Tom Vagabondo: Myslím, že v ČR je hodně talentů

Tom Vagabondo je rodák z Moravy, který se před osmi lety usadil v britském Brightonu, kde naskočil do rozjetého vlaku tamní klubové scény a posléze se potkal s kolegou (A-Bee), s nímž založil úspěšné duo LazyBoys. Oba mají na svém kontě mnoho vydaných skladeb u nejrůznějších labelů, ale jeden je jim přeci jen nejbližší, a to londýnský Deep Wave Records.

17.6. 2014 08:57:03 | rozhovory | Javas

Do britské metropole nad Temží ostatně míří Tomovi cesty často, protože bývá pravidelným hostem slavného klubu Ministry Of Sound, kde s dalšími kolegy vystupuje. Vzhledem k jeho dobrému hudebnímu vkusu, si jej díky rádiovému pořadu Midnight Express oblíbila řada posluchačů.

- Javas: Ahoj Tome, víme o tobě, že pocházíš z Moravy a že jsi začínal jako DJ v rádiu. Co tě přimělo k tomu, odjet do Británie a usadit se tam natrvalo?

- Tom Vagabondo: Ahoj Honzo, tak to co mě přimělo odjet do UK. No bylo toho víc, ale zřejmě ten pocit vyhoření, že prostě nikam nesměřuju, že jsem možná chtěl zkusit něco jiného a taky ještě pár osobních problémů, které v té době byly. Tak jsem se rozhodl radikálně řešit svou situaci. Musím ale dodat, že jsem podvědomě cítil, že je to správné rozhodnuti a že jsem nakonec udělal dobře. Když si na to vzpomenu, tak se směju, protože já letěl v únoru roku 2006 do Londýna nočním letem a říkal si, ty vole to je teda řádnej úlet, kam ty to vlastně jedeš. Ten skok do neznáma bolel, ale stál a stalé stojí za to, neboť mě mnoho záležitostí docvaklo a osobně jsem přijal za sebe zodpovědnost, protože na růžích jsem rozhodně ustláno neměl. Zda-li zůstanu na trvalo v Anglii to nevím, láká mě ještě zkusit i jinej stát, čas ukáže.

Bylo těžké se prosadit v obrovské hudební konkurenci, která v Británii panuje a najít si posluchače či fanoušky, kteří by na tebe přišli do klubu?

Bylo, je a bude, to říkali komunisti, viď ? Ale vážně, není to vůbec jednoduché a nebylo, protože každý je dnes DJ, zapne si svůj komp, traktor a jůůů, pojdmě se bavit. Já rozdával asi 300 kopií svých CD tady v Brightonu a musím říct, že první 4 měsíce prostě nic, ale pořád jsem věřil, že se snad někdo ozve a ono to za půl roku přišlo. Na podzim 2006 se mi ozval Brian Cheetham (kdysi měl funkci koordinátora kompilačních CD Ministry Of Sound) a také Lee Garrett, člověk, který mě vlastně nejvíc věřil a stále věří, výborný kamarád. Oni mně vlastně dali šanci hrát v prvních klubech. Nejdřív legendární bar Suga Qube a pak už to jelo, Honey Club, který patřil mezi 14. klub na světě za rok 2006 a pomaličku to šlo. Najednou stojíš za pultem s lidma z Defected Records, MOS, residentama z Fabriku a nechápeš, že o čem jsi snil se najednou plní. Takže já měl tu víru a štěstí, že jsem asi byl na správném místě a náhody neexistuji, tak to prostě bylo. Ovšem pokud můžu alespoň za sebe říct, tak prosadit se je velmi těžké, ale člověk by se neměl vzdávat svých snů, jít si za svým a být jiný, prostě ukázat něco jinak než ostatní. Mně se líbí pořád, že tady funguje ten network víš, prostě pokud tě někdo doporučí jedeš, pokud tě někdo zkritizuje, ale jsi si vědom, že jsi to pohnojil, končíš. No a já už pak hrál všude, Ocean Rooms, Zap, dnes Digital, Coalition atd. V roce 2007 mně zavolal Jamie z Hat Clubu, kde svého času probíhaly jedny z největších párties v Londýně a Brightonu a říká “hele párty Defected Ibiza, jedeš?” a já říkám “jak jedu?” a on “jedeš”. No a 17.7. 2007 jsem stál na Café Del Mare a hrál pro 3 tisíce lidí a koukal jako blázen. Prostě uvěříš-li snům, stanou se.

V přímořském městě Brighton, kde žiješ, jsi potkal také svého parťáka A-Bee, s nímž tvoříš producentské i DJské duo LazyBoys. Jak k tomu došlo, že jste narazili právě na sebe?

Mirka (A-Bee) jsem potkal až v roce 2008 na podzim v jednom baru, já o něm věděl, že nějaký Čech tady taky hraje. On měl svou párty docela úspěšnou pod názvem Ohh My Goodnes, ale na ten podzim, aniž bychom se před tím znali, jsme společně vystoupili na charitativní akci Together, kde se vybírali peníze pro děti trpící rakovinou a tam jsme si sedli hudebně. No a po týdnu, kdy jsme si zašli pokecat, jsem přišel s nápadem „čéče pojďme zkusit dát nějakou music spolu“ a netrvalo to dlouho a začali jsme na koleně vyšívat první tracky. Já musím říct, že to naše DJ manželství stále trvá, kdo z nás dvou je větší blázen, to nevím, ale faktem je, že už se známe i na slepo a když hrajeme spolu, tak prostě ta energie praštěnosti léčí lidi. A LazyBoys? To je veselá příhoda z natáčení. My jsme si jednou pustili kompy, klávesy a že teda začneme dělat konečně muziku, 3 dny jsme hráli X Box, nějakou stupidní hru o zombiech a pak až za dva měsíce jsme začali fakt makat, proto LazyBoys.

Když spolu skládáte tracky, máte rozdělené role, co kdo má na starosti?

Tak upřímně, my nemáme striktně rozděleno, kdo a co. Mirek je výborný v aranžmá, slyší jinak než zase já a ode mě zase přichází nápady, co si myslím, že by mohli vyjít. Někdy děláme hodinu, ale někdy sedíme i 23 hodin a posloucháme a kombinujeme. Je to vždy otevřené, když nemáme chuť neděláme. Někdy se nám vůbec nechce, vyleze něco co sami nečekáme, neškatulkujeme se, neboť máme rádi různé styly. Posloucháme i zvuky, většinou to máme různě, někdy dělám já začátek, že si hraju a tvořím bicí, celej track, někdy zase Mirek a do toho vytvoří groove a další zvuky. Je to vždy o té chuti, jak se na to cítíme, apod.

U vydavatelství Deep Wave Records, kterému je věnován celý nadcházející díl párty Munchies, realizuješ svoje producentské nápady. Myslíš, že si má většinou vydavatel držet svůj styl hudebního směru, který posluchači od labelu znají nebo by měl i experimentovat v žánrech?

Toto je velmi dobrá otázka, jak už jsem zmiňoval, nerad se škatulkuji, stejně jako A-Bee. Líbí se nám zvuky, či nové styly, vždy se snažíme zaujmout něčím, co tu ještě není. Myslím si, že je to na každém producentovi jak si vybere, jak se cítí apod. Ono asi s věkem dozrávám do melodických zvuků a stylů a baví mě experimentovat i v žánrech, takže zřejmě by se toho neměli producenti bát.

Zmíněný Deep Wave Records vede také náš krajan, a to Ian Metty, momentálně žijící ve Španělsku. Ten dává prostor k vydávání hudby na své značce mnoha zajímavým lidem převážně z Evropy, včetně několika českých jmen. Myslíš si, že je reálné prosadit se z pozice producenta ze střední Evropy třeba i v Británii?

Tak Ian je sám o sobě zajímavý producent a má obrovské srdce i duši, díky za něj. Každopádně je dobře, že dává prostor velmi fajn lidem, co vnímají muziku srdcem a dělají ji taky jinak a nejsou kopírky. Šance se prosadit je vždy, jen je hodně práce za tím. Marketing, zase se opakuju, ale prostě je třeba být jiný než ostatní. Komunisti nám něco vzali, ale dnes je to o příležitostech a myslím si, že pokud dělá člověk kvalitu, tak lidi si ho najdou a pak se prosadí. Mně se líbí i další producenti z Čech, třeba Arco, protože i on se prosadil a musím říci, že několik mých britských kamarádů, kteří hrají, ho znají a pouští jeho tracky. A určitě rád vyzdvihnu Michala (DJ Schwa), Shades Of Grey, jelikož jeho Beef Records má zvuk i tady v Brightonu. Angláni hrají jejich tracky, to je příjemný. Myslím, že v ČR je hodně talentů, je třeba produkovat a nebát se to posílat na největší labely, jednou se někdo ozve. No a co se týče Deep Wave Records, řekl bych, že je to batole teď, že ho ještě přebalujeme, ale věřím, že jednoho dne lidi nejen z branže budou vědět, co je to za velký label s kvalitní muzikou!

Poslechni si: A-Bee & Tom Vagabondo - Deep Essential Mix (2014)

Jsi pravidelným DJ hostem na akcích ve slavném londýnském klubu Ministry Of Sound. Jak se ti podařilo úspěšně navázat na nejtradičnější párty prostor v Londýně?

No abych upřesnil, já a Mirek (A-Bee) jsme rezidenti párty Replay, kterou pořádá agentura Same Agent. Dva roky zpět mi zavolal majitel Semi, že má pro nás hraní v Loft v MOS, no já samozřejmě koukal jako blázen, ale malému Tomáškovi se splnil další sen a ten pocit poprvé hrát v tomto legendárním klubu byl nezapomenutelný. Měli jsme tu čest hrát znova letos již počtvrté, a to v dubnu a opět nás publikum nadchlo.

Pracuješ, hudebně tvoříš a hraješ lidem muziku převážně ve svém domovském městě Brighton. Je toto místo něčím specifické od zbytku Anglie?

Brighton je Brighton, kdysi mi řekla má kamarádka: „Tomi, ty si ho zamiluješ“. Toto je taková Stodolní jako v Ostravě, ale mnohokrát větší nebo Matějská pouť, která má snad pauzu v lednu a únoru. Tady prostě je plno hospod, barů, klubů, najdeš si tu co chceš, stylově, žánrově, oblečení, jídlo, pití, prostě všechno. To je asi to největší specifikum tohoto města, navíc je úplně free a žije tu 37. národností. Nikdo nic neřeší, každý si chodí v čem chce, každý si dělá co chce, samozřejmě v normě, doporučuji navštívit. Co se týče muziky, tak klubová scéna tady šla trošičku dolů, kvůli novým, komerčním záležitostem, ale jsou tu světlé vyjímky a jsem rád, že pár klubíků servíruje kvalitní music, nicméně každý si tu najde co hledá. Já mám radost, že se vrací house a že jezdí i do Brightonu jména, která mě baví. Pokud uvedu, tak bylo hezké vidět a slyšet i popovídat si s lidmi jako Nina Kravitz, Jimpster, MK, HotSince 82, Scott Diaz, Groove Assasin, Dennis Ferrer, M.J. Coles, Catz N Dogs atd.

Jsi známý šprímař a srandista, ale propaguješ i zdravou stravu a zajímáš se myslím i o různé duchovní filosofie. Máš nějaký návod harmonicky a bez stresu?

Fakt? Já myslel, že jsem nudný, každopádně srandu mám rád, ze sebe nejvíc a z ostatních samozřejmě taky. Zdravá strava, no to je věc názoru, někdo ti řekne, že 1 kg bůčku na oběd je zdravé, já nevím, co je zdravé, ať si každý poslouchá své tělo a dělá co chce, ale následky bere sám na sebe. Já jsem vegetarián a nestydím se za to, energie je daleko lepší a cítím se skvěle. Duchovni filosofii má každý jedinec, buď to cvakne na ON a probere se, nebo OFF a snad další život, ale já mám rád vesmír, ten nedělá chyby, co zaseješ to sklidíš, platí to ve všech směrech. Takže když už něco z té huby člověk chce vypustit, nechť se zamyslí, protože pak dostává zrcadla a nestačí se divit, co se mu to děje. Vím o čem mluvím, protože i já dostával a občas se stane, že dostanu zrcadlo. No a jak harmonicky přežít? Nechte to koňům, mají větší hlavy nebo prostě žijte, nebojte se žít na plno, ale zodpovědně.

Tvůj výlet do rodné země začneš v klubu Perpetuum, kde 20. června vystupuješ na akci Munchies. Byl jsi už někdy v tomto klubu a už jsi něco slyšel o této rezidentní akci?

Tento klub znám z vyprávění, prý tam jsou dobré „plesy“, takže se těším. O vaší akci jsem slyšel, že servírujete kvalitní muziku, takže jsem sám zvědav a rád si poslechnu. Bude to pro mě premiéra a věřím, že si prostě všichni hezky zatancujeme.

Jak by jsi popsal hudební směr, který nám hodláš zahrát v Perpetuum?

Počkej, já myslel, že budu konečně recitovat :-)

PARTYINFO

Munchies

20.06.2014 Perpetuum, Brno
DJs: Tom Vagabondo, Dekades, Javas, Koala
Cena: 60 Kč
REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně