MayDay 2013 byla nekončící taneční šílenství

Letošní party MayDay nedodržela tradiční termín konání 30. dubna, tedy předvečer Májového dne, přesto se opět velmi povedla!

2.5. 2013 18:42:06 | reporty | Paya

Ikonickou sérii MayDay jistě netřeba představovat, každoročně přiláká k účasti ve vestfálském komplexu desetitisíce partypeople. Například já osobně jsem se do německého Dortmundu kvůli ní vydal již popáté. Za všechno nejlépe hovoří letošní podtitul MayDay: Never Stop Raving! S tím, že v zázemí perfektních Westfalenhallen a s nabitým line-upem je to poměrně snadné. A že si organizátoři ze společnosti i-Motion opět nechali záležet, všech pět stageí (velice zjednodušeně řečeno: trance, house, techno, oldschool a harder stylez) vybavili kvalitním seznamem účinkujících a desítkami tun techniky. Například hlavní scéna této největší a nejtradičnější německé indoorové akce v oblasti elektronické taneční hudby mohla počítat se čtyřmi sty čtverečními metry video a LED panelů, stovkou otočných světelných hlav nebo 20 plnobarevnými lasery, které se dokázaly sehrát v parádní vizuální show. K tomu přičtěme fungující šatny, občerstvení a široký merchandising. Proč váhat?

Od osmi do šesti do rána

Hlavní stránkou věci je pochopitelně hudba. Stačí jen zmínit, koho všeho jsme nedokázali stihnout - veličiny typu Sven Väth, Chris Liebing, Moonbootica nebo Sean Tyas. A to jsme tentokrát do Dortmundu dorazili nezvykle brzy, do haly jsem vstupoval přesně v osm hodin večer a odcházeli jsme až v šest ráno. V době mého příchodu na hlavní scéně předváděl housovou diskotéku španělský mladík Danny Avila, plnící se hala mu nejvíce kvitovala hitovky typu Swedish House Mafia - Greyhound, Chuckie - Who Is Ready To Jump nebo Hardwell - Spaceman. Po něm nastoupil populární Němec ATB se svým hitem Ecstasy, ale to už jsem byl na cestě na oldschoolovou stage a udělal jsem dobře. Švýcarský matador Dave202 na ní sázel klasiky jako Delerium - Silence, Shog - Another World, Kai Tracid - Life Is Too Short. Na remember scéně jsem si ještě počkal na nástup Sunbeam, členského projektu formace Trance Allstars, a vyrazil zpět na mainstage, kde začal šéfovat Gareth Emery.

Tohoto Anglána jsem měl vždy v oblibě, musím však přiznat, že tentokrát mne poměrně zklamal. Mám totiž pocit, že by neměl mít zapotřebí vzbuzovat nadšení davu tak provařenými skladbami, jako je Meet Her At Loveparade, Satisfaction nebo Kernkraft 400. To následující Ferry Corsten, to byla úplně jiná káva, myslím, že nejlepší výkon večera. Pomohl si k němu totální klasikou Rock Your Body Rock, obnovenou skladbou Loops & Tings, úžasným vokálem Betsie Larkin ve svém singlu Not Coming Down, další svou totální klasikou Punk a konečně na závěr úspěšnou spoluprací se světovou jedničkou v podobě Ferry Corsten & Armin van Buuren - Brute. V hlavní hale následovalo speciální vystoupení Members Of MayDay plné hymen této série, já jsem však utíkal nejen mrknout na Carla Coxe, ale také na otce Loveparade, legendárního Dr. Motte. A ten mě totálně odrovnal závěrem svého setu, do kterého zařadil hymnu z roku 2000, One World One Loveparade. Jistě chápete, husí kůže.

Jak zahrál strejda Max?

O to větší poctou pro mě bylo si s Dr. Mottem potřást rukou. To už však uplynula druhá hodina v noci a na pořadu party byl mnohonásobný DJ roku Armin van Buuren. Holandský princ se uvedl impresivní titulní skladbou nového alba Intense a svatozář nad jeho hlavou v podobě kolosálního loga MayDay začala zářit tak nějak více. AvB neopomněl zahrát ani spolupráci s W&W s názvem D#Fat, dále letošní ASOT hymnu, další svou skladbu Waiting For The Night a také I’ll Listen. Obrovský potlesk si Armin vysloužil velmi povedeným mash-upem s plným názvem Solar Stone & Scott Bond & Heatbeat vs. Armin van Buuren feat. Sophie Ellis-Bextor - Not Giving Up On 3rd Earth. Ještě více u mě zabodovala bomba Shogun feat. Melissa Loretta - Skyfire, nechyběla ani klasika Binary Finary. Van Buuren brzy poté zkombinoval loňskou pecku Photographer - Airport se svou ultraklasikou Shivers.

V záplavě vlastních mash-upů vynikla také závěrečná kombinace John O’Callaghan & Giuseppe Ottaviani - Ride The Wave vs. Armin van Buuren feat. Justine Suissa - Burned With Desire. V rámci přídavku se pak trancový vládce světa rozloučil svou novinkou This Is What It Feels Like. Velmi podařené vystoupení. A další pán na holení, domácí ikona WestBam. Ačkoliv strejda Max často sestavuje sety z nekonečných nájezdů, tentokrát byl jeho set nacpaný energií a my z něj byli tak nadšení, že jsme více než hodinu nezběhli a dočkali jsme se tak i parádního remixu na letošní hymnu MayDay. Pak už nám to přece jen nedalo a utekli jsme na holandskou hardcorovou princeznu Korsakoff. Blonďaté šílenství dosáhlo vrcholu během hymny Masters Of Hardcore 2010 z dílny Angerfist & Outblast s názvem The Voice Of Mayhem. Němce pak jako obvykle dostala harder stylez verze podivného domácího hitu Nein, Mann. A nemohlo chybět samozřejmě focení s fanoušky.

O moc více se toho opravdu stíhat nedalo, zastihl jsem na technu ještě Torstena Kanzlera a na hardcoru Mad Dog Live, dále už nám ale únava a bolavé nohy nedaly ani minutu. S pocitem povedeného zážitku a přesvědčením, že se na MayDay stoprocentně ještě někdy vrátíme, jsme se spokojeně vydali zpět do Česka. Zjednodušeně a klišoidně řečeno, německá organizace prostě nezklame. Tak zase někdy příště, Members Of MayDay!

PARTYINFO

MayDay 2013 Never Stop Raving

27.04.2013 Westfalenhallen, Dortmund
DJs: Armin van Buuren, Ferry Corsten, Carl Cox, Len Faki, The Advent, Sven Väth, AnGy Kore, Danny Avila, Sean Tyas, Ravers Nature (live), Gareth Emergy, Chris Liebing, Westbam, Members of Mayday, Dr. Motte, Pet Duo etc.
Cena: 61,6 €
REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně