Tomorrowland 2012: třídenní šílenství v Belgii

Při odjezdu z letošního ročníku jsem přátelům z belgické ID&T říkal, že zkrátka organizují...

3.8. 2012 19:08:20 | reporty | Paya

.. „best festival concept ever“. 180 tisíc lístků vykoupených v předprodeji za pár minut hovoří, myslím, opravdu za své ... Svět zítřka znovu oslnil „polovinu Evropy“.

Podrobně popisovat, oč v případě Tomorrowlandu jde, je vzhledem k mým předchozím 4 reportům nošením dříví do lesa (naleznete je zde: 2008, 2009, 2010 a 2011). Zvláště, když oproti loňskému roku nedošlo v místě konání k žádné významnější změně. Stačí proto asi předeslat, že letošní Svět zítřka se opět uskutečnil v rekreační oblasti De Schorre na půli cesty mezi Bruselem a Antverpami, kde krásné údolí střídají romantická jezírka a okolní les dotváří dokonalou pohádkovou lokaci. Výzdobou byl Tomorrowland opět nedostižný, letošním tématem byly zjednodušeně řečeno pohádkové knihy. Kapacita akce se také nezměnila, zůstává na 60 tisících pro každý ze 3 dní. Hlavní open-air stage ovládal house (dekorace v podobě gigantických knih), techno s trancem (dekorace v podobě kolosálního zámku) a hardstyle s hardcorem (jako obvykle v designu Q-Dance). Oproti minulým letům house snad ještě posílil. Scén bylo celkem k vidění 16, nechyběla stage na vodě nebo ve sklepě. Vzhledem k předpovědi počasí byl festival výborně vybaven proti dešti, který nakonec tak moc neudeřil: sprchlo jen párkrát a krátce. Přesto všudypřítomné podlážky a pláty potěšily, za celé tři dny jsem šlápl snad jen dvakrát do bláta. Event, jak je v Beneluxu zvykem, opět proběhl v denní dobu, končil vždy kolem půlnoci. Nechyběl bohatý merchandising, dostatek lockerboxů, až neuvěřitelný sortiment jídla, naopak chyběly dlouhé fronty na toalety a během festivalu proběhlo 9 ohňostrojů. Oproti Česku je to jiný svět. I kvůli tomu ruskému kolu, které zářilo za druhou stageí, nebo každodennímu čerstvému vydání festivalových novin, nebo i stánku, kde bylo možné dobít mobil. Proto jsme za poslední 4 roky šli na jen 1 český fesťák.

Pátek - Legendy

Na festival se však obvykle chodí kvůli hudbě. I to je ovšem stránka Tomorrowlandu, která bývá každoročně velmi silná. Vzhledem k legendaritě Carla Coxe jsme nemohli chybět na jeho finále, ještě teď nám v uších zní jeho známé „Yes, Oh, Yes“. Na Carlovu stage jsme ale zavítali také na další extra legendární postavu světové elektroniky, na mistra Johna Digweeda. Z borců, kteří nám unikli, jmenujme alespoň Umeka nebo Cristiana Varelu. Bylo toho prostě příliš. Na Q-Dance jsme krátce poslechli Demoniak a během Zanyho setu pozdravili Brennan Hearta. Pátečním headlinerem zde byl The Prophet, ikona svého oboru. Navštívit jsme museli pochopitelně i psytrance, kde své slavné umění předváděl například John 00 Fleming nebo izraelský borec Yahel. Na blízké scéně upoutal své fanoušky kupříkladu Joris Voorn, na trancu nás svým Air For Life potěšili Above & Beyond, ale tímtéž songem také jejich předchůdci Norin & Rad. Tranceři aplaudovali také dvojce Super8 & Tab nebo závěrečné dvojce Gabriel & Dresden. S živým vystoupením s názvem „Dim Mak Fight Club“ v luxusním housovém stanu přišel populární Steve Aoki, housový vrchol však představovala mainstage. ID&T zde představila například Thomas Golda nebo Alessa, který předvedl široký sortiment tracků od švédských housových mafiánů vč. singlů Greyhound a Antidote ve skvělé kombinaci, Daft Punk nebo bombu Tommy Trash - Cascade, Steve Aoki - Ladi Dadi, všudypřítomnou hitovku od Gotye, vlastní remix na Keane - Silenced By The Night nebo Starkillers - Pressure, Guettův singl Titanium nebo Axwellův remix na Ivan Gough & Feenixpawl - In My Mind. Po housové diskotéce se žezla ujmul legendární Fatboy Slim a za přihlížení desítek tisíc partypeople předvedl své best of. Vrcholem byl z hlediska diváckého ohlasu pravděpodobně Avicii a jeho singly Bromance a Levels. Holt popstar :-)

Sobota - Klasiky

Mezi nejhranější skladby víkendu jednoznačně patřily rozličné remixy na Gotye, ale často zněl i Greyhound, v sobotu hned zkraje od blonďaté dvojky Nervo. Na hlavní scéně na ně navázal Hardwell, který samozřejmě odpálil publikum hitovkou ze spolupráce s Tiëstem s názvem Zero 76 a dále chtěl zaujmout mnoha předělávkami popových hitů. To už jsme však dávno stáli na pomezí souboje borců M.I.K.E.a na remember stagei a Ferryho Corstena na trancové scéně. Z přímého souboje vyšel lépe asi matador Majk, který své fanoušky odrovnal především svými megaklasikami Universal Nation, Strange World a The Legacy, ale i dalšími neskutečnými ikonami Superstring nebo Synaesthesia. Vystoupení na devadesátkovém pódiu jaksepatří. Ferry přitom rovněž čaroval, nechybělo jeho Adagio, Punk, Brute a další skladby z aktuálního alba WKND. Popová hvězda Martin Solveig na hlavní scéně krátce poté sklidila aplaus za popovou hitovku Rihanna & Calvin Harris - We Found Love, track In My Mind, další popinu Fun - We Are Young a pochopitelně obligátní singl Hello. Hned po dohrání na mainstage si odběhl obléknout kostým Batmana, aby se vrhl společně s Laidback „Superman“ Lukem a „Spiderman“ Chuckiem na housové šapitó. V něm právě kralovali Sunnery James & Ryan Marciano prostřednictvím Greyhound, zpěvu od Adele nebo Coldplay. Vlastně zase diskotéka :-) Přesunuli jsme se na zámek a cestou zatleskali Bingo Players za Daft Punk. Paul van Dyk na zámku naservíroval polovinu svého nového alba v čele se songy Ocean, Lost In Berlin, Rock This, Everywhere a I Don’t Deserve You, zahrál ale také For An Angel, Let Go a ve finále třeba Eternity, remix na Sunday nebo Home. Rychle ale zpět na hlavní scénu, podívat se, co je vlastně na tom Skrillexovi. Zahrál své zásadní dubstepové skladby, ale jaký úspěch bude v Evropě slavit, to se ještě uvidí. To s příchodem loučícího se projektu Swedish House Mafia se atmosféra vyšplhala do kosmických výšin. Co asi tak chlapci mohli zahrát, než své best of. Nechybělo ani Ingrossovo Calling, Axwellovo In The Air, Angellův Knas, kombinace Deniz Koyu - Bong vs. Depeche Mode - Personal Jesus, Axwellovo In My Mind a další housové songy. Úplné rozloučení patřilo kombinaci Save The World a Punk. Mimochodem, ten den se nedaly už stihnout hvězdy typu Marco V, Pendulum nebo Jeff Mills.

Neděle - Popiny

Finálový den byl zase nadupaný, minuli jsme velikány Chrise Liebinga, Richie Hawtina, Dubfire nebo Joshe Winka. Jen na úplný konec jsme zastihli Angerfist. Vzhledem ke změně line-upu nám mezi prsty proklouzl Gareth Emery. Koho jsme však chytili? V době našeho odpoledního příchodu na hlavní stagei vládl AN21 a udělal nám radost megahitem Million Voices. Že slova o popmusic nebyla marná, dokazoval housový stan prostřednictvím popstar LMFAO, za kterou vystoupil Redfoo, a popstar Black Eyed Peas, za kterou vystoupil Apl.De.Ap - ten dokonce sáhl i po Sak Noelovi, Pitbullovi nebo The Wanted. Ovšem publikum se tvářilo, jako když nic lepšího být ani nemůže :-) Z trancového stanu jsme si poslechli především Seana Tyase, který poměrně překvapivě vytasil Tiëstovo Maximal Crazy. Aby toho nebylo málo, s Pitbullem se předvedl i Afrojack, a to v podobě singlu Give Me Everything. Asi mu nestačí, že se zdiskreditoval s Paris Hilton :-) Živou show v housovém stanu odpálil Joachim Garraud, autor některých Guettových singlů, které mu naživo přišli zazpívat zpěváci JD Davis (The World Is Mine) a Chris Willis (Love Don’t Let Me Go a Love Is Gone). Nechyběl ani profláklý Greyhound nebo Million Voices. David Guetta si jako každý rok podmanil mainstage, mj. se na ní stal prakticky polobohem za kombinaci Levels a Gotye nebo Fix You a Million Voices. Své populární vystoupení po několikaminutovém výpadku techniky, kdy šílené publikum mohutně zpívalo mnohé hitové melodie, uzavřel singly Black Eyed Peas. Což se ovšem samozřejmě dalo čekat. Naproti tomu John O’Callaghan a Orjan Nilsen své hraní uzavřeli špičkovou kombinací Find Yourself a Viking. Korunu večeru ovšem nasadil Steve Aoki na hlavní scéně - po ohlášení svého jména došel jakoby nic až po sedmi minutách ticha :-) Kam nakonec? Z posledních sil jsme cestou k východu navštívili Dirty South (na stejné stagei, jako odpoledne Pete Tonga, Tommyho Trashe a výborně hrajícího Sandera van Doorna) a především po Chuckiem navstoupivší domácí dvojici Dimitri Vegas & Like Mike, která patří mezi hlavní autory hymen Tomorrowlandu. A ti nám kromě pecek Sandro Silva & Quintino - Epic, Nari & Milani - Atom a Knife Party - Internet Party na závěr zahráli kromě Antidote i Daft Punk - One More. Výborná skladba na finále - protože: ano, na tento festival určitě ještě jednou!

PARTYINFO

Tomorrowland 2012

27.07.2012 - 29.07.2012 De Schorre, Boom
DJs: David Guetta, Fatboy Slim, Jamie Jones, John Digweed, Alesso, Solomun, Carl Cox, N-Type, Friction, Terence Fixmer, Calvin Harris, Michael Calfan, Dave Clarke, Cari Lekebusch, Avicii, Nicky Romero, Skrillex, Chris Liebing, Green Velvet, Cazzette, Bingo Players, Martin Solveig, Deetron, Porter Robinson, John O’Callaghan vs. Orjan Nilsen, Umek, Hardwell, Above & Beyond, Bloody Beetroots, Sven Väth, Telguk, Maceo Plex, Pendulum Live, Dubfire, Gareth Emery, Sunnery James & Ryan Marciano, Extrawelt, Noisecontrollers, Roger Sanchez, Gabriel & Dresden, Ferry Corsten, Dave Seaman, Dirty South, Angerfist etc.
REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně