Šestý ročník největšího klubu na světě

Organizátoři z frankfurtského BigCityBeats rádi označují festival World Club Dome za největší klub na světě. Vlastně nejspíš nejde o nadsázku – díky zastřešení poskytuje prostor fotbalového stadionu místo k tanci pro více než 50 tisíc příznivců elektroniky.

7.6. 2018 00:36:38 | reporty | Paya



Na frankfurtský festival World Club Dome jsme se vydali již počtvrté, protože je nám jednak sympatická pestrost obsazení seznamu účinkujících, jednak vzdálenost od českých hranic (pár hodin a výhradně po dálnici) a jednak samotná lokace, která nabízí prostor pro mnoho open- air stageí, klubových scének a zároveň hlavní pódium pod zatahovací střechou fotbalového stadionu Eintracht Frankfurt.

Impozantní prostor tak nabízí pocit otevřené scény zároveň s výhodami krytého stánku, čili v případě nepřízně počasí jsou partypeople v suchu a v případě přehnané přízně počasí zase ve stínu. A že tentokrát počasí opravdu ukázkově vyšlo. Stadion se svými tribunami navíc dokáže generovat skvělou atmosféru fotbalového kotle. Zároveň poskytuje kapacitní zázemí toalet a občerstvení, takže prakticky nikde není nutné čekat fronty (a pokud se někde vyskytnou, při troše přemýšlení člověk skoro vždy bleskově nalezne alternativní přepážku bez čekání). Pověstná německá organizace funguje.

Berlin Calling Frankfurt

Dopravní dostupnost Commerzbank-Arena je opravdu učebnicová. Fotbalový svatostánek stojí nadohled dálnice A3, zároveň je možné se k němu dopravit vlakem (dokonce byl zorganizován BigCityBeats ICE Club Train s Mousse T. nebo Plastic Funk na palubě), z centra města tramvají nebo busem a nedaleko se nachází slavné frankfurtské letiště (tam zase přistál BigCityBeats Club Jet v čele s W&W a Alle Farben).

V okolí se nabízejí hned čtyři velkokapacitní parkoviště za 5 euro, pro VIP návštěvníky jsou dostupné podzemní garáže pod samotnou herní plochou. Jelikož jde o třídenní party, je možné se usídlit také v blízkém kempu. Vchody do areálu se nabízejí hned patery, přesto zrovna zde fronty stály – důvodem byly zřejmě důkladné bezpečnostní prohlídky. BigCityBeats pořádají festival o celkové ploše 70 hektarů, která tentokrát nabízela kromě mainstage také Skyline stage, Zombie stage, Forest stage, Pool stage, Club Music Circle ve stínu hlavního stadionu, dále zábavní zónu, bazénovou oblast, heliport, a v neposlední řadě food & chill area, rozkládající se na ploše 4 tréninkových hřišť.

Nechyběl široký merchandising, jídlo a pití bylo možné platit místní elektronickou peněženkou. Samozřejmostí na západě jsou lockery a bankomaty. Jinak muzika zněla na všech možných i nemožných lokacích, třeba mezi toi-toikami nebo uprostřed jídelní zóny. Letošním tématem festivalu byl Hollywood, což pořadatelé dotáhli kromě dekorací nakonec i prostřednictvím toho, že bylo možné navštívit letní kino – tak například v pátek dávali Berlin Calling.

Bohužel bez švédského krále

Nicméně k tomu hlavnímu, k hudbě. Během prvního festivalového dne byly hlavními hvězdami samozřejmě Tiësto a Martin Garrix, jejichž předskokany byli W&W a Vini Vici. U bazénu hráli Len Faki a Paul Kalkbrenner. Druhý den už byl úplně nabitý. Mainstage opanovali Dannic, Robin Schulz, čím dál populárnější Timmy Trumpet, šílený cukrář Steve Aoki nebo belgická bratrská dvojice Dimitri Vegas & Like Mike.

Skyline stage ošéfoval trap a bass, zahráli Moksi, Yellow Claw, San Holo, Kayzo nebo Pendulum v DJ setu. Harder stylez se usídlily na Zombie Stage a v seznamu DJs nechyběla Miss K8, Evil Activities, Angerfist nebo Tha Playah. U bazénu si bylo možné poslechnout Magdalenu, Kollektiv Turmstrasse, Adriatique nebo Solomuna. Lesní scéna nabízela třeba Einmusik Live. Klubovky ve stínu hlavního stadionu nezůstaly pozadu, presentoval se na nich například Moguai, Woody van Eyden, DJ Dag, Dr. Motte (zakladatel legendární Loveparade), Talla 2XLC, Taucher, Maddix, Third Party či Curbi.

Neděle na stejném místě nabídla Mikea Williamse, Borise Dlugosche, The Disco Boys, Marnika nebo Looperse. Dění vrcholilo i na Forest Stage, kde hrál Boris Brejcha, Charlotte de Witte a Ben Klock. U bazénu bylo možné si užít Popofa, Kölsche a Svena Vätha, hardstyle zabodoval projekty Noisecontrollers, Coone nebo Brennan Heart za doprovodu MC Villaina.

Štastlivcům, kteří se pročekali ve frontě na přecpanou Skyline Stage, se otevřela možnost tančit na Zonderling, Sama Feldta, Alle Farben, Lost Frequencies nebo Lucase & Steva. No a hlavní scéna nabídla spoustu velkých hvězd (v čele se jmény, jako jsou Deorro, Nicky Romero, Nervo, Don Diablo, Afrojack a headlineři Axwell /\ Ingrosso), ale také jedno zklamání – díky údajným problémům na cestě z Londýna na World Club Dome premiérově nevystoupil král Eric Prydz.

V pátek Tiësto a Garrix

Tisíc lidí, tisíc chutí – v takto nabitém line-upu absolutně není možné absolvovat úplně všechno a každý si tak musí vybrat. Ze setů, které nás zaujaly nejvíce, tak padla naše volba samozřejmě na Tiësta. Ten sklidil nadšení například za loňský singl Carry You Home nebo letošní Dawnbreaker, ale i za mnohem starší Wasted, Chemicals, Secrets či Red Lights. Mě osobně udělal radost Pursuit Of Happiness, More Than You Know, In My Mind a pobavil mne L’Amour Toujours. Velmi emocionální byla Tiëstova vzpomínka na Aviciiho v podobě songu Hey Brother.

Na Tima Berglinga vzpomínal i Martin Garrix, který pro změnu zahrál Waiting For Love. I on do svého setu zařadil spoustu vlastní produkce, dle mého názoru mezi to nejlepší patřily singly ve spolupráci s dvojicí Matisse & Sadko s názvem Forever, Break Through The Silence, Dragon a Together. Mimochodem, i Garrix zahrál More Than You Know, v kombinaci s Animals a Turn Up The Speakers. Závěr představení světové jedničky DJ Magu byl ve znamení emocionální trojice Scared To Be Lonely, Pizza a In The Name Of Love.

V sobotu Deadpool 2 OST

Následovala opening ceremony celého festivalu, v rámci které velmi překvapilo živé vystoupení sopranistky Sarah Brightman, ohromila kolosální show a dojal hold Aviciimu, během kterého naživo zazněl zpěv pro jeho singly Waiting For Love, Hey Brother, Wake Me Up a celé to zakončily Levels. Měli jsme bez přehánění husí kůži, slavnostní zahájení party v takovém stylu jsme asi ještě nezažili a ještě dlouho do noci jsme se o něm bavili.

V sobotu na hlavní scéně dominoval například Dannic, který bodoval například sérií acappell, třeba Alesso – Raise Your Head, Pendulum – The Island Part 1, /\ - Dreamer nebo Alesso – Heroes. Nepřehlédnutelným zjevem byl samozřejmě opět šílený cukrář Steve Aoki. Pomineme-li dorty, nešlo si nevšimnout povedené skladby Boneless, novinky Céline Dion – Ashes (Steve Aoki Deadpool Demix) a ano, samozřejmě, Pursuit Of Happiness.

Závěr sobotního festivalového dne patřil belgické bratrské dvojici Dimitri Vegas & Like Mike. Nechyběl obligátní The Hum, na scénu za nimi pak přišel Steve Aoki, následoval neméně očekávaný Crowd Control a na festivalu opět zaznělo L’Amour Toujours.

To nejlepší nakonec: neděle

Nedělní, poslední den World Club Dome hlavní scénu opanovala například australská sesterská dvojice Nervo. I ta sklidila aplaus za nejpovedenější kousky ze své produkce, zejména Revolution, Alone, In Your Arms a samozřejmě Like Home. My jsme ocenili například překvapivý The Drill – The Drill.

Holandský borec Nicky Romero také zahrál pecku Martin Garrix & Matisse & Sadko – Forever, ale i svou vlastní novinku s pracovním názvem Just A Ghost nebo Jauzovo Rock The Party – celkově byl jeho set pestrý možná až moc, padaly často hitovky jako Booyah nebo Runaway. I on samozřejmě neopomenul společný singl s Nervo – Like Home. Nejsilnější pasáží jeho vystoupení však byla vzpomínka na Aviciiho a společná pecka I Could Be The One a hned poté Nicky uvedl poslední track, na kterém Avicii alias Tim Bergling pracoval, poslal mu k poslechu, ale již nestihl vydat – píseň s příznačným názvem Heaven a zpěvem Chrise Martina z Coldplay. Skvělý okamžik!

Dlouhán Afrojack se s tím příliš nepáral a sázel jeden vlastní mash-up a edit za druhým. A že byly nabité – tak třeba Turn Up The Speakers vs. Under Control vs. More Than You Know nebo Sweet Dreams vs. Pressure vs. Take Over Control. To vše prošpikoval pomocí Jungle Bae, Propagandy, Moombah nebo také Aviciiho Levels. A jistě, nechyběly ani Afrojackovy vlastní hity The Spark, What We Live For, Give Me Everything, Another Life a Ten Feet Tall.

Don Diablo není náš šálek kávy, ale má spoustu příznivců, což ostatně dokazuje i velký počet partypeople oblečených v jeho Hexagon merchandisingu. Stálým highlightem jeho hraní je Starlight (Could You Be Mine). Dobrá byla i kombinace společného singlu s Tiëstem s názvem Chemicals, Prydzova remixu na M83 – Midnight City a acappelly z Wake Me Up. Také Don Diablo vzpomínal na Aviciiho, finále patřilo kombinaci Levels s Prydzovým Pjanoo.

Právě Prydz nás bohužel svou přítomností nepoctil, a tak nezbývalo, než aby Axwell /\ Ingrosso rozsekali stadion jménem Švédska exkluzivně. Čím jiným, než neskutečnou palbou svých tracků. Stejně jako v Praze na Magneticu zazněl zpěv Freddieho Mercuryho, hned v úvodu Interstellar OST a místní se pobavili na 99 Luchtbalons :-) pak už jen závěrečná ceremonie, pozvánka na zimní edici World Club Dome v Düsseldorfu a hurá domů!

Jestli chcete zažít megafestival v plně západní kvalitě v příjemném prostředí kousek od Prahy, neváhejte, příští ročník se uskuteční o víkendu 7. + 8. + 9. června 2019! Doporučujeme!

PARTYINFO

World Club Dome

01.06.2018 - 03.06.2018 , Frankfurt am Main
DJs: Afrojack, Axwell / Ingrosso, Dannic, Deorro, Dimitri Vegas & Like Mike, Don Diablo, Eric Prydz, Le Shuuk, Martin Garrix, Maurice West, Nervo, Nicky Romero, Plastic Funk, Robin Schulz, Steve Aoki, Tiësto, Timmy Trumpet, Vini Vici, W&W
Cena: 109 / 274 €
REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně