Recenze alba: HRTL - Yellow Mellow

České vydavatelství Nona Records nám přineslo druhou desku Leoše Horta nezvanou Yellow Mellow. A my se na ní podíváme není trochu blíž.

13.2. 2018 11:31:59 | recenze | Carl W

O Leošovi jsme napsali už mnoho řádků, slovní spojení jako „nejpozoruhodnější jméno na domácí elektronické scéně“, „český analogový mág“ nebo „jeden z nejžádanějších tanečních live actů v našich končinách“ jej charakterizují myslím celkem jasně.

Jeho prvním velkým průlomem byla žánrová soška Anděl za debutovou (a podruhé nahranou) desku Dataloss v roce 2015. Od té doby se stal středem pozornosti a to nejden na české scéně. A to neporvrzují pouze časté pozvánky na zahraniční festivaly nebo velký zájem slavných bookingových agentur.

Třeba taková jména jako je bulharská elektronická hvězda KiNK mu s PR a průlomem na evropskou scénu značně pomohla. Dobré jméno mu dělá i jeho kazetové vydavatelství Bűkko Tapes, které je velmi aktivní a slouží jako hudební brána do analogového undergroundu. 

Ovšem v rámci jeho druhého alba Leoš posunul svůj zvuk více melodickým směrem, už to není ten tmavý undeground a brutální nálož přesně mířených uderných basů. Ukazuje novou tvář a nabízí příchuť jemného acidu a syntezátorové hrátky.

Crispy Mush

Asi nejlepší opening track, jaký by zasloužilo každé album. Velmi citlivou atomsféru se povedlo dobře skloubit příjemným osmdesátkovým beatem. Pokud analogový zvuk vyzařuje teplo, jak se o něm často říká, tak tady vás příjemně zahřeje. Navíc naplno odhaluje Leošovo hudební nadání, perfektně hradující melodie vás může omámit.

My Pizza Is Dead

Název jistě naláká. HRTL tu pracuje se stejnou myšlenkou jako v Crispy Mush, ale vyzní jinak. V dobrém slova smyslu. Hodně mu pomáhá acidová linka, která vás zavede do plenek slavné techno-éry, ale zároveň neubírá nic na originalitě Leošovi myšlenky. Znovu uslyšíte osmdesátkovou melodii a ta by v tomto případě mohla být vrcholem titulkové sekvence vyhapovaného Stranger Things.

Yavin Morning

Zde se nálada i intenzita lehce mění. Jednoduchou strukturou založenou na trpělivosti posluchače zde Leoš vygraduje pomalu starující taneční beat doplnění melodickým melancholickým podkladem. Na jednu stranu sázka na jistotu, protože tracků v podobném duchu jste slyšeli nesčetněkrát, do celkové konceptu alba se však beze zbytku hodí.

No Man Culture

Bezbeatová ambientní exkurze odkazující na zvuky starých syťáků, ale zároveň s futuristickým nádechem, přidává na intenzitě. Přece jen tři předchozí sklady by se dali generalzovat jako "taneční", No Man Culture může být na poslech těžší, ale v celkovém kontextu Yellow Mellow drží danou linii.

Hollow Point

Zde si jasně můžeme ukázat, v čem jsou Leošovi přednosti a taky, kde musí ještě nebrat zkušenosti. Zvukově na jedničku, kompozice by dle mě potřebovala ještě chvíli uležet. Skvělý náběh s prvky francouzského elektra devadesátých let mi úplně nesedí k zasněné melodii. Vitalic nebo Daft Punk toto dovedli k dokonalosti, Hollow Point asi potřebuje čas, aby uzrál.

Hiigara

Skromná kombinace efektů a celková koláž krásně ladí s jednoduchým synťákovým vzorcem. Výborně tu vyznívá vyexponovaný acidový prvek táhnoucí se celou délkou skladby a tato přímočarost se nakonec ukáže jako velmi kvalitně promyšlený element.

Crybaby

Crybaby přímo navazuje na Hiigaru a přenáší ji na taneční parket, ale přesto v ní zachovává melancholičnost. HRTL tu kombinuje tempo techna, nápaditost moderního elektronického popu a starou duši geniálních synťákových vln. K dokonalosti mu sice chybí trošku obrousit hrany, z hlediska kompozice i celkového feelingu ale obstojí. 

HRTL na Yellow Mellow ukazuje, že má před sebou neuvěřitelné možnosti a záleží jen na něm, jak se svou genialitou naloží. Štěstí nepotřebuje, to si jej najde samo. 

Na poslech alba (se zaměřením na klubové prostředí) byl použit gramofon Technics SL-1200 MK3 s přenoskou Ortofon Concorde Nightclub MK-II, Pioneer DJM-900NXS a studiové monitory Adam Audio A7. Na další poslech pak posloužil zesilovač Onkyo TX-8270 a série reporduktorů Q Acoustics 3020 se subwooferem Q Acoustics 3070.

Yellow Mellow si můžeš poslechnout na Spotify, digitální album nebo desku pak koupíš třeba na Bandcampu.

Poslechni si: HRTL - Yellow Mellow

A něco málo k Nona Records

Nona je hudební vydavatelství a samostatný projekt lidí z kolektivu Bastl Instruments i mimo něj. Label založil David Štrobach aka Kadaver a Ondřej Merta aka OGJ. Merta společně s Václavem Pelouškem založil Bastl Instruments. Domov na labelu má místo jak hudba do klubů, tak i experimentálnější počiny. Venku je 14 releasů, v příštích měsících nás čekají releasy na vinylech a kazetách od lidí jak z domácí klubové scény jako Lightning Glove, tak i zvenku – např. Micromelancolié nebo Abayomi.

Poslední tři releasy jsou zřetelně načichlé klubovou elektronikou, přitom si jde ale každý svojí cestou. HRTL-ovo Yellow Mellow kombinuje dancefloor beaty s IDM nostalgií, Myako na svém EP White Tiger představuje osvěžující experimentální techno nahrané na modulárním syntezátoru a nejnovější Crysova kazeta čerpá inspiraci z mutací bass music.

REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně