Druhá párty v Torontu

Moje druhá párty na sebe nenechala dlouho čekat. Přijeli mi na víkend dva kamarádi z Vancouveru, podotýkám, že větší blázny by člověk pohledal. Posilněni vínem a dobrou náladou z toho, že se konečně po nějaké době vidíme, jsme se naprosto “random” vydali do pátečních nočních ulic Toronta.

23.1. 2015 13:07:31 | reporty | Kouzelná

Mí kamarádi jsou zastánci klasického starého techna, takže jsme si dali za úkol najít podnik, kde trochu ukojíme jejich chutě. Jak jsme tak bloumali městem a ptali se náhodných kolemjdoucích, kam zaplout, naprosto všichni se shodovali v tom, kam nás poslat - do klubu Coda. Ten se nachází v downtown, zastávka zelené linky metra Bathurst. Po chvilce hledání jsme Codu našli a za 20 dolarů vpluli dovnitř. Klub to byl příjemný, veliký, s dobrým zvukem, dvěma bary a venkovním prostorem na kouření.

Klub Coda

Ceny drinků jsou zde na torontské poměry vcelku příznivé - kanadské pivo tu stojí kolem 7 dolarů, importované je za 8 dolarů, koktejly začínají na 6 dolarech. Kupodivu poněkud drahá je zde voda. V tomto klubu ji bohužel nenabízejí zadarmo, takže půllitr koupíte za 4.25 CAD (ano, 85 korun). Další výjimkou v tomto klubu je, že zde neplatí žádný dress code (pánové tedy nemusí mít oblek či košili, pro nás dámy to naštěstí nehraje velkou roli).

Ve chvíli našeho příchodu zrovna hraje americká DJka Honey Dijon a my zůstáváme až do úplného konce. Hádám, že to bylo do 5am, ten konec už mám trošku v mlze. Tím ale naše plavba po Torontu nekončí, museli jsme být asi pěkně rozjetí, protože jinak si nedovedu vysvětlit, jak jsme se dostali do dalšího pověstného after hour klubu a to přímo do obávané Comfort Zone.

V ní našinec zaplesá nad obrázkem “I love CZ” - když jsem ho viděla poprvé, říkala jsem si, že tento podnik určitě patří nějakému Čechovi :). Comfort Zone existuje více než 15 let a za tu dobu toho zažil opravdu hodně včetně brutální policejní drogové razie v roce 2008. Na konci 90. let jste si tu mohli za 7 dolarů poslechnout skoro všechny známé DJs z okolí (například Sneak, Lemon D, Deko-ZE, Dillinjah, Manzone či Strong).

Musím ale napsat, že větší díra už je jen brněnský Tabarin. Bohužel ani tady se nedal koupit žádný alkohol. Pařilo se ale až do 9am. Kromě nás se v klubu nacházela směska podivných existencí a tomu všemu vévodil DJ černé pleti do půl těla svlečený. V celém klubu bylo poněkud teplo a tím nemyslím jen teplotu na parketu...

Hvězdné line-upy

Každopádně prvně navštívená Coda mi poněkud přirostla k srdci, nabízí totiž program na každý víkend. A tak jsem si tam užila i další akce, na kterých hráli například Carlo Lio, Nathan Barrato či Maceo Plex. Následoval letošní Gui Boratto a výroční akce, kde zahrál Loco Dice a Robert Dietz. A jestli Bůh a manažer klubu Coda dá (fotopas), tak na příště vám slibuji článek i s fotoreportem.

Jak jsem již zmiňovala v prvním svém reportu, když si pohlídáte nabídku vstupenek a zakoupíte si lístek v první vlně, tak vás vstup vyjde na příjemných 20 dolarů. Ale musíte mít štěstí a rychlou ruku (třeba na Maceo Plexe se lístky vyprodaly během první hodiny co Coda zveřejnila událost na FB), ceny se pak zdražují týden po týdnu, až do vyprodání. Pro opozdilce Coda nabízí možnost zakoupení lístku na místě. Vždy na události napíše kolik jich bude večer nabízet a samozřejmě se o ně strhne pekelný boj . Já jsem vždy měla štěstí a podařilo se mi zakoupit lístek za první výhodnou cenu (tzv. early bird tickets). Lístek na místě se pak odvíjí od konečné ceny v předprodeji, většinou to bývá o 20 dolarů navíc (nechť je příkladem Deep Dish - cena začínala na 20ti dolarech, končila na 40ti dolarech a na místě stál lístek 60 dolarů. A Richie Hawtin? Cena opět začínala na krásných 20ti dolarech, vyšplhala se na nějakých 80 dolarů a na místě to bylo za 100 dolarů)

REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně