Claptone: Maska mi dává sílu

Nikdy neodhodí svou masku a užívá si to, že může být anonymní. Mluví za něj hudba - a to i na jeho chystaném albu, které je velmi osobní? Proč? To se dozvíš v rozhovoru.

28.2. 2018 15:43:46 | rozhovory | Carl W

- Carl W: Zdravím do říše duchů! Mluvili jsme spolu asi tři roky zpátky, jak se Claptone od té doby posunul?

- Claptone: Poskládal mnoho tracků, navštívil plno zemí, viděl nespočet tváří a prožil spoustu zajímavých momentů.

Složil jsi toho opravdu hodně, to je pravda. Mě zaujal singl In The Night, na kterým jsi spolupracoval s Benem Duffym. Jak se ti s ním spolupracovalo?

In The Night je jeden z mých nejoblíbenějších tracků, které jsem kdy stvořil. A myslím že Ben, mimochodem zpěvák skupiny Fenech Soler, udělal neuvěřitelnou práci. Fakt se to podařilo a řekli jsme si, že musíme udělat i něco dalšího. Ten track se jmenuje Stronger a asi není překvapením, že to Ben znovu svým hlasem pozvedl. Prostě ho miluju!

S tebou je to vše o anonymitě. Jak teda zvládáš kolaborovat s ostatními? Odhaluješ se jim?

Anonymita by neměla být zaměňována s čestností. Upřímně se nikdy nesetkám s mými spolupracovníky ani s nimi nemluvím. Je to čistě o komunikaci skrz hudbu. Maska mi dává nekonečnou sílu.

Pro tento singl vznikl taky velmi zajímavý videoklip. Podílel ses na jeho výrobě?

Já osobně dohlížím na všechno, v čem se angažuji. V tomto videu hraji hlavní roli já sám. Málokdo ví, že jedna z mnoha mých tajných vášní je tanec. Na konic 70. let jsem absolvoval kurzy tance s Toni Basil a myslím, že se to vyplatilo. Hudební videa jsou něco, o co jsem se vždy zajímal, a jsem rád, že jsem do toho nyní zatažen.

Video: Claptone - In The Night

Tvůj podcast Clapcast se stává mezi hudební komunitou stále známější a známější. Už jsi vydal více jak 130 epizod. Stále konzistentně držíš stejný formát, neplánuješ jej změnit?

Clapcast slouží hlavně těm, kteří se nedostanou na moje vystoupení. Mnohdy jde ale i o trochu víc, než co standardně hraji ve svých DJ setech.. Jde o splynutí mé oblíbené hudby s tou aktuální a čerstvou. Podcast je posluchačů a mohou si jej užívat neustále.

Vše spjaté s tebou se točí ohledně spirituality. Existuje však někdy moment, kdy tě potkáme odhaleného? Třeba když platíš hypotéku, když tě chytne policie kvůli rychlosti a podobně?

Neexistuje. Směj se. Každý den je zbytečný, pokud se nesměješ.

Na tvých stránkách jsem našel mnoho obrandovaného zboží – klobouky, trička, batohy, ale taky tvou masku. Jak moc pro tebe důležité mít vlastní značku?

Já miluji tvorbu. Ať už hudby, videa, oblečení nebo magických momentů. Moje značka začala velmi pomalu, nabízela jen trička. Ale postupně se rozrostla o další pečlivě vyrobené a propracované produkty. Jsem hrozně rád, když vidím mezi tanečníky lidi, kteří nosí mou značku – hned si jich totiž všimnu. Brzy pak budou k dispozici i další produkty – hrací karty, pivo, obrandované porsche nebo třeba můj soukromý tryskáč. Takže se těším na objednávky.

Fantast je název tvého nadcházejícího alba. Kdy se jej dočkáme? A na jakém labelu vyjde?

Moje druhé studiové album vyjde na Different Recordings 8. června. Vytvořil jsem je mezi všemi sedmi kontinenty a s mnoha talentovanými lidmi. Jedná se o mou nejosobnější desku.

Jak se liší od tvého debutového LP Charmer, které vyšlo v roce 2015?

Charmer a Fantast jsou dvě různé větve stejného stromu. Každé z nich mě ukazuje z jiné strany. Ale Fantast mi rozhodně otevřel zcela nový hudební – svobodně jsem opustil house a vrátil se domů. Díky vám, mým fanouškům, jsem měl konečně možnost udělat hudbu takovou, jakou jsem chtěl. Myslím, že Fantast je velkým krokem pro mě a pro klubovou hudbu obecně. Je třeba ji brát mnohem vážněji, než se s ní dnes nakládá.

V tracklistu vidím mnoho dalších umělců, mimo jiné i hudební skupinu Zola Blood, Nathana Nicholsona, Matta Simonse nebo Kele Okereke. Jak se ti s nimi spolupracovalo? A jak sis své kolaboranty na album vybíral?

Přestože jsem rád při skládání hudby o samotě v mém pokorném příbytku, spolupráci s dalšími umělci považuju za velmi vzrušující. Vokalisty pro svou hudbu si vybírám sám a vybírám vždy mezi mými oblíbenými umělci. Sbírám vinylové desky a poslouchám hudbu mnoha různých žánrů. Hlas musí mít charizma, nesmí být generický, musí mít charakter. To, jak vše zapadne potom do sobe, to je pokaždé jiné a to je na tom to vzrušující. A stále platí to, co jsem říkal předtím – komunikujeme spolu jen skrz hudbu.

Po dobu posledních dvou let byla pro mě práce na albu velkým potěšením a byl to takový protipól k hektickému cestování, které mám jako DJ.“ Takto jsi okomentoval své nadcházející album. Znamená to tedy, že na něm najdeme nějaký komfort?

Určitě také. To album si každý může interpretovat, jak se mu to zrovna hodí.

Mimochodem – ten název Fantast – co to znamená?

Už víš, že jsem kouzelník. Ale já jsem taky Fantast. Klidně si to vygoogli. Co vám mohu říci, je, že jsem vždycky miloval vše fantastické, kouzla a tajemství, stejně jako bludy, triky, kouzelnou stránku věcí. Jsem snílek, který věří v tajemství a pomáhá vytvářet dnešní mýty a legendy. Kromě toho cítím být spojený s přírodou - a čím více se lidstvo honí za umělou inteligenci a robotikou, tím víc mě to táhne zpátky. Klidně mě nazývej romantikem, ale cítím nutkání nalézt se v lese, na polích, na horách a v jezerech.

Existuje něco nového, co ses naučil při tvorbě druhého alba?

Snažil jsem se zjistit, kdo vlastně jsem. Jestli jsem pták nebo člověk. Nakonec jsem složil několik žánrových písní a nezjistil jsem nic nového, kromě toho, co jsem už zveřejnil - jsem vizionář.

Poslechni si: Vlaptone - The Drums (Din Daa Daa)

Já právě cítím v tvých posledních tracích příchuť popu. Je to náhoda?

Když dnes někdo dělá album, tak chce, aby jej lidi poslouchali na Spotify, CD nebo vinylech. Pro DJe, který dělá jedno EP, je to ale jiné – ten chce, aby si to jeho kolegové koupili na Beatportu a hráli jej ve svých setech. Já jsem to tak dělal – dělal jsem hudbu pro Beatport, která vládla v klubech. Ale s albem chci jít jinou cestou. Chci vytvořit umělecké dílo, které si člověk kdykoli celé poslechne. Ne jen v klubu, ale i doma, v autě, při práci ... A chci, aby je to vždy udělalo šťastnými. Jasně, pořád je to Claptone, to každý ví. Ale ty písně nejsou klubové vály, je to součást alba s charakterem a duší. Mé další releasy budou zase takové, ale album je klasický formát a to jsem ctil.

Můžeš nám prosím představit tvou značku The Masquerade? Je to velmi známá párty, která bývá velmi často dopředu vyprodána. Jaké s ní máš další plány?

The Masquerade je můj vesmír. Sestavuji ji z částic jak švýcarský hodinář – jemně s přesností se vším manévruju a vytvářím něco fantastického. Tím myslím, že tvořím line-up, starám se o performery, polykače ohňů, chodce na chůdách ... Prostě formuji vesmír, kde se každá může vyjádřit svou přirozeností. Byl bych strašně rád, kdyby takto fungoval celý svět. Ale tomu tak bohužel není.

Do Prahy se vracíš po třech letech. V Roxy jsi už hrál, takže víš, co očekávat, že?

Energii jsem v Česku cítil na několika úrovních v každém okamžiku, kdy jsem tady byl. A poslední představení v Roxy bylo fakt ulítlé. Zbyla mi sice jen spousta vzpomínek, ale při své další návštěvě si jich udělám ještě mnohem více. Každý, kdo přijde do Roxy, zůstane v mém srdci.

PARTYINFO

Claptone

16.03.2018 Roxy, Praha
DJs: Claptone, Ark3r, Lumiere
2. stage: Arturo Legorreta, Marvelous Bey
Cena: 400
REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně