Retrák: Kraftwerk - Trans-Europe Express

Pařížské bulváry, intelektuální prostředí vídeňských kaváren i návštěva přátel v kabaretním Berlíně, tohle vše Kraftwerk zvládli ve čtyřiceti minutách svého slavného alba.

9.1. 2013 18:29:57 | recenze | Jan „ian“ Hromek

Kraftwerk čekají na vlak do Paříže

Kraftwerk - Trans-Europe Express [Kling Klang - 1977]

1. Europe Endless, 2. The Hall of Mirrors, 3. Showroom Dummies, 4. Trans-Europe Express, 5. Metal on Metal, 6. Franz Schubert, 7. Endless Endless

Člověk a čas - čas a vlak

K moderní době patří povzdech nad tím, jak čas kvapí, popř. jak nám zoufale schází. Přitom ještě ne tak dávno bylo jeho spjatost s lidským životem daleko přirozenější - lidé se probouzeli s prvními paprsky, polovina dne přišla se Sluncem v nadhlavníku a den končil za soumraku - každý si prostě nesl svůj přirozený čas s sebou. Když ale stará Evropa s 19. stoletím skončila a tu novou proťaly dálkové železnice, první vlak, co je zdolal a vezl si napříč kontinentem svoje „hodinky“, dostal se proti denní době v cíli do jistého posunu. Železniční doprava, co kvůli nebezpečí kolizí vyžadovala časovou preciznost, tak de facto stála na počátku sjednocení nejen počítání času, ale nakonec spojení (téměř) celé Evropy.

Vlak a David Bowie - David Bowie a Kraftwerk

Když v roce 1976 na startu skladby Station to station od slavného Davida Bowieho zahoukal synthetizátor, co napodoboval zvuk rozjíždějícího se vlaku, ohlašoval nejen začátek stejnojmenného skvělého Bowieho alba, ale i novou epochu v moderní hudbě, která takto konečně přijala elektronické zvuky jako jednu ze svých běžných vyjadřovacích možností.

Kraftwerk, co se s Boskem v té době vzájemně respektovali a svou tvorbu sledovali, zde našli nosné téma pro své další hudební dobrodružství. Možná je ale „železniční“ téma napadlo i v restauraci Le Train Bleu na nádraží Gare de Lyon, odkud na svých pařížských výletech sledovali vlaky jedoucí do všech koutů Evropy. A možná nemuseli jezdit pro inspiraci vlastně ani tak daleko - nádraží v rodném v Düsseldorfu měli doslova u dveří svého slavného Kling Klang studia. Každopádně vlak pro Kraftwerk představoval fascinují médium pro znázornění hudební nekonečnosti a mechanického rytmu, co v Kling Klangu nechaly rozehrát jejich analogové počítače i elektronické perkuse.

Ze zrcadlového sálu do kupé

Samotné album je, přes tento můj poněkud zdlouhavý úvod, docela jednoduché: skládá se ze dvou částí: hudební jízdy vlakem, do níž je vložena vsuvka v podobě svou psychologizujících skladeb o rozdvojení osobnosti: kosmické The Hall of Mirrors o sebelásce a marnivosti odrážejících se v zrcadlech a taneční a přímočaré Showroom Dummies (Figuríny), ve které Kraftwerk opustí (jako duše svá těla) skleněné vitríny módních salónů a vydají se do nočního města.

Poslechni si: Kraftwerk - Europe Endless

Album ale začíná radostnými akordy předlouhé Europe Endless, kde Kraftwerk pohledem z okna jedoucího vlaku obdivují starou Evropu a její města, parky a bulváry. Trans-Europe Express si vypůjčila od Bowieho slova „From station to station“ a svým nekonečně opakujícím se beatem inspirovala new-yorské hiphopery v čele s legendárním Afrika Bambaatou k prvním hudebním pokusům v tomto žánru. TEE s dalším zahoukáním přejde do Metal on Metal, kde mlátí kola o kolejnice a kde lomozí a o sebe bouchají ocelové nárazníky expresu, co kolem prosviští, aby se znovu vrátil hlavní hudební motiv z této dvoj-skladby. Kovově řinčivý a industriální zvuk Metal on Metal opět znamenal pro moderní hudbu nové výzvy, kterých se chopili mladší následovníci düsseldorfské čtyřky (vzpomenu berlínské Einstürzende Neubauten).

Schůzka s dámou Evropa

Franz Schubert je naopak vznosná melodie z první skladby (Europe Endless), která je rozaranžována do pomyslného houslového komorního orchestru (co tu ale samozřejmě suplují synthetizátory) a která se jako mizející ozvěna vrací i ve finální Endless Endless.

Kraftwerk 6-14.2. odehrají sérii koncertů v londýnské galerii Tate Modern, které budou věnovány vždy jednomu z jejich alb z let 1974-2003)

Vlak TTE, podle kterého Kraftwerk nazvali svou vrcholnou nahrávku, vyjel na poslední jízdu v roce 1995 a je tedy minulostí. Album je však stále živá a fascinující záležitost, co je oslavou jednotné Evropy, tak jak ji Kraftwerk líčí: ráno si dáme rande v Paříží a večer už sedíme na kávě ve Vídni. Cestou zpět se zastavíme v Berlíně za svými přáteli (zde jmenovitě uveden David Bowie a jeho kumpán Iggy Pop) a dorazíme domů do Düsseldorfu. Evropa je zde zhudebněna jako krásný, nekonečný a kulturní prostor, ve kterém se přes všechny její problémy cítí doma i autor tohoto článku. Na rozdíl od tuzemských „kremlofilních“ eurofóbů, co se raději v levné třídě na dřevěných sedačkách drkotají jak mužici za carem Putinem.

Video: Kraftwerk - Trans europe express

PARTYINFO

Kraftwerk: The Catalogue 1 2 3 4 5 6 7 8

08.02.2013 , London
Live: Kraftwerk
REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně