Bezprostřední, milí a zábavní. Takoví byli Monikino kino a Rebeka v Kabinetu Múz!

Podzim vrátil studentky do brněnských ulic a kapely zpátky do klubů. S novým semestrem se rozběhl i program v brněnském kabinetu Múz. A protože je to prostor veskrze komorní, malý a útulný, nebudu to natahovat ani já.

17.10. 2014 10:38:41 | reporty | Jan „ian“ Hromek

Monikino kino [foto: Leoš Horký]

Kdo nebyl, vězte, že se oplatí tam podívat. Dva bary, velkoměstské výlohy s výhledem na ulici, malý sálek, kde i 25 lidí udělá „kotel“. Prostě Kabinet je jako dělaný pro netuctovou kulturu. A taky že se jí tam už po desetiletí daří.

Ona + on 1.0

Začalo se hrát bez většího zpoždění, nakonec nebylo na co čekat. V úterý večer byl sálek plný tak, že být tam o 5, 10 lidí víc, bylo to možná už moc. Stejně jako „headliněři“ i polští Rebeka naplňují formuli ona + on, i před nimi stály zadrátované digitální instrumenty a kolem dokola odložené „konvenčnější“ nástroje.

Rebeka s anglicky zpívající frontmankou mi na živo zní ještě sympatičtěji než ze studiových nahrávek. Hřejivý synťákový zvuk byl přirozenější a nepřišel mi jako další vytěžovaní synthy-popové retro módy. Sem tam se blýskly modernějším tanečním beatem nebo si do puštěného podkladu spolu zahráli na elektrickou kytaru a baskytaru či elektronické bicí. Na to, že jsem od nich den před koncertem neslyšel tón, mě bavili moc. A podle ohlasu ze sálu i zbylé publikum.

Ona + on 2.0

To Monikino kino mají za sebou překvapivě zralou nahrávku, ale na koncertě mi přišlo, že si tu správnou „live“ podobu ještě trochu hledají. Co chybělo na nějakém překvapení, to mi (nám) MK bohatě nahradili bezelstnou otevřeností, s jakou zpěvačka Monika vzpomínala během dlouhého a veselého „ladění“ zvuku na první koncert v Café v lese. Či když vyzývala, aby lidi tancovali, protože to je podle setlistu poslední šance. Sama předváděla kreace, jak kdyby se učila taneční kroky u dam z Čokovoko, a Petr Marek vybrnkával na dvoukrkého Gibsona kalifornsky a plážově zasněné tóny.

Právě nefalšovaná a prostá radost z dobré hudby, bezprostřednost, s jakou Monika okomentovala třeba svůj předčasný pěvecký nástup, udělala z jejich koncertu lidsky čistou a milou záležitost, kde nechyběly křehké hity z Prázdnin. Titulní skladba, Sedím doma, Kancelár, či finální Bežky, kde se na baskytaru přidal i spřízněný Midi Lid Prokop Holoubek.

A to byl konec, alespoň pro mě, protože rytmus brněnských nocí, jak všichni víme, určují rozjezdy MHD.

A co dál?

No někam na koncík, že ano. V Kabinetu Midi Lidi vedle vyprodaného listopadového koncertu hrají znovu 4.12. A Monikino kino dál pokračují: 17.10. Veselí nad Moravou, 18.10. Kopřivnice, 13.11. Zlín, 14.11. Pelhřimov a 26.11. Praha.

Tak si je někde chytni!

PARTYINFO

Monikino kino

14.10.2014 Kabinet Múz, Brno
Live: Monikino kino, Rebeka
REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně