Šesté Ultra Europe ovládli Švédové

Pokud hledáte festival, během kterého můžete trávit každý den na pláži a večer si můžete jen tak mimochodem skočit na místní fotbalový stadion s plejádou světových DJských hvězd, chorvatská edice Ultra je ta správná volba. Tuhle kombinaci s dovolenou u moře jen tak něco nepřekoná!

16.7. 2018 08:18:09 | reporty | Paya

Šestý ročník evropské variace světoznámého Ultra Music Festivalu zároveň znamenal mou třetí účast. To, čím se tenhle festival v evropském měřítku totiž vyznačuje, je kromě pokaždé silného line-upu hlavně relativně nejstabilnější počasí, které letos opravdu nezklamalo: celé tři dny bylo úplně ideální letní počasí, slunečno, opravdu teplo.

Velmi dobré zázemí celému eventu opět poskytnul svatostánek fotbalového klubu Hajduk Split, tedy stadion Poljud. Dopravu na něj z okolních obcí zajišťovaly pravidelné shuttlebusy, které jsme se za ty roky naučili používat opravdu dokonale. Oblíbenou alternativou byl Uber. Festivalové náramky jsme si obstarali už během pátečního odpoledne, získat se dají dokonce už ve čtvrtek, je tak možné se vyhnout tomu největšímu návalu a frontám.

Ty nás na vstupu přesto neminuly, v pátek jsme totiž vyrazili na akci zjevně během špičky a u bezpečnostních checkpointů se tvořily početné davy. Na druhou stranu, naprosto chápu, že je potřeba obezřetně prohlédnout každého jednotlivce, takže člověk je zvyklý fronty tohoto typu pořadatelům odpustit.

V celém areálu fungoval bezhotovostní systém, k dostání byl široký sortiment merchandisingu, nemalý výběr jídel (včetně veganských, jak je v současnosti již standardní), barům kralovala cuba libre a vodka s energeťákem. To nejlepší na splitském stadionu je ovšem jeho architektura. Podoba rozevřené lastury totiž umožňuje vizuálně pohádkové kombinace ohňostrojů, kdy se baterie vystřelených rachejtlí nad středem arény navzájem křižují. A ne jen jednou!

Pro trancery i technaře

Hudební produkci každý ze tří dnů nabízely celkem 4 scény. Ta nejmenší stála v zadní části areálu a nesla přízvisko UMF Radio. Mezi 19:00 a 05:00 ráno se na ní střídala jména, jako Danny Farrell, Kryoman, Plastik Funk a další. Opravdu šlo o spíše doplňkovu stage, kterou jsme míjeli při každém příchodu i odchodu ze scény hlavní.

To postapokalyptická Arcadia, to byla jiná káva. Tahle věžová scéna steampunkové vizáže ve stylu Mad Max poskytovala útočiště například trancerům – v sobotu se zde představili například Estiva, Khomha, MaRLo, Cosmic Gate nebo Ben Nicky. Ostatní dny toto oheň šlehající pódium přivítalo například dvojice Merk & Kremont, Jewelz & Sparks, Sick Individuals nebo talenty, jako jsou Maddix, Kaaze, Kura nebo Julian Jordan.

Pro vyznavače techna se klíčovým chrámem stala druhá největší stage, Resistance. Celé jí kraloval ten největší, tedy ikonický borec Carl Cox, kterého jsme si pochopitelně také nenechali ujít, a doprovod mu zajistila velká jména typu Loco Dice, The Martinez Brothers, Seth Troxler, Craig Richards, Nic Fanciulli, Jon Rundell, Marco Carola, Charlotte De Witte, Eats Everything, Paco Osuna, Jamie Jones a Joseph Capriati, mnohá z nich ve vzájemných b2b setech.

Lahůdka pro technaře, tři dny zážitků. Ty mainstreamové dodávala hlavně Ultra Mainstage, kde mezi předskokany bylo možné slyšet Vini Vici, Cheat Codes nebo Raidena. Každý zvolil, co mu nohy dovolily – přece jen, program byl náročný a trval každý den od sedmi večer do pěti do rána.

Pátek – tři Švédové

A kdo tedy patřil mezi největší hvězdy 6. ročníku Ultra Europe? V pátek hlavní program odstartoval Afrojack a nutno dodat, že nás překvapil, protože jeho set nebyl celý o jeho typickém upískaném stylu. Nick van de Wall také zahájil sérii připomínek nedávno zesnulého Aviciiho, sám ve svém setu zahrál I Could Be The One a také Levels, možná nejhranější skladbu celého festivalu, asi logicky vzhledem k okolnostem.

Kromě tuny své produkce v čele s Ten Feet Tall na nás tento Holanďan nahrnul také Vengaboys – We Like To Party nebo Daft Punk – One More Time, asi druhou nejhranější skladbu celého festivalu. Vrcholem Afrojackovy sady pro nás ovšem byla obligátní Ladi Dadi, šílený floorkiller.

Následující Axwell s Ingrossem tedy sakra měli na co navazovat. Opět, pomineme-li hromady vlastních skladeb včetně novinkové Dancing Alone, publikum určitě zaujali Daft Punk – Aerodynamic, variace na Zimmerův Interstellar OST (v tracklistech se objevuje jako Klahr ID) a Aviciiho Wake Me Up. Netřeba asi dále pokračovat, Švédové předvedli neskutečnou jízdu a své fanoušky naprosto dostali. Tedy včetně mě.

Další na řadě byl DJ Snake. Tento francouzský ranař není úplně šálkem mé kávy, nicméně největší aplaus pochopitelně sklidil za svou hitovku s Majorem Lazerem s názvem Lean On. To závěrečný Eric Prydz, to byla kvalitka par excellence. Stylově vytříbené hraní, doplněné uchvacujícími projekcemi, nabídlo ve svém průběhu ikonické Depeche Mode – Personal Jesus a Prydzovy vlastní megahity Generate a finálový Opus. Super, tleskám!

Sobota – tři Švédové

Hlavní sobotní program zahájili švédští Galantis, kteří při svém vystoupení využívají soustavu bicích a rovněž sladěná videa. I proto mají největší efekt jejich vlastní songy, jako Runaway, Gold Dust, No Money, You, Peanut Butter Jelly a další. K našemu překvapení i Galantis naprosto rozbili stadion prostřednictvím Ladi Dadi. Výborný warm-up před příchodem bosse.

Tímto jménem totiž přezdíváme švédského borce Steva Angella, který své parádní vystoupení otevřel skladbou Rejoice, které dominuje úchvatné kázání reverenda T. D. Jakese. Velmi inspirativní a atmosférický zážitek! Následovaly klasiky Knas, Gods, SLVR, Payback a další, ale i novější autorské skladby, jako Dopamine, Break Me Down a Nothing Scares Me Anymore. Steve odehrál jak kousky od Swedish House Mafia, tak od Axwella a také Ingrossa.

Je vidět, že jejich vztahy jsou na velmi dobré úrovni a nic nebrání návratu švédských mafiánů na světovou šňůru! O vítězi sobotního večera tak v našich očích už bylo rozhodnuto, ale na řadě byl ještě koncert The Chainsmokers (ano, odehráli snad všechny své singly a navrch ještě Haddaway – What Is Love, Calvin Harris & Rihanna – We Found Love nebo The Cranberries – Zombie … ale hlavně, hlavně stihnuli poblahopřát Chorvatům k postupu do semifinále mistrovství světa ve fotbale) a nakonec Hardwell.

Ten nás potěšil peckou Axwell /\ Ingrosso – More Than You Know a publikum roztleskaly Aviciiho Levels a Wake Me Up, ale zjevně byl ve vtipném rozmaru, protože do setu zakomponoval The Underdog Project – Summer Jam, Axel F nebo Project X OST. Doleva a doprava jsme si s celým davem zaskákali na Crowd Control. Robbert samozřejmě nezapomněl ani na své vlastní skladby a stylově den uzavřel.

Neděle – a ještě jeden Švéd

Neděle pro nás začala už v devět hodin večer, protože jsme si nechtěli nechat ujít házení dortů. Se Stevem Aokim je legrace. Kromě svých pecek (Boneless, Pursuit Of Happiness, Turbulence a dalších) se totiž i on vytasil s Crowd Control, které zafungovalo snad ještě lépe než v sobotu. Síla davu byla neskutečná a atmosféra strhující. Vtipným videem nechal Aoki doprovodit svoji vizi Titanic OST a ve finále vzdal hold Linkin Park a speciálně Chesteru Benningtonovi prostřednictvím One More Light.

Po Američanovi nastoupil Švéd, DJ Alesso. Ten na nás nejprve zkoušel své nové skladby typu Falling nebo Let Me Go, ale pak zjistil, že nejlépe funguje jeho původní styl a rozbil mainstage Under Control, I Wanna Know nebo Heroes plus švédskými bombami More Than You Know, Antidote, In My Mind a Calling.

Pár minut po půlnoci se DJského pultu ujal David Guetta. Ani tento francouzský bohém pochopitelně neopomněl svou vlastní produkci, co nás ovšem zaujalo, byly opět se opakující záběry na jeho ruce. Projekce tak jasně ukazovala jeho práci s mixem a jako v poslední době už poněkolikáté asi jasně prokázat, že nemá problémy s předmícháváním setů.

Během své sady Francouz zabrousil do vod dark house, aby se pak vrátil ke svým megahitům a ani on nevynechal tribute to Avicii. Závěr předznamenala povedená skladba When Love Takes Over v kombinaci s Clap Your Hands a konečně Daft Punk.

Na řadě byl bláznivý Marshmello, který bodoval Aviciiho Waiting For Love nebo původní Alice Deejay – Better Off Alone, bohužel nám však nezbývalo adekvátní množství sil, takže jsme se nedočkali závěrečného Armina van Buurena, nemám však pochyb, že nedělní party uzavřel ve velkém stylu. Je to profík! Díky, Ultra, celý festival byl super!

PARTYINFO

Ultra Europe

06.07.2018 - 08.07.2018 ,
DJs: Afrojack, Alesso, Armin van Buuren, Axwell / Ingrosso, Carl Cox, David Guetta, DJ Snake, Eric Prydz, Galantis, Hardwell, Marco Carola, Marshmello, Steve Angello, The Chainsmokers a další
Cena: 149 €
REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně