Mayday: Vzpomínky, lasery a oldschool rave

Poslední den v dubnu je každoročně ve znamení jedné z nejslavnějších halových párty - německé Mayday! Jelikož Mayday je pro mě srdeční záležitostí, nemohli jsme chybět ani u letošního ročníku, který byl, dá se i trochu říct, výjimečný.

11.5. 2017 07:40:32 | reporty | Langy

Historie párty se začala psát už v roce 1991 v Berlíně. Poté, co se pár prvních dílů uskutečnilo na různých místech, svůj domov pro následující léta pak našla v Dortmundu. Konkrétně v komplexu Westfalenhallen, který je naprosto ideálním místem pro tuto luxusní taneční párty. Mayday každoročně nabízí, ve svých silných line-upech, přehlídku světových DJs ze všech možných elektronických hudebních směrů.

Hlavní Arena je odlišná tím, že se zde během noci vystřídá několik hudebních stylů. Další scény jsou vždy konkrétně zaměřené. A čím že byl ten letošní ročník tak výjimečný? Už samotný podnázev „True Rave“ hovoří jasně. Organizátoři se vůbec nebáli upustit od aktuálního hudebního trendu a do letošního line-upu nezařadili žádná „édéemková“ jména. Letošní koncept se tedy vrátil k původním stylům, na kterých párty vznikala a získávala na stále větší a větší popularitě. Tedy k technu, tranceu a harder styles. Což akci, myslím si, jen prospělo a organizátorům dávám palec nahoru. To, co nás v neděli v Dortmundu čekalo, nemělo naprosto žádnou chybičku.

Cesta do města, které se nachází v Severním Porýní - Vestfálsku, a které je současně i sedmým největším německým městem, probíhala rychle a pohodlně. Po příjezdu do cíle následovala pravidelná a úžasná večeře v nedaleké restauraci. Po ní jsme ale bez zbytečných odkladů vyrazili na párty, na kterou jsme se těšili už několik měsíců předem. Příchod jsme si načasovali něco málo po dvaadvacáté hodině a tento okamžik nám zpříjemnil právě hrající Moguai techno klasikou „Wisdom To The Wise“ z produkce Davea Clarka.

Už první dojmy naznačovaly, že to bude opět velké! Ze startu jsme se ale připojili k shopaholikům a omrkli letošní merchandising. Provětrat peněženky měli návštěvnici možnost hned v několika oficiálních shopech, včetně dvou hardstyle/hardcore stánků a dalších. Před půl dvanáctou jsme se vrátili na hlavní scénu, kde jsme měli v plánu poslechnout si po delší době zase jednou německého ATBho. A stálo to za to. André odstartoval svůj set krásnou skladbou „Streets of Gold“ a po chvíli zařadil další neméně kvalitní vokálovku, tentokrát „Fall Into You“ z produkce Cosmic Gate s hlasem zpěvačky Jes. Příjemně se poslouchal i „Innerbloom“ od Rüfüs. Jedním z nejsilnějších momentů Andrého setu byl určitě track samotného Westbama - The Mayday Anthem. Hymna této legendární akce z roku 1992 a za mě určitě jedna z nejlepších Mayday hymen vůbec.

Když True Rave - tak klasiky

Potěšil i úžasným trancem v podobě „Anton Firtich - Something Wrong“ nebo „am2pm“ opět od skvělých Cosmic Gate. Chybět ale nemohly ani „Let U Go“ nebo „Ecstasy“ v remixech. Následující dvacetiminutovka, v podobě Friends of Mayday, byla přehlídkou všech možných oldschool rave a hardtrance klasik. Takže vzpomínky na hudební časy xx let zpátky nám připomněly např. RMB - Reality, Sunbeam - Outside World nebo Cherry Moon Trax - The House of House. Z předešlých anthemů zazněly např. „Members of Mayday - Culture Flash“ nebo úžasná Sonic Empire z roku 1997. V závěru megamixu jsme se doslova pokochali klasickým trancem v podobě „ Lizard“ Maura Picotta.

Po této audiovizuální lahůdce jsme se rychlým krokem přesunuli do Empire na techno, abychom stihli alespoň posledních 30 minut našeho oblíbence Felixe Kröchera. Závěr jeho setu patřil sice už pomalejším věcem, ale i tak jsme hodili nějaký ten taneček, třeba na klasiku „Go“ od Mobyho v remixu Barta Skilse. Příště ho snad už stihneme od začátku. Po Felixovi jsme ale pospíchali zpět do Areny a cestu jsme si střihli kolem Factory, kde se svým hardtek a hardtechno setem právě začínali BMG. Ti nás zde ale dlouho nezdrželi, protože hlavní scénu si tou dobou podmanil sám Sven Väth. Naposledy jsem ho v Areně slyšel během své první návštěvy Mayday v roce 2008 a nechat si Svena ujít, na jedné z nejvýznamnějších německých halovek, by byla velká škoda.

To se naštěstí nestalo a část luxusního techna z rukou legendy jsme si ještě pěkně a pořádně užili. Techno střídal Trance a nastoupil i u nás velice dobře známý Markus Schulz. Jelikož Markuse slýcháváme častěji něž jiná jména, tentokrát nás v hale neudržel a toho jsme využili k příležitosti naposledy opustit Arenu. Vybrali jsme si hardcore blondýnku Korsakoff ve Factory a užili si tak společnou produkci „Outblast & Korsakoff - Hymn of Syndicate“. A po několika skvělých hardcore minutách jsme se vrátili na hlavní scénu, jelikož následující jména byla více než jen lákavá.

Vzpomínky, lasery a oldschool rave

Vzpomínáte na projekt Jam & Spoon? Na počátku devadesátých let se Jam El Mar (Rolf Ellmer) dal dohromady s Markusem Löffelem (Mark Spoon) a společně vytvořili několik hudebních projektů (Tokyo Ghetto Pussy, Storm). Jedním z nich byl právě i projekt Jam & Spoon. Posledních několik let už bohužel vystupuje jenom Jam a vždy je to záruka vysoké kvality. Nejinak tomu bylo i minulou neděli, kdy tuto luxusní půlhodinku, plnou klasického tranceu a hardtranceu, odstartoval jednou z nejkrásnějších skladeb „The Age Of Love“ v Jam & Spoon Watch Out for Stella Mixu.

Následovaly další nádherné kousky - „Odyssey To Anyoona“, a „Stella“. Přiostřil až s trackem „Storm“ jejich stejnojmenného projektu, a pak následovala další dokonalá věc „Follow Me“. Závěr patřil hardtrance rozsekávačce „You Gotta Say Yes To Another Excess“ s typickýma acid prvkama. Wow! Tohle nemělo chybu. Následující hodinu, od paté do šesté, nastoupil pro nás naprosto neznámý Neelix.

Čekat se vyplatí

Ovšem tahle energická jízda ve stylu progressive trance a psytrance byla pro nás milým překvapením a současně i dalším důvodem, proč arenu neopouštět a zůstat až do začátku vystoupení Dune. Lepší zakončení, už tak úžasné noci, jsme si nemohli přát. Dune v šest hodin ráno zahájil naprostu luxusní hodinku plnou hardtrancu, happy a early hardcoru.

Plocha se začala plnit oldschool fandy a my si tak mohli v pondělí po ránu užívat takové klasiky jako „Can´t Stop Raving“ nebo „Hardcore Vibes“. Naše airmaxy nás nenechali odpočinout ani na tracky „Sequential One - Dance“ nebo „Walt - Let The Music Play“ či „Re-Style - Get It Crackin“. Atmosféru prvních MayDay nám Dune přiblížil na víc než sto procent. Nemohli jsme dále nezaznamenat věci jako RMB - Redemption a Spring, Paul Elstak - Love U More nebo „The Montini Experience - My House Is Your House“.

Za zmínku určitě stojí i energický track od „Re-Con & Klubfiller - Freak“. S jeho setem jsme byli maximálně spokojeni a šťastni, tohle byl ten true rave a Mayday, jakou jsme čekali. V závěru nechyběl ani song „Million Miles From Home“, který jakoby symbolizoval těch „pár“ kilometrů, co nás čeká na cestě domů.

A to byl taky jeden z důvodů, proč už jsme nezůstali na následující Ravers Nature. I tak jsme naprosto spokojeni, v sedm hodin ráno, odcházeli z jedné hudebně nejlepších MayDay, jakou jsme měli možnost zažít. O kvalitní organizaci a úžasné světelné show se ani nemusím zmiňovat. Tahle párty má deset bodů z deseti. Tak zase za rok!

PARTYINFO

Mayday: True Rave

30.04.2017 Westfalenhallen, Dortmund
DJs: Sven Väth, ATB, Markus Schulz, Chris Liebing, Len Faki, The Sickest Squad (live), BMG (live), Ravers Nature (live), Tensor & Re-Direction (live), Friends of Mayday (live), Frontliner, Korsakoff, Moguai, Felix Kröcher, Charly Lownoise & Mental Theo, Neelix, Mad Dog, Ilario Alicante, Dr. Peacock, Rebekah, Crypsis, Enrico Sangiuliano, Kerstin Eden, Drokz, Dune, Ransom, Hardy Hard, D-Liciouz, GSB, Cherry aka BreakNtune, Frank Sonic, Distiller, Tha Watcher, MC H
Cena: 58 €
REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně