Report z B my Lake 2014 od finche

Na břehu jezera Balaton se letos konal druhý ročník festivalu, který by se dal označit jako "menší bráška" slavnějšího a staršího Balaton Soundu, B my Lake.

18.9. 2014 06:09:10 | reporty | finch

Ten se zaměřuje především na žánry techno, house a drum’n’bass a jejich různé polohy či odnože, současné hvězdy pro masy zde nečekejte. I přesto se na festivalu za tři dny + první nultý protočilo okolo 40.000 návštěvníků, což je na druhý ročník a pouhá tři hlavní podia jistě úspěch.

Foto: B Stage [autor B my Lake]

Prostory festivalu jsou situovány do rekreační oblasti na východě Balatonu v obci Balatonvilágos. Kromě spojovacích cest byla všude pouze tráva nebo stromy, často se shlukující do stromořadí až lesíků, některé z nich letos byly pěkně nazdobeny, v noci i efektně nasvíceny.

Den nultý - střídání headlinerů

Jelikož jsme tento výlet pojali částečně dovolenkově a podařilo se nám sehnat ubytování doslova pár kroků od areálu, tudíž i kousek od jezera, dorazili jsme o pár dní dřív, abychom se naladili na tu správnou festivalovou pohodovou náladu a atmosféru. Mě osobně se to podařilo dokonale, spojení koupání, hraní beach volejbalu, pétanque nebo různých karetních her či pouhého válení se bylo opravdu uklidňující :)

Novinkou letošního druhého vydání byl nultý den, kdy měl po domácím Polim vystoupit v all-night long setu house matador Danny Tenaglia. Kvůli problémům s jeho sluchovým ústrojím však nemohl vystoupit, pořadatelé ovšem sehnali adekvátní náhradu v podobě miláčka maďarského publika, kterým byl Sasha. Ten po příjemném warm up setu již zmíněného Poliho zrychlil a začal nás masírovat jeho „progresivní tváří“, což nejen mě nesedlo a tak jsme se zhruba po půl hodince vypravili zpátky domů pošetřit síly na nadcházející třídenní maraton. Podle ohlasů zbytku naší osmnáctihlavé výpravy poté Sasha ve zbývajících dvou a půl hodinách přitvrdil a končil technem, např. oblíbenou skladbou Bad Kingdom od Moderat v remixu od Marcela Dettmanna.
 

Den první - kam dřív?

První den startuje zostra, do areálu nás na hlavní, „B Stagi“, už o půl šesté láká Jan Blomqvist a jeho příjemné livko, které má na svědomí spolu s Christianem Dammanem a třetím kumpánem, jehož jméno nám zůstalo skryto. Tohoto mladíka jsem měl možnost slyšet loni na Balaton Soundu a tehdy byl pro nás jedním z největších překvapení. I proto mě to letos tolik nebere a odcházím na vedlejší „My Stage“, kde od šesti diktuje Američan Bill Patrick. Bohužel kvůli našlapanému programu slyším jen slabou třičtvrtěhodinku, i tak jsem ale plně uspokojen jeho deepovým soundem. Nerad odcházím, ale Mathew Jonson live je velice silné lákadlo, obzvláště poté, co jsem dal minulý rok v Budapešti přednost Davu Clarkovi :)

Tady asi nemá cenu nic dodávat, Mathew nás provedl napříč jeho tvorbou včetně těch největších pecek jako např. Learning To Fly, Marionette nebo When Love Feels Like Crying, přičemž nezapomínal jednotlivé tracky okořenit tu o hajtku, tu o clap, a pro mě osobně se jednalo o jeden z vrcholů celého festivalu…

Video: Mathew Jonson live (Marionette) @ B my Lake 2014

K těm by se dal zařadit i další vystupující, opět live, muž v červené masce, Němec Redshape. Ten u nás před dávnými roky vystoupil tehdy ještě pod jeho občanským jménem Sebastian Kramer v ranních hodinách na festivalu Svojšice 2006, a i po těch letech je evidentní jeho osobitý rukopis, kterému vévodí těžký beat, doprovázený rozličnými zvuky a smyčkami, sem tam okořeněný lehčími elektro hrátkami. Zhruba v druhé půlce vystoupení musím popojít o pár metrů zpět, jelikož síla beatu už přestává být snesitelná (ne však kvůli hlasitosti) a dá se nazvat německou těžkotonážní lokomotivou. Tohle jsem ještě nezažil a asi zase jen tak nezažiju :)

Je konec, ještě pár minut postávám, vstřebávám právě uplynulá dvě livka a když si uvědomím, že lineup na hlavním podiu je posunut, rychle spěchám na My Stage. Bohužel, DJ Tennis pokračuje podle stávajícího rozvrhu už jen 10 minut, tak snad někdy příště. Po něm hrající Stimming live mě na rozdíl od některých členů naší výpravy nebere a tak se poflakuji po areálu, doplňuji energii výborným hot dogem nebo Heinekenem v plechu za cca. 60,-Kč. K tomu mi hraje Jon Gaiser a po něm Magda, oba ovšem předvádí něco, čemu já neholduji a tak se opět vracím na My Stage právě včas, abych si stihl vybrat dobré místo na následující hodinu a půl. Tu vyplní francouzský mistr Agoria, pro mě asi největší lákadlo letošního ročníku. Ten zahrál lehce jinak, než jsem čekal, když pohodové housové tracky občas prostřídal s tvrdšími technoidnějšími skladbami, na druhou stranu to bylo něco trošku jiného, než jsem měl možnost slyšet v rámci domácího poslechu jeho setů. Čas je neúprosný a Agoria vytahuje poslední eso z rukávu bílé košile, jímž je skladba X-Press 2 Feat. Rob Harvey - Kill 100 (Carl Craig Remix)…

Video: Agoria @ B my Lake 2014

Následující hodinka je ve znamení čekání na dnešního posledního favorita, mezitím nám Darius Syrossian pouští další remix Moderat - Bad Kingdom, tentokráte od německého kouzelníka Kozeho a musím uznat, že i tento remix je na party velice silný. Po něm následuje finální přesun na hlavní stage, kde tou dobou dohrávají Pan-Pot a podle těch posledních zhruba dvaceti minut a reakcí publika to bylo celkem zdařilé.

To už ovšem nastupuje rezident berlínského Berghainu, Marcel Dettmann. Hned od začátku je jasno, kam se jeho set bude ubírat a když po hodině začne nepravidelně, přesto silně pršet a není se kam schovat, tanec v dešti na tento přísný techno diktát se jeví jako nejlepší možné zakončení prvního dne, i když do východu Slunce ještě pár desítek minut zbývá, což nám ale vůbec nevadí.

Den druhý - začínáme ještě dřív

Prostřední dějství festivalu bylo ještě neúprosnější, než to první. Můj původní plán počítal s úplným začátkem, tedy čtvrtou hodinou odpolední, nakonec jsme spolu se dvěma kolegy ve zbrani dorazili o hodinu později, což se ve finále ukázalo jako optimální. I tak nás druhá hodinka vystoupení ruského cara Andreye Pushkareva utvrdila v tom, že má opravdu cit pro každou skladbu a skvělé deepové tóny a zasněné plochy hned ze startu uspokojily naše touhy po nevšedním hudebním zážitku.

Následuje přesun na hlavní stage, kde v podstatě trávíme zbytek druhého dne. Svůj prodloužený techno set zde dohrává domácí mladík SanFranciscoBeat, původně avizovaný DJ W!ld je z neznámých důvodů přesunut na pozdější hodinu na vedlejší stage, což nám ale nevadí. Další jméno v lineupu je Oliver Schories, který nám servíruje místy klidné, místy melodické, vždy ovšem lehce melancholické skladby, bravo!

Video: Oliver Schories @ b my Lake 2014

Poté se přes až moc exhibujícího Stefana Bodzina, zajímavé trio Pillowtalk a nezáživného Gregora Threshera dostáváme k hlavním hvězdám dne. Hot Since 82, jméno, po kterém volá stále více českých partypeople. Předvedl barevný set laděný do tech-housu a i když poté od některých kolegů byly slyšet hlasy, že to mohlo být lepší, pro mě to bylo velice dobré a zajímavé.

Jako další byla na řadě italská dvojka Tale of Us, pánové, kteří mají vlastní nezaměnitelný styl hraní, který někomu sedne, někomu ne, po odehrání jejich setu patřím definitivně do té první skupiny. I když se místy jejich set zdál být takový nijaký, opak byl pravdou. Bylo to do detailu propracované a jako vždy, ke konci okořeněné o pár techno skladeb, např. od Recondite.

Video: Tale Of Us @ b my Lake 2014

Po tomto velkolepém hudebním představení odehrála tvrdší, místy hypnotický techno set ruská diva Nina Kraviz. Trošku rušivě ovšem působily sílící hromy a blesky, až se stalo opět nevyhnutelné a pár minut před koncem jejího setu se spustil silný, tentokráte nepřerušovaný liják. Asi deset minut jsme počkali v občerstvovacím stanu vedle hlavního podia za zvuků v podání Derricka Maye, zda se počasí umoudří, leč nestalo se tak, což mě teď zpětně stále mrzí, jelikož to v době našeho odchodu vypadalo na pěknou technovačku od této legendy svého řemesla. Druhý den tedy skončil stejně jako ten první, i tak jsem byl na výsost spokojen.

Den třetí - končit se má v nejlepším

To, co se nám nepovedlo předchozí den, se nám paradoxně povedlo ten poslední, tedy přijít v podstatě na úplný začátek festivalového finále, tentokráte už pouze ve dvou :) To jsme ovšem ještě netušili, že první muž programu hlavního podia, Mark Reeve, začne o dobrých 45 minut později. To nám alespoň dalo dobrou příležitost poslechnout na pár minut nášho východného brata Michala Breetha, který příjemně začínal program My Stage, a také zběžně prozkoumat areál, který pod náporem silného a poměrně vytrvalého deště statečně vydržel. Jediné problémové místo se ukázalo to nejfrekventovanější za hlavním vstupem, je ale možné, že tam pořadatele později dodali gumové podložky nebo plachty, stejně, jako tomu bylo i na pár krizových místech ve zbytku areálu. Mezitím už ale začal Mark Reeve a předvedl na tuto hodinu dobrý warm up set, v závěru okořeněný, jak jinak, skladbou Bad Kingdom od Moderat, opět v Kozeho remixu, a úplně poslední skladbou na vlně valivého techna.

Následuje Brazilec Gui Boratto, který neodehrává špatný set, ale chybí mu celistvost, bylo tam na mě až moc prostojů, jakoby pauz mezi končící melodií a následujícím beatem. Možná dobře, že nakonec je z toho kvůli zpoždění jen hodinka, otěže party poté přebírají Tube & Berger a je to fajnová diskoška, během níž se občerstvujeme vynikajícím hamburgerem. Mezitím na vedlejší stagi pro pár lidí nakládá Laura Jones, sympatická blondýnka, která měla údajně hrát deep house. Chyba, po našem příchodu jsme svědky sice deepového, ale pěkně šlapavého techna, v následném tracku vyšperkovaného acidem, v dalších minutách pak pokračuje až do konce v nastoleném trendu.

Video: Laura Jones @ B my Lake 2014

Na hlavní stagi pak dáváme zhruba půl hodinku Ellen Allien¸která si sice hraní evidentně užívá, pro nás to je ale pouze různorodá nudná směska všemožných stylů, vracíme se tedy zpátky na My Stage na DJe v elegantním sáčku, který si říká Magician. Tento Belgičan pouští veselé housové tracky a ve finále jeho vystoupení předstoupí před publikum, odhodí kouzelnou hůlku a stylově zmizí v backstagi. Opět další příjemné překvapení festivalu. Za zmínku ještě stojí pěkné pomalejší hutné techno v podání domácího veterána Hot X, propracované livko Kollektiv Turmstrasse a techno nášup v podání dalšího rezidenta Berghainu, Bena Klocka. Ten zařazuje i svoji největší pecku Subzero, která sklízí mezi už lehce prořídlým davem největší ovace.

Po skončení setu Bena Klocka spěcháme na vedlejší stage ověřit si, že ne náhodou nás loni na Balaton Soundu nejvíc dostal právě Dixon. Je to tak, opět jeho vytříbený vkus ve výběru tracků, které navíc mixuje s grácií jemu vlastní a jeho set se tak mění v jednu velkou a dlouhou výpravu do říše snů. Excelentní zakončení festivalu. Před chvílí sice odbila „teprve“ čtvrtá hodina ranní, s ostatními se ale shodujeme, že končit se má v nejlepším a opouštíme tedy areál s hřejivým pocitem u srdce, že jsme právě prožili tři dny plné pro nás té nejlepší elektronické hudby.

Foto: My Stage [autor B my Lake]

Co dodat závěrem? Organizačně není co vytknout, snad jen drobné zmatky v lineupu a menší předvídavost ohledně deště a z toho pramenící menší nepřipravenost. Trošku nás také překvapila pro někoho až nepříjemně detailní prohlídka u vstupu, na druhou stranu v čase našich příchodů na to meli pánové v barevných vestách dostatek času, navíc lidé z kempu měli svůj vstup z druhé strany areálu. Zvuk na všech podiích nemá cenu komentovat a zatěžovat vás čtením všech těch superlativ, už tak jsem se docela dost rozepsal, byl jedním slovem dokonalý, tečka. Za cenu lístku zhruba 1700,-Kč jsme sice dostali lehce vyšší ceny na barech, za to ale 3 dny až přebité skvělými jmény, dokonalým zvukem, parádními projekcemi, zejména vlastní hvězdy festivalu měly zvlášť tematické projekce, a v neposlední řadě celkovou skvělou atmosférou. Holt v Maďarsku ví, jak na to.

PARTYINFO

B.my.Lake

18.08.2014 - 21.08.2014 , Balatonvilágos
Live: Mathew Jonson
DJs: Agoria, Alan Fitzpatrick, Âme, Ben Klock, Beta, Bill Patrick, Budai, Chris.SU, Cyberpunkers, Darius Syrossian, Derrick May, Dinky, Dixon, Dj Tennis, Dj W!Ld, dOP, Dublic, Firedog, Gabor Kraft, Gregor Tresher, Heartthrob, Henrik Schwarz, Kollektiv Turmstrasse, Laura Jones, Levon Vincent, Marcell Dettmann, Mark Reeve, Mathias Kaden, Michal Breeth, My Favorite Robot, Oliver Schories, Palotai, Pillowtalk, Poli, Redshape, Sanfranciscobeat, Scuba, Secret Factory, SIS, Stimming, The Magician, Tiefschwarz/Ali, Tube&Berger, Uto Karem
Cena: 60 - 83 €
REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně