25 nejlepších techno tracků v roce 2017

Které tracky hýbaly technem v tomto roce? Výběr byl letos obzvláště težký a na spoustu zajímavých věcí se nedostalo. I tak jsme se snažili do finální pětadvacítky vměstnat to, co byste rozhodně neměli minout.

29.12. 2017 09:52:19 | ankety & názory | Carl W

Jen pro připomenutí přidáváme i odkazy, jak vypadal stejný žebříček v letech minulých:

25. Santiago Salazar - Prolonged Effect

Santiago Salazar aka DJ S2 to z nudného L.A. dotáhl až do Detroitu, který jej hudebně velmi poznamenal - a nutno podotknout, že v dobrém. Z letošního velmi silného LP Aspirations For Young Xol, které jsme museli zařadit taky do letošních nejlepších alb, vybíráme track Prolonged Effect, který se stejně jako většina Santiagovy tvorby pohybuje na pomezí housu a techna s notnou dávkou detroitské šťávy.

24. Enrico Sangiuliano - Astral Projection

Drumocde v našich očích zažívá velmi chudé období, přesto se nám sem dostal jeden kousek, který vzešel z dílny italského rodáka Enrica Sangiuliana. Astral Projection nabízí silný trancový nádech, přesto na festivalech skvěle funguje. Sice bylo období, kdy jsme měli tohoto tracku plné zuby, protože hrál téměř všude, nicméně sem patří. 

23. Rod - Tronch

Benny Rodrigues letos vydal debutové album, kterého jsme si nemohli nevšimnout (taky visí v našem žebříčku nejlepších alb v roce 2017) a i z něj vypíchneme jeden track. Tronch ukazuje, že techno nemusí být jen temné a že může fungovat i v jiné poloze. 

22. Unknown Artist - Nostalgica

První dvanáctipalec holandského labelu Perspektiv a jak název napovídá, půjde o trochu nostalgický rave. Pichlavý vokálový sample funguje skvěle a kdo má rád tvrdší techno, tomu srdce jistě zaplesá. 

21. Remco Beekwilder - LSD

Remco Beekwilder nabízí tvrdý a temný zvuk a Monnom Black (berlínský label, který založil Dax J) je pro něj jako stvořený. A že se z jejich spolupráce vyklube masivní hit bylo rychle všem jasné, také proto si LSD střežila jen malá skupinka DJs kolem tohoto vydavatelství a trvalo více jak devět měsíců, než jej vypustili do světa mezi ostatní.

20. Pleasurekraft - Tarantula (Pleasurekraft's 7 Year Itch Rework)

Sedm let poté, co Pleasurekraft nabídli světu svůj signifikantní hit Tarantula, jej znovu recyklují. Jejich zvuk se přeci jen od té doby krapet změnil a tak přes něj přehodili hodně temnou deku, přitvrdili a i když se jejich rework na prvopočátku jeví jako jednorázovka, co se rychle omrzí, musíme uznat, že opak je pravdou. Na parketu stále skvěle funguje. 

19. Ben Kaczor - Mind Fiction

Švýcarský producent si od hip-hopu a drum and bassu odskočil k technu. Nepřinesl si s sebou však bouřlivost ani válcování tvrdostí, naopak nabídne groovy baladu s velmi trippy atmosférou. Mind Fiction je jedna z jeho prvotin v tomhle stylu a my doufáme, že u rovného beatu vydrží. Dost mu totiž pasuje.

18. Gijensu - Eurotrash

Oldschoolový trancový rave, tak, jak jej známe z devadesátek. Eurotrash nabízí přesně to, co v názvu inzeruje - tedy levnou melodii, trancy atmosféru a hardcorovou basovou linku. Pokud jej však neberete příliž vážně, může fungovat i v roce 2017.

17. Vatican Shadow - Rubbish Of The Floodwaters

Koho naopak velmi vážně brát musíme je Dominick Fernow. Ten si po dvaceti letech ve své stáji Hospital Productions odskočil na Ostgut Ton a to byla správná volba. Berghainskému rezidentovi vždy seděl temný analogový zvuk, což na Rubbish Of The Floodwaters posunuje opět ještě o stupínek výše.

16. Obscure Shape & SHDW - Himmel Und Erde

Marco Bläsi a Luigi Urban se momentálně řadí mezi nejsilnější dvojice na techno scéně. Jen letos stihli vydat tři desky a hned ta první na labelu Rekids značně rezonovala. Jak by ne, když obsahovala masivní nálož Himmel Und Erde.

15. Marco Shuttle - Kinshasa Decadence

Klub přátel deep techna zpozorní, ostatní se hned připraví na desetiminutový hypnotický ponor. Ač Kinshasa leží v Africe, použitý zvuk arabské flétny nám spíš asociuje Blízký východ. Tak jako tak, Marco Sartorelli se ve světě neztratí a my jej budeme bedlivě sledovat.

14. Amelie Lens & Farrago - Purge

André Tanneberger a Kai Franz se spojili se současnou hvězdičkou světové techno scény, které ovšem trošku odbočila ze svého přímočarého zvuku, ovšem ku prospěchu věci. Undergroundová pohádka Purge elegantně vplula do našich uší a Amálka má u nás další plus.

13. NTHNG - It Never Ends

Se svým debutovým albem udělal NTHNG slušný poprask, jeho emotivní techno si našlo spoustu fanoušků a tak není divu, že jej reprezentuje agentura, která má pod palcem Moderat nebo českou oskarovou vítězku Markétu Irglovou.

12. Rod - Hor

Jediným producentem, který si v našem seznamu udělá dva zářezy je Benny Rodrigues. Tentokrát totiž sáhneme po tracku Hor, který si připravil pro Klockworks Bena Klocka. Smrtelně efektivní energické techno, který si musíte prožít od začátku do konce, abyste jej naplno ocenili.

11. Nigh/T\mare - Fear and Pain

Ital Giuseppe Sciretti sice není žádná hvězda, ale jakmile vás hraje DVS1 nebo Richie Hawtin, už si jistě zasloužíte kapku pozornosti. Nechte se zhypnotizovat trackem Fear and Pain tak jako my a můžete s námi nedočkavě čekat na jeho další release.

10. Blawan - Mayhem

Jamie Roberts si nikdy z aktuálních trendů nedělal hlavu. Basová linka hned zaujme každého techno-inženýra a až si Mayhem za několik let poslechnou vaše děti a budou všem tvrdit, že se jedná o aktuální techno ... budou mít pravdu!

9. Perc - Look What Your Love Has Done To Me

Třetí album Alistaira Wellse Bitter Music jede v předem vymezených kolejích, což platí i o jednom z tracků na tomto LP Look What Your Love Has Done To Me. Koncept přepěchované železné basové linky s ženským vokálem je však i po letech stále sexy. S Gazelle Twin jim zafungovala správně chemie a tak se Perc může pochlubit další peckou na svém kontě.

8. I Hate Models - Cyanure Dance

Další tvrdé idustriální zvuky nám nabídne Guillaume Labadie alias I Hate Models. Intenzivní kyselou basovou linku a pořádný punk nám servíruje francouzský producent už nějakou dobu, ale u Cyanure Dance se přiblížil dokonalosti.

 
Guillaume Labadie
 
Guillaume Labadie

7. Nina Kraviz - Pochuvstvui

Nina vždy uměla navodit impozantní psychedelickou atmosféru, což dokazuje dalším zvukově velmi vyváženým trackem Pochuvstvui. Ač snad na rychlý poslech nudný, jemné detaily, šikovně filtrovaný vokál a pro nás i osvěžující groove z něj dělá jeden z nejlepších letošních tracků.

6. Kmyle - Telepathic Synchrony

Kmyle se loni usadil na prvním místě, letos to znovu dotáhl pěkne vysoko. V rodině Skryptöm Records mu to parádně sedí, a přestože pro nás bylo jeho debutové album Northern Landscapes mírným zklamáním, musíme z něj vypíchnout pecku Telepathic Synchrony.

5. Depeche Mode - Where's The Revolution (Terence Fixmer Spatial Mix)

To je naše guilty pleasure. Remixy depešáků, které letos houfně vycházely, moc pozitivních reakcí nesklidily. Spíš naopak. Fixmerům Spatial Mix sice můžeme označit za jednookého, který je mezi slepými králem, ale nám ta jednoduchost sedí a ono čekání na revoluci je s Terencem přece jen příjemnější.

4. Tessela - Hackney Parrot (10_Ton_Mix)

Pomalu se blížíme do finále. Ed Russell po čtyřech letech nabídl nový kabát své zapadlé hitovce Hackney Parrot a ten jí zatraceně sedí. Drsný a divoký edit zvedne ze židle jakéhokoli clubbera, takto si představujeme britské hardcore techno.

3. Vincent - How I Feel

Klockworks si drží tvář moderního techno labelu a jubilejní dvacátá kompilace nabídla mnoho zajímavých návrhů, jakým směrem by se mělo vydavatelství dál vydat. My to cítíme stejně jako francouzský producent Vincent Guillet, proto se How I Feel dostalo na bednu.    

2. Delia Gonzalez & Gavin Russom - Relevee (Carl Craig Remix/Slam Remake)

Slam se Somou slavili 500. release a všichni ví, že kluci mají čich na hitovky a rádi předělávají starší věci. Tentokrát se jim povedl masivní edit remixu Carla Craiga, který parádně funguje na velkých halových akcích. Schválně se zeptejte na Awakenings.  

1. Inigo Kennedy - Voyager

Starý pardál Inigo znovu nabízí jednu ze svých mnoha tváří, tentokrát strikně taneční. Kennedy je geniální producent, což dokazuje snad každý rok a ač chrlí někdy i desítky tracků ročně, pořád dosahují velké kvality. Voyager jde ještě o level výš, hlavní melodická linka se perfektně vlní a zároveň se stihne vzdalovat a přibližovat, aby udržela pozornost všech posluchačů. Inigo na hrad!

REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně