Určitě! Acid techno a forest/darkpsy mají podle mě hodně společného. Začíná to třeba bpm, ale i kulturně nejsou zase tak daleko od sebe. Takže věřím, že mix těchto žánrů může být hodně zajímavý. Musím říct, že od pandemie často hraju na akcích, kde se techno a psytrance propojují. A mám z toho velkou radost.
Gizmo: Na tvém webu mě zaujala i sekce o sound healingu. Co pro tebe tenhle pojem znamená? A jak ses k němu dostala?
Psykia: Ano, studovala jsem sound healing tři roky, abych hlouběji pochopila, jak hudba působí na lidi, a abych mohla hrát své sety vědoměji. Pochopila jsem, že každý vnímá hudbu jinak, takže se nedá zavděčit všem. Ale když znáš sílu určitých frekvencí, můžeš hudbu používat jako nástroj léčení i zábavy. Často ke mně lidé po setech chodí a děkují mi za to, že v nich vyvolal vnitřní proměnu. To mě pak vždycky potěší.
Gizmo: Hraješ od dětství na housle, což je základ, který většina DJs a producentů nemá. Máš nějaké zkušenosti s live acty? Nebo tě láká nějaká jiná specifická forma vystupování? Předpokládám, že v darkpsy nebo forestu live acty nejsou běžné. Takže otázka míří pravděpodobně spíš na chillout/downtempo část tvé tvorby.
Ano, dřív jsem hrála na housle, ale když jsem se začala věnovat psytrance, už jsem se o housle tolik nezajímala. Studovala jsem i zpěv a nakonec jsem si udělala diplom z elektronické hudby, než jsem začala tvořit vlastní věci. Housle i hlas používám v produkci, ale živě jsem nikdy nevystupovala, jen jako DJka. Ale musím říct, že mě velmi zaujalo vystoupení Confa, který hrál na housle živě. To byl opravdu neuvěřitelný zážitek. Myslím, že v tomhle směru je ještě spousta prostoru pro experimenty.
Kouzelná: Když se podíváš na letošní line-up UFO BUFO, koho bys doporučila? Nejen nám, ale hlavně návštěvníkům festivalu. Koho by neměli minout?
Letos to bude moje první UFO BUFO a line-up je opravdu skvělý, je tam tolik umělců, na které se těším! Na hlavní stagi bych určitě nevynechala Sishivu, Loose Connection, Hugadam, Third Eye of Monkey a Alien Trancesistor. Na Chill Stage mám ráda Lo.Renzo a Quantu, na Groovy Stage bych chtěla slyšet Seb-G a Unicorn Hunters. Ale celkově jsem zvědavá i na jména, která neznám!
Kouzelná: A nakonec protože tenhle rozhovor je pro online magazín rave.cz, takže se nemůžu nezeptat: co pro tebe znamená „rave“? Jak bys popsala svůj osobní vztah k rave kultuře a jak ji vnímáš dnes ve srovnání s jejími kořeny?
Psykia: Rave pro mě znamená jít dál, za osobní a kulturní hranice, zažít existenci bez limitů, v propojení s hudbou a lidmi. Věřím, že tohle je pravý kořen rave kultury. I když se její forma s časem mění, podstata zůstává a myslím, že zůstane, protože lidé tyhle hudební rituály, ve kterých se můžou uvolnit a pustit všechno ven, opravdu potřebují. A já doufám, že si tahle scéna zachová svou čistotu i v budoucnu.
Pokud jste dočetli až sem a chtěli byste se festivalu zúčastnit, vstupenky pořídíte na https://ufobufo.eu/cs/vstupenky
Více informací o programu, lokaci a celkové atmosféře najdete na https://ufobufo.eu/cs