Orbith: Začala nová etapa mého života

Jméno Orbith na české scéně stále rezonuje, přesto se jej Aleš nejspíš rozhodne pomalu opustit. Jak je to nyní s Elektrou, špatnou technikou v klubech nebo jeho produkcí, se dozvíte v obsáhlém rozhovoru!

6.3. 2018 20:39:15 | rozhovory | Carl W

- Carl W: Ahoj Aleši, vrátil ses z dovolené na Filipínách. Jak bylo?

- Orbith: Bylo skvěle! Filipíny mají hrozně hezkou přírodu. V Asii jsem už s přítelkyní něco procestoval a řekl bych, že Filipíny jsou v tomto ohledu nejlepší. Thajsko nebo Kambodža mají hezký historický památky, na Filipínách je velkou výhodou ta příroda. 

Přejížděli jste z ostrova na ostrov?

Jo, přesně. Nejdřív jsme se potápěli se žraloky a přesouvali se za dalším a dalším dobrodružstvím. Bylo to docela náročný, ale stálo to za to, ale na druhou stranu jídlo tu bylo fakt strašný.

Proč?

Třeba oproti Thajsku je úplně hrozný, na Filipínách je strašná kuchyně. Oni jsou ti schopní na snídani dát párek s rýží a k tomu kečup nebo volský oko s rýží ... Prostě rýži se vším. Nemají skoro vůbec mléčný výrobky, kuchyně tam je jeden velký nedostatek.

Měl jsi čas se zajít podívat na nějakou párty nebo to bylo čistě jenom o relaxu?

Měl jsem dokonce možnost zahrát si tam na jednom festivalu, ale vzhledem k tomu, že mám tolik hraní, tak jsem si fakt chtěl dát ten relax. Raději budu odpočívat a inspirovat se, než abych zase někde hrál, byl nevyspaný. Navíc jsem tu měl přítelkyni, která trpí tím, že jsem každý víkend pryč, tak jsem se chtěl věnovat hlavně jí.

Jak se k tobě takový booking na filipínskej festival dostal?

Přes jednu kamarádku, která tu dva roky žila a pracovala a v podstatě tu i hrávala.

Potkali jsme se tu dnes hlavně kvůli Elektře. Ta má za sebou víc jak deset let ...

Třináct!

Na podzim začne třináctá sezóna.

Elektra tu je od května 2005.

Hodně se měnilo složení týmu, co tu párty dělá, že?

Když bych šel od začátku, tak Elektra začala v Roxy. To se nechci chlubit, ale jako jeden z mála brněnských DJů jsem dostal rezidenturu v Praze, tedy v Roxy, což bylo tuším kolem roku 2002. Akorát jsem byl tehdy tak mladej, že jsem si váhu toho vůbec neuvědomoval. Každopádně v Roxy byly tehdy nějaký problémy s hlukem a klub se na nějaký čas zavřel. V té době za mnou přišel Tomáš Ondráček a řekl mi, že se mu Elektra líbí a jestli ji nechci přesunout do Flédy. Tomáš je zdatný a férový vyjednavač, takže si zavolal s Lenkou Senovou z Roxy a domluvili se, že Elektra bude v Brně. Pak se zase na chvíli vrátila do Roxy, jenže já jsem v Roxy kvůli nějakým svým blbostem skončil a Elektra zůstala nakonec jen v Brně. A tím, že je to živá firma, tak je živá i personální politika – lidi přichází a odchází a zase znovu přichází. Na začátku tu byl teda Tomáš, v té době byl i jedním ze společníků Flédy tuším. Potom odešel, protože se rozhodl, že svůj život bude směřovat jinam – tuším odjel s přítelkyní do Austrálie, kde chtěl studovat angličtinu a pracovat. Následně nastoupil jako externí zaměstnanec Pepa ...

No počkej, předtím tam byl ještě Gabo, ne?

Jo vlastně, po Tomášovi nastoupil Gabo. To bylo takový období, kde jsme se spíš všichni hledali.

To byla ta Elektra, kde vystoupil Digweed, že?

Jo, John Digweed, přesně tak. Před ním tu byl taky Josh Wink ...

Před Digweedem tu byl Beyer.

Jo, to byl vlastně takový Tomášův vrchol. Tam jsme dosáhli maxima. On tu byl předtím i Umek, ale Adam, to byla taková ta špička. Pak jsme začali experimentovat a všichni jsme se jakoby hledali. Nevěděli jsme co a jak, dělat to dvanáct let je fakt náročný. Lidé co tam chodili na začátku, jsou už úplně pryč. Za tu dobu se nám aspoň třikrát obnovila klubová generace, ale i tak to beru pozitivně, protože pořád dokážeme oslovit nové lidi. Někdo sice říká, že jsme komerční, ale my dokážeme oslovovat neustále nové publikum. Pak byl ten Digweed, to zmiňované hledání…

V čem bylo to hledání?

Tomáš je vizionář. Ten má vždycky jasný příběh a ten příběh lidem prodává. A když se potom ten příběh vytratil – my nevěděli, jak to uchopit. Pak přišel Pepa, který ale nyní taky odešel a teď to dělám já a holky z Flédy – Maruška a Sabina. S holkama nemáme takový příběh jako Tomáš. Já jsem prakticky založený a chci aby byl kvalitní zvuk, světla a lidé byli spokojení. V dnešní době vybrat hosta je dost složitá věc, hodně DJs je mimo naše finanční možnosti. Naopak takoví DJs, kteří mě zajímají a byli by super, třeba Blawan nebo Developer ... ti jsou spíš do menších klubů, protože ti na Flédu masu lidí nedotáhnou. Už teď, když jsme dělali Heila, což pro mě je super jméno, vydává pořád aktuální techno a má svůj osobitý styl, tak i přesto do měli lidi stříleli, že je to sračka a Fléda je za zenitem. Není to jen tak, já mám respekt ke všemu a ke všem, nebudu něco jen tak hejtovat. V dnešní době není jednoduchý udělat párty pro 500 až 600 lidí.

Právě na toho Digweeda to nevyšlo ...

Digweed byl finančně náročný a nepřineslo to to, co mělo. Adam Bayer byl extrémně drahý a přišlo i dost lidí, ale také to finančně nevyšlo. Zkrátka cena hraje vždy velkou roli. Musíš najít kompromis mezi jménem, cenou a tím, jak přitáhnout širší publikum.

Takže Digweed by se dal brát jako takovej restart a od tý doby to začalo trošku jinak. To nastoupil Pepa – takže to jste vybírali DJe spolu?

Když nastoupil do Fléda týmu Pepa, tak se v taneční hudbě neorientoval tak silně, jako teď. Ve Flédě nabral obrovský zkušenosti, který si vezme dál do svého pracovního života. Headlinery jsme řešili společně a teď to máme s holkama stejně. Sedneme se, řekneme si, jaký máme možnosti, dáme dohromady nápady. Povíme si, koho bychom chtěli, pak ta jména poptáváme, zjišťujeme ceny a najdeme kompromis.

Na jarní sezónu jsou naplánovány dvě Elektry. První je Secret Cinema, legendární producent, který ale nemá ve světě takový jméno, a proti němu je v květnu mladíček Layton Giordani z Drumcodu. Podle mě jsou ty jména velmi rozdílný – jeden na začátku kariéry a druhej pionýr elektronické hudby.

Layton je v podstatě něco jako Enrico Sangiuliano, kterého jsme na Elektře taky měli. Je dobrý neusnout na vavřínech a vždy pozorovat mladý lidi. Mockrát se nám to stalo v minulosti, třeba takový Popof – Tomášem ho zabookoval a jeho cena a popularita mezi tím, než vystoupil, vzrostla velmi nahoru. Takže je dobrý pozorovat ty mladíky a zabookovat je, dokud rostou. A Layton je toho ideálním příkladem. A abych to otočil, tak zase Secret Cinema – už i s Tomášem jsme ho chtěli v projektu Secret Cinema a Egbert – a teď nám přišla nabídka na jeho sólo vystoupení, tak jsme neváhali ani minutu. Když si poslechne člověk aktuální tracky, co vydává – to je prostě bomba. V technu – to jsou úplně úžasný syrový věci – takže jsem moc rád, že to tak přišlo. Tento člověk dokáže pořád svojí produkcí oslovit velkou část taneční scény, neznám člověka, který chodí na párty a nezná jeho singl Maximal, který vyšel na Drumcode a byl neskutečný hit.

Dá se teda říct, že je to náhoda, že se tam potkaly takový dva protiklady?

Ani ne, vždy se snažíme pozvat někoho, jako byl DJ Hell nebo Johannes Heil a někoho novýho, protože si myslíme, že je vhodný to takto kombinovat. Dáš tak lidem na výběr. A takto to platí i se supportem. Vždy se snažím, a to nejen na Flédě, ale i třeba v Perpetuum kde mám svoji noc, vybrat někoho, kdo je známý a má zkušenosti, ale taky někoho, kdo je úplně neznámý. Zdárný příklad je Denes Toth, kterého v Brně nikdo neznal. Na Elektře zahrál skvěle, dobře si to odpromoval a teď ho ostatní kluby v Brně bookují. A tohle přesně to, co mě na tom baví nejvíc. Chci, aby to bylo tak, že když si někdo zahraje na Flédě, měl i další hraní a dokázal to zužitkovat. Těch DJů není moc, za tu dobu, co Elektra existuje, jich bylo pár. Průměrný brněnský DJ přijde, chová se, jak kdyby byl evropská superstár, a jenom vysírá. A někdo přijede je pokorný a šťastný, že u toho může být a takový lidi já prostě miluji a maximálně podporuji.

Spolu s Denesem bude na Další Elektře i Petra Drex ...

Petra je opět ten případ. Já ji vůbec neznám, našel jsem ji na Soundcloudu, poslechl si nějaký její sety, bylo to zrovna v době, kdy jsem se rozhodoval, jestli zavolat Dala nebo Tokyho, tak byla jasná volba, že slovensko zachováme, ale nebude to muž, ale žena.

V době, kdy byla Elektra na vrcholu, jak si sám říkal, tak mi přišlo, že kromě toho jednoho jména tu bylo i spoustu věcí kolem – vizualizace, výzdoba ... A to najednou spadlo téměř na nulu.

Ano, to je naprostá pravda. Pár Elekter se nepovedlo a vedení klubu najelo na úspornější model. Jak jsem říkal na začátku – firma se musí chovat ekonomicky. Musí něco vydělat a zajistit si provoz do dalších měsíců. Takže jsme se dohodli, že to budeme dělat jinak. Museli jsme jít jinou cestou.

A nechybí ti k té hudbě něco navíc?

Chybí, ale až tam bude chodit pravidelně 800 lidí, tak budu rád, když se do toho znovu začne investovat do věcí kolem.

Elektra je už asi poslední klubovka na Flédě, která láká na klubovej sound. Snad jedině Echoes se trošku přibližují. Neodnaučili se lidi chodit do Flédy na clubbing?

Deset let zpátky nebylo v Brně nic – jenom Fléda. A teď se to hrozně roztříštilo. Máš super jména v Exitu, Perpetuum a Vibe. Takže chápu Flédu, že cílí i na jiné spotřebitele, například studenty atd.

Zmínil jsi Exit, kde hráli nebo budou hrát bývalí headlineři Elektry – Oliver Koletzki nebo Robert Babicz, neubírá to potom Flédě kredit? Přece jenom ty kluby mají kapacitu dvěstě lidí, Fléda je pětkrát tak větší ...

Je to skvělé, když si někoho pozveme a někdo ho za 10 – 12 let přiveze znovu, to mě těší. Znamená to, že tady zanechal nějakou stopu. Hezky se to propojuje. Takže si nemyslím, že by to nějak snižovalo kredit klubu.

Už jste ve fázi, kdy začínáte vybírat headlinery Elektry po podzimní sezónu?

Máme vybraný asi čtyři, ale nechci o nich ještě mluvit. Když dva dopadnou, tak to bude úplně super.

A bude to zase mix starší a nově nastoupivší generace?

Jo, bude.

Pojďme teda od Elektry nyní k tobě. Posledních pár let jsi hrával pouze z gramofonů, teď jsem viděl že se zase vracíš k playerům, na Cube jsi hrál pouze z přehrávačů. Jak to máš?

Začínal jsem z gramců, pak jsem přešel na CD playery, tehdy ještě z CDček, když nebyla USB mechanika. To mě nebavilo, tak jsem začal hrát z počítače. To skončilo v roce 2015 – přesně si vzpomínám na moment, kdy jsem hrál ze tří decků, používal Maschine a to hraní mě nebavilo, nudilo mě to. Úplně jsem ztratil motivaci hrát. Ale koupil jsem si desky a to mi dalo neskutečný náboj do hraní. A když to zase otočím, minulý rok jsem mohl mít tak 130 hraní a na gramofonech se mi hrálo dobře jen čtyřikrát. To je naprosto něco šíleného.

Je to kvůli špatnému stavu techniky v klubech?

Přesně tak. Je to příšerný. Nechci být konkrétní, ale všichni by si měli sáhnout do svědomí. Vyzdvihl bych třeba Fabric a Apokalypsu, tam se mi hrálo dobře. Velký dík Dalinovi a Elvisovi za to, jak skvěle mívají připravený setup. To jsou takový highlight hraní na gramofonech za minulý rok. Jinak to bylo víceméně jedno velké trápení. Pořád řešíš: Bude to hrát? Nebude to hrát? Proč hraje jenom jeden kanál? Není špatný kabel? A já nechci jezdit na hraní a stresovat se, zda vše bude nebo nebude v pořádku. Desky si kupuju dál, hlavně vinyl-only releasy, ale další věci si kupuju v mptrojkách, protože mě nebaví řešit v klubech furt ten stejný problém. v pořádku. Desky si kupuju dál, hlavně vinyl-only releasy, ale další věci si kupuju v mptrojkách, protože mě nebaví řešit v klubech furt ten stejnej problém.

Video: Orbith @ Apokalypsa (2017)

Neštve tě, že ty ustupuješ těm promotérům, kteří nejsou schopní zajistit zázemí pro DJe? Přitom by měl na promotéry tlačit ten DJ, aby tam měli kvalitní vybavení ...

Jsou věci, které neovlivníš. Někdo ti řekne, že to bude na 100% a pak to tak není. Krásně to zhodnotil Felipe, se kterým jsem hrál minulý rok tady v Brně, kde jsme si na toto téma vykládali. A říkal mi: Hele, já tě chápu, taky bych hrál z desek. Ale ani jeden z nás není Sven Väth, aby si mohl diktovat takový podmínky, aby měl gramofony zcela v pořádku. To stejné mě i potvrdil Gregor Tresher.

Zmínili jsme tady klubovku Cube, které se celkem daří. Ta poslední v kostele vypadala vizuálně fakt hodně dobře, jak se ti tam hrálo?

Robert je zrovna jeden z těch lidí, který to dělá dobře. Základ má postavený na komerčních eventech, kde si vydělává prostředky na Techno. Klobouk dolů před ním, ona je to vlastně hodně záslužná činnost pro taneční scénu, vydělávat na Techno na diskotékách (EDM). Je to dost podobné jako Gabo s Mácháčem. Na Mácháči je diskotéka, ale pak ti tam udělá tu Techno stage a vždycky pár lidí každý rok na Techno přejde. Proto si oba dva za tohle hodně cením. No každopádně ať se vrátím k původní otázce – z toho kostela jsem byl absolutně unešený. Bylo tam perfektní zázemí, nikde se nemlátil zvuk - vše bylo špičkově nachystané. Také to bylo velmi netradiční místo, které přilákalo tolik lidí, že bylo vyprodáno. Byl to moc hezký zážitek, za těch dvaadvacet let, co hraju, jsem na podobném místě ještě nehrál. Víš, jak to je – vždycky máš víkend, párty je super a řekneš si, že to byla nejlepší párty. Pak je další víkend a zase to byla znovu ta nejlepší, ale na Cube to bylo jinak, ten kostel mám v paměti pořád, bylo to úžasné.

To mě zaujalo, Robert dělá technoparty, který mají stále větší a větší dosah. Není to pro tebe impuls na to jej oslovit, aby ti pomohl s Elektrou?

Je to možný. Minimálně je to dobrej nápad, zamyslíme se nad tím.

Nedávno jsi vydal digitálně tvou novou desku, kterou jsi skládal u Rista ve studiu, je to tak?

Ano. Já když bych se nad sebou měl zamyslet, tak toto jsem měl udělat, když mi bylo dvacet. Jenže v té době jsem bral velký peníze za hraní, hrál jsem každý víkend v zaplněných, nejlepších klubech v republice a myslel jsem si, že to je celý svět. Nicméně produkce mě tehdy vůbec neoslovovala. A teď je mi čtyřicet, jsem v podstatě za půlkou svého života a cítím, jak ve všem vyzrávám. Poslední dva roky, hlavně když jezdím z hraní, tak cítím, že bych fakt chtěl něco složit. Přesně jsem věděl, co by to mělo být, skládalo se mi to v hlavě po nocích. A prostě přišel ten pravý čas jít do studia. S Ristem kolem sebe chodíme dvacet let, ale až nyní nás spojila Nancy, která má label Nativity. Ona vlastně za mnou přišla s myšlenkou, že bych u ní na labelu vydal nějaký tracky a být součástí, mně to přišlo jako dobrý nápad a opět se to krásně propojilo. Když se vrátím k Ristovi, seděli jsme u něj ve studiu, který má mimochodem skvěle vybavené - na světové úrovni... Řekli jsme si spolu nějakou vizi, kterou jsem měl a Risto mi pomohl ty vize zrealizovat. Ve studiu jsme nasadili dost velké pracovní tempo a v podstatě tam trávíme tam spousty hodin.. Risto zapne nějakou mašinku, zajamujeme si na ní, nahrajeme to a skládáme a skládáme. Risto vlastně dělá kompletně koprodukci. Takže nyní vyšlo EP Space, který se fakt povedlo a ani s odstupem času bych na něm nic neměnil.

Poslechni si: Gehringer - Let Me See You Dance

A co chystáš dál?

Máme rozpracováno ve studiu kolem deseti tracků, od Techna, přes progresive. Ty testuji nyní v klubech, což mě strašně baví. A další připravovaný track s názvem Bang The Box, což je fakt surový Techno, jsem dával nedávno na Instagram a hned na to se mi ozval Ben Long ze Space DJz, že na něj udělá remix a vydá jej na jeho labelu Potential, což je legendární vydavatelství, který se nyní snaží Ben zase rozpohybovat. Ještě nevím přesný release date, ale mělo by to být letos na jaře. Z toho mám fakt velkou radost.

A pokračuješ dál? Chodíš k Ristovi stále?

Ano, chodím tam pořád. Máme s Ristem nasazený termíny v kalendáři a trávíme tam tak 40 hodin měsíčně. Poslední dobou mě práce ve studiu baví stejně jako hraní v klubech. Je to nepopsatelný zážitek.

Pojďme ještě zpátky k tomu studiu – když chce začínající producent a ještě tam mít podporu takové kapacity, jako je Risto, tak za to asi hodně zaplatí. Jak to máš ty?

Ristovi platím za pronájem studia. Vážím si ho v tom, že není někdo, komu dáš dvacet tisíc, aby ti složil track. To tě pošle rovnou do prdele. On pořád ctí takový to undergroundový srdce. Takže to beru jako symbiózu, ale není to jenom o mě, Risto má široký záběr. A já si ho hrozně cením, že je taková undergroundová duše.

Sleduješ, jak je to s prodejností tvých tracků?

Výsledky ještě neviděl. Space EP vyšlo vlastně teď v lednu. Ale je ta produkce znát – né, že bych hrál na lusknutí prstu po celém světě, ale krásně to vidím na svých sociálních sítích, kde mi přibývají fanoušci z okolních zemí. Takže výsledek to už nějaký má.

A nemrzí tě, že to vyšlo jen digitálně? Že si na to nemůžeš šáhnout?

Já to mám v plánu určitě vydat i na vinylu, ale vinyly jsou teď na vzestupu, takže je to teď trochu na dýl, ale chtěl bych se do konce května nebo června zavázat k tomu, aby to vyšlo i na tom vinylu. I proto, že ten vinyl má zase jiné koncové spotřebitele, než digitál. A to vidím sám na sobě, jak pravidelně hlídám nový release. Takže mi to pomůže šířit mou hudbu dalším kanálem.

Ty tracky jsi nyní vidal jako Gehringer, přesto ale stále hraješ jako Orbith. Proč ta změna? Tvoje minulá produkce vyšlo totiž pod pseudonymem Orbith ...

Já jsem hodně bilacoval, začala nová etapa mého života, tak jsem udělal změnu.

On ho ale používal předtím tvůj brácha ...

Gehringer jsem vymyslel já, chtěl jsem hrát takhle spolčeně v projektu s bratrem on používal Jerry Gehringer.

Spolu jste si říkali Porn Bros, ne?

To jo, ale já jsem pořád tvrdil, že Gehringer zní prostě líp. On se ale na hraní vykašlal, tak to padlo. Takže to teď budu pro produkci používat já.

Nebylo pro tebe lepší tu změnu podstoupit hned a nenechávat si jedny dveře otevřené pro případ, že by ti to nevyšlo? Přece jen ten podvědomý tlak by ti mohl paradoxně pomoci.

Výhledově bych to viděl, že změna brandu nastane tak do dvou let.

Ještě pojďme k tomu labelu, kde ti ty tracky vyšly – Nativity. Ten label je novej, nikdo ho v podstatě nezná. Nebylo by pro tebe lepší se spojit třeba s Michalem (Schwa – pozn. red.) a jeho Beef Records, který už má v zahraničí vybudovaný jméno a značku?

Souhlasím s tebou, že Nativity je nový label, co teď startuje, ale pokud na něm nebudeš vydávat, tak se nikam nikdy neposune. Aktuálně je hotovo opravdu hodně tracků, takže nastane čas, že začnu posílat i na jiné, známější labely. Když se vrátím k Michalovi, ještě kdysi, když hrál na Flédě, asi čtyři roky zpátky, jsem mu říkal, že bych mu chtěl dát nějaký tracky pro jeho label, ale od té doby jsme se neviděli a už jsme se o tom nebavili. Každopádně to je velice dobrý nápad.

Když to shrnu, tak se vlastně nyní chystáš na další etapu tvé kariéry, souhlasíš?

Ano, mě se už v letech 2005 až 2008 díky Pavlu Tesařovi a jeho skvělému managementu podařilo hrát v zahraničí. Ve Španělsku, Franci, Belgii, všude tam jsem si zahrál. Pak ale některý životní situace ty okolnosti změnily. Tehdy jsem měl vydanou desku, která to perfektně nastartovala, hrál jí Carl Cox, jenže také v té skvělé době ode mě odešla manželka a já měl dvě malé děti a byl před rozhodnutím: „Budu jezdit od čtvrtka do neděle po hraních a nebo to omezím a budu doma s dětma?“ Když se na to teď podívám zpětně, tak z pohledu kariéry DJe to byla vražda. Na druhou stranu jsem se deset let věnoval dětem, máme spolu úžasný vztah. A jsem rád, že jsem ten krok udělal.

Zpětně bys to tedy neměnil?

Neměnil bych to ani náhodou. Teď, už mám děti velké – Fildovi je dvacet, Dominikovi šestnáct, tak cítím, že mám zase rozvázané ruce a můžu začít tam, kde jsem skončil. Není to vůbec jednoduchý, protože tehdy mi stačili ještě dvě povedený desky a kde jsem mohl být? Okolnosti tomu ale nepřáli, o to víc to teď vnímám pozitivně. Zažil jsem si deset let špatného života a přežil jsem jen díky tomu, že jsem v podstatě komerční DJ. To říkám na rovinu. Teď mám opět dost prostoru, abych to posunul ještě dál. Mým plánem je, aby mi každý měsíc vyšel nový track a já se mohl prezentovat dál a dál. A nemám náladu ani čas dělat to napůl, prostě jedu na 110%.

Takže tvoje EP Space je tvých 110%?

Ano, přesně tak.

Zmínil si děti, Filip začíná pomalu hrávat. Jak to vnímáš?

Je to srandovní. Já hrál v době, kdy on ještě nebyl na světě, ale je to logické, že se tak rozhodnul, on v tom žije celý život. Teď začíná hrávat a má moji plnou podporu. Na druhou stranu hudební směr nechávám čistě na něm. Neříkám mu, co je dobře a co je špatně. Každý si musí projít svým vývojem. On se zatím pomalu vyhrává – ale dle mě, pokud se chce posunout dál, musí začít s produkcí. Zatím však jen hraje a sbírá zkušenosti v klubech, ale už teď je vidět posun kupředu. Když jsem s ním hrál před rokem a půl, bylo to takový nejistý – teďka to má jako rutinu a už se s tím sžívá.

Radíš mu v něčem?

Ne, neradím. Nechávám to čistě na něm. Já si myslím, že by si tím měl každý projít sám. Radím mu maximálně nějaký technický věci, když si třeba nahrává set..

Ani v marketingu a v tom, jak se propagovat?

Na to jsem ho upozorňoval, že to je důležitá součást dnešní doby.

Poslechni si: Orbith @ Aquaphonic, Liberec (2017)

Když se spolu Aleši potkáme zase za rok, nebo třeba za dva – co bys chtěl, aby se ti za tu dobu povedlo? Čím se pochlubíš?

Chci vydat nějakých dvacet tracků, který budou dobře znít a za kterýma si budu stát stejně jako za Space EP. A budu rád, když se prosadím někde dál – v zahraničí. Jestli to přijde nebo nepřijde zatím nevím, každopádně mám před sebou ještě minimálně deset let produktivního života, takže je chci ještě maximálně investovat do toho, abych se posunul dál. Chci navázat na to, kde jsem před deseti lety skončil.

Budeš teda svůj čas investovat do hudby?

Hudba je vesměs víc jak polovina mého života, tak do čeho jiného bych to měl investovat? Svou energii dávám hudbě a rodině.

Co budeš dělat, až nebudeš hrát?

To vůbec nevím! Zatím směřuji vše k tomu, abych neustále hrál.

Na začátku našeho povídání jsi říkal, že málokdy na hraní říkáš ne. Ale vím, že v Brně jsi rezidentem Perpeta a hraní v dalších klubech odmítáš ...

Je to z toho důvodu, že toho hraní v Brně je docela dost. Je tady Elektra, Perpetuum ... a já nemám nic proti žádnému klubu, všem fandím, ale nemůžu hrát čtyřikrát do měsíce Vibe, Exit, Perpetuum ... To může mou značku devalvovat. Jsem přesvědčený o tom, že když hraješ častěji, lidi už to tak nebere. To znamená, že jsem stál před rozhodnutím pro jaký klub se rozhodnout – kde mít rezidentní noc. A Perpetuum mám nějakým způsobem rád, má historicky dobrý jméno, nějaký svoje štamgasty, kteří tam pravidelně chodí a ty párty tam mají svoje „čaro“. Já tam nejraději hrávám od tří do šesti – sedmi hodin. Tehdy tam je pro mě ten největší „feel“ co mi hudba dává. Naposledy jsem hrál do čtvrt na sedm, odcházel jsem střízlivý a hudebně spokojený. Do lidí jsem předal energii a moje myšlenky. A z těchto důvodů jsem se rozhodl pro Perpetuum. Teďka to tak cítím. Nevím, co bude za rok nebo za dva, ale teď jsem rezident Perpetuum a nechci, abych se v Brně ohrál.

Taky jsme zmínili, že ona scéna v Česku je momentálně v růstu. Je ale něco, co tě tady štve?

Jsou lidi, kteří dělají věci, se kterýma nesouhlasím, ale přikládám to k mladické nerozvážnosti. Když uděláš proti sobě dvě párty, který míří na stejné publikum a na jednu ti přijde dvěstě lidí a na druhou stopadesát, tak je to na hovno. To mi přijde jako taková česká malichernost a nadutost. Já už takový promotérský hádky zažil mnohokrát a nikdy to nikomu nepomohlo. Ani k úspěchu, ani k neúspěchu. Pak mi vadí, že spousta DJs kašle na produkci, díky které můžeš svoji značku posunout dál. Nezaručí to nikomu, že bude světoznámý DJ, ale podívej se na producenty z východu jako Skober, Spartaque.

Ve starších rozhovorech jsi tvrdil, že pro tebe je ikona taneční scény Sven Väth. Platí to stále?

No jasně. Pro mě dvě ikonické hvězdy taneční scény jsou Sven Väth a DJ Hell. Sven je pro mě pořád inspirace. I hraním, i marketingem. Je důkazem, že v padesáti se dá dělat taneční hudba perfektně. On si prošel dlouhou cestu, od kaliče až do velmi seriózního člověka, který pravidelně cvičí, dělá si očisty a vypadá fakt dobře. Když se na něj podíváš, tak jde vidět, že se sebou pracuje. .

Takže pravidelně chodíš pumpovat někam do fitka?

Ne, já posilovnu nemám rád. Dělám jiné sporty, které mě naplňují.

A poslední otázka – poraď nám, o čem by měl rave.cz víc informovat? Co by tě zajímalo?

Myslím, že všeobecně svoji práci děláte dobře. Každopádně bych si vybral pár mladých jmen, například Miss Berry, Tim B, Denes Toth. A šel bych do rozhovorů s těmito lidmi, ať můžou inspirovat další, protože si myslím, že oni mají skvělé self-promo. A je na nich vidět, že to nese úspěchy. Všichni dělají něco pro to, aby byli úspěšní, a myslím, že toto jsou věci, které by měli ostatní slyšet, aby vytáhli hlavy ze zadků a nemysleli si, že když hraji v Perpetuum, nebo Exitu, tak jsou mezinárodní superstár. A možná to začnou dělat trošku jinak.

Takže podporovat mladý producenty?

Přesně tak, mně osobně to přijde jako velice zajímavé téma.

PARTYINFO

Elektra

09.03.2018 Fléda, Brno
DJs: Secret Cinema, Orbith, Leia Drex, Denes Toth
Cena: 350 / 400
REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně