Prázdniny od dua Monikino Kino jsou průzračně čistý elektropop

Promítačka přestala vrčet, v sále se rozsvítilo a lidi začali hledat svoje kabáty. Podívali se na sebe a usmáli (trochu smutně) a pak šel každý sám k sobě domů. Za chvíli už zablikaly obrazovky monitorů, když koukali, zda jim ten druhý nepíše. Nepíše.

10.10. 2014 13:10:51 | recenze | Jan „ian“ Hromek

Foto: Stanislav Tryputen

Monikino Kino - Prázdniny [Slnko rec. - 2014]

1. Prázdniny, 2. Sedím doma, 3. Ponorka, 4. Desiatu noc pri mori, 5. More v noci, 6. Baterka, 7. Už sa preberám, 8. Kancelář, 9. Christýna po diskotéke, 10. Pohojdaj ma, 11. Bežky

Pan učitel a jeho žačka

Dobře načasované, na konci léta vyšlo u slovenských Slko records (vydávají to nejlepší nejen ze Slovenska jako Lyrika, Modré hory, Živé kvety) „federální“ album Prázdniny dua Monikino kino. Jde o další projekt hyperaktivního hudebníka (frontmana Midi Lidi), filmaře, režiséra, herce a kantora z pražské FAMU Petra Marka a jeho studentky, taktéž filmařky, Moniky Midriakovej.

I když se Monikino Kino objevilo trochu naráz a jako zjevení, podle vlastních tvrzení se seznámili na sociální síti Myspace (rozuměj dávno), Monika dělala pro Midi Lidi klip Do člna. Monikino Kino byli hodně aktivní na Souncloudu, nabízeli skladby ke stažení, ale teprve teď, když je venku skutečně regulérní nahrávka (dokonce CDčko) a jedou turné po klubech, to vypadá, že kapelu berou vážně.

Video: Monikino Kino - Kancelář

A jak mají v ní rozdělenou práci? Podle vlastních slov Petr píše v libozvučné slovenštině texty, Slovenka Monika mu je koriguje a skládá hudbu, v jiném rozhovoru mluví o SMSkách s nápady, které Monika Petrovi posílá. Přitom spousta hudby nese typicky „markovské“ motivy, jaké známe právě u „jeho“ Midi Lidí (třeba Sedím doma). Co je tedy pravda a co je jen další umně šířená legendy, vědí jen oni dva. A Monikino Kino působí trochu jako zhudebněný deníček Moničina dospívání (je jí něco přes 20), který Petr z pozice toho zkušenějšího muzikanta z povzdálí mentoruje.

Co jsi ty dělal o prázdninách?

A proč vlastně právě prázdniny? Protože je to doba jakéhosi bezčasí. Město se vyprázdnilo, známí odjeli na dovolenou, škola zavřela. Zůstalo prázdno – po něčem a po někom. 11 skladeb prázdnin je jako 11 krátkých klipů, střípků ze života natočených na ruční kameru. Nakonec i typicky prázdninová témata, jako moře, které se tu jako motiv objevuje hned několikrát, tu plní úlohu symbolu. Moře jako oceán slz, moře jako obrovská plocha, která lidi rozděluje a po které jsou rozesety ostrůvky s osamělými trosečníky.

Vztahy, rozchody, touhy, zmatky z dospělosti, co přišla tak náhle, vše je popisované pomocí velmi příjemných a jednoduše nekomplikovaných alegorií. „Tu mȏže být tvoja izba, sem si dáš počítač“ jako pozvání ze světa singles k sobě domů (titulní Prázdniny).

Veskrze intimním vyznáním sluší i minimalistický kabát, co melodickým a chytlavým skladbám dal ve studiu zvukař Ondřej Ježek (sám nazpíval skladbu Baterka). Obyvákově elektronický zvuk osekal na dřeň, Moničin zpěv často doplňuje jen pár ruchů a praskavých tónů nebo „filmově“ rezonující kytarou. Sound se tak podařilo pročistit a dát mu křehký a pomalu až akustický charakter. Pokud se vrátíme k myšlence, že skladby jsou zhudebněnou kronikou imaginárního páru, ano, deska působí hodně filmově.

Vzdor celé té melancholií ale zní hodně svěže a mile a kdo by se cítil přeci jen příliš zatěžkán smutkem, je tu závěrečná skočná skladba Bežky. Potřeštěný text o voskování lyží, zimě pod špatně zvolenou bundou je snadno rozkódovatelná jako zápas s životem. I když to pro nás introverty a věčně okolním světem zklamávané nebaví a i když bychom se raději před vším tím zavřeli někde hluboko v sobě, přece jen to furt stojí za to vyjít ven, nazout lyže a vyrazit zpátky do stopy. I kdyby nic jiného, díky „Monikinu“ za tohle připomenutí.

Video: Monikino Kino - Bežky [edit]

Poslechni si celé album

PARTYINFO

Monikino kino

14.10.2014 Kabinet Múz, Brno
Live: Monikino kino, Rebeka
REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně