Lucca: Na Moravě je scéna lepší

Po boku majitele nejznámější mezery mezi zuby na světě nesmí na Citadele chybět ani královna českého Djingu a jeho dlouholetá kamarádka, která to v zahraniční dotáhla nejdál ze všech tuzemských Djs - Lucca! V následujícím rozhovoru Lucca prozradí co je u ní nového, jak zvládá roli dvojnásobné matky i něco málo o připravovaném albu.

1.10. 2013 14:28:32 | rozhovory | Nois

- Nois: Ahoj, za pár dní začíná podzim, který je pro někoho neoblíbeným obdobím, ale pro mnoho umělců, včetně muzikantů, naopak představuje období inspirativní. Jak to máš ty?

- Lucca: Mně podzim nevadí. Každé roční období má pro mě svoje krásy. A co se týče inspirace, tak je pravda, že raději sedím ve studiu v zimě nebo na podzim, než v létě, kdy si chci užívat tepla a slunce.

Doma máš dva kluky a manžela. Jak to u vás vypadá o víkendech, když se domů vracíš v pozdních nočních hodinách? Nechávají tě dospat, nebo tě mateřské povinnosti nemíjejí již od svítání?

Na spánku jsem paradoxně hodně závislá, ale už jsem si s dětmi zvykla na méně hodin spánku než dříve. Když hraji, tak pomáhá chůva a manžel. Po hraní potřebuji alespoň pár hodin spánku, protože vydávám hodně energie. Zbytek dospím přes týden, abych měla sílu pro svoji rodinu.

Hlavní hvězda říjnové Citadely Carl Cox nedávno zremixoval hit Lucie „Černí andělé“. Mohla bys nám popsat, co bylo tím prvotním impulsem tohoto počinu a jak se celá spolupráce odehrávala?

Michala napadlo udělat taneční verze některých skladeb Lucie známými DJi. Jelikož já se s Carlem dobře znám, tak jsem oslovila ho i jeho manažerku. Několikrát jsem se musela připomínat, ale nakonec odepsali, že se jim nápad i hudba líbí a že do toho jdou. A do měsíce Carl poslal remix. Potom mně volal a říkal, že to tak dlouho trvalo, protože má málo času, ale že nakonec je rád, že to udělal. A ze skladby je nadšený a moc si ji oblíbil. Posílal mně video z Tomorrowland festivalu a Global festivalu v Anglii, kde remix hraje a jak na něj lidi šílí.

Téma Carl Cox jsi probrala již v mnoha rozhovorech. Mně by proto zajímalo, jestli bys na tohoto velkého DJe tělem i duší prozradila něco, co o něm málokdo ví?

Skvělý člověk, se smyslem pro humor, který miluje motorky a nejraději po party odpočívá u televize a pizzy :-)

Jak na tebe působí současná česká „taneční scéna“?

Co se týče Prahy, tak je hodně komerční. Na Moravě je to lepší, je tam více techno, tech-house akcí.

Na který rok své dosavadní kariéry vzpomínáš nejraději a proč?

Každý rok měl svoje dobré party. Určitě skvělé období bylo, když jsem hrávala po boku Chrise Liebinga v zahraničí na velkých festivalech, potom také s Carlem Coxem na Dance Valley v Holandsku. Když mě poprvé zabookovali na Mayday nebo podobné velké akce. A také když mně Carl Cox poprvé pozval do Spacu na Ibizu. Ale i nyní si hraní užívám. Jsem na mateřské a neberu všechny nabídky. Vybírám si jen hraní, kde mám jistotu, že to bude dobrá akce a já i lidi se budou bavit.

V jednom nedávném rozhovoru jsi uvedla, že na svém připravovaném albu si chceš vyzkoušet „jiný druh tvorby“. Dá se už v současnosti tento termín nějak specifikovat?

Na svém druhém albu chci mít i jiné styly než jen vyloženě techno a tech house jako tomu bylo na prvním albu z roku 2009 Reformation. Chtěla bych udělat track se zpěvákem nebo zpěvačkou, ale nechci nic vyloženě komerčního. Také bych ráda udělala společný track s Michalem Pavlíčkem (se kterým občas vystupuji) - respektive jeho kytarovými riffy.

Tvůj manžel je člověk s ohromným hudebním přehledem. Objevila jsi díky němu nějaké nové hudební žánry nebo postupy, které bys ráda zakomponovala i do své vlastní produkce?

Michal jako klávesák umí používat programy na tvoru hudby a už jsme společně vytvořili skladbu Japan Sugar ke které vznikl i videoklip, který běžel na MTV. Také v jeho projektu Vivaldianno s houslovým virtuosem Jaroslavem Svěceným jsou skvělé zvuky a nástroje, které by do techna dobře zapadli.

Přiznám se, že poprvé jsem tě slyšel hrát před více než deseti lety na brněnském veletrhu Invex, kde jsi vystupovala v rámci „herního pavilónu“. Jaký máš ty osobně vztah k videohrám (počítačovým hrám)? Popřípadě jaký postoj k nim zaujímáš v kontextu výchovy dětí?

Videohry teď moc nehraji, ale v dětství jsem občas s bratranci hrávala. Když to není střílení a zabíjení, tak proč ne. Ale všeho s mírou. Při hraní některých videoher se trénuje postřeh.