The Whitest Boy Alive: Hlavní je správný Groove

Berlínští mládenci budou hlavní hvězdou festivalu Electronic Beats. Ten je mimochodem už pár dní vyprodaný...

3.5. 2012 19:59:44 | rozhovory |

V rozhovorech uvádíte, že vaše hudba je jednoduchá a minimalistická proto, abyste nechali vašim posluchačům prostor pro představivost. Co tenhle model dává vám?

- The Whitest Boy Alive: Na koncertech se v první řadě snažíme dostat do správného groovu, který si užijeme jak my, tak lidi v publiku. Také necháváme prostor jeden pro druhého - každý sice hrajeme na svůj nástroj, ale myslíme u toho na ostatní členy kapely. Chceme dosáhnout maximální vzájemné souhry na rytmické úrovni. Vyhovuje nám, že spolu moc nemluvíme o tom, co se stane. Dáváme prostor náhodám a hodně se řídíme reakcemi publika. Díky tomu všemu hrajeme vždy odlišně, což je pro nás zajímavější i zábavnější.

Z elektronického projektu jste se postupem času transformovali ve stoprocentně živou kapelu. Pracujete tak nějak odlišně od kapel, které hrají živě od samotného začátku?

Hudba a záměr, že chceme, aby lidi tančili, zůstávají stejné. Buď se toho dá dosáhnout tím, že zmáčkneš „play“ na počítači, nebo tím, že to zkomplikuješ a hraješ to živě. Takže obsah zůstává stejný, změnila se jen forma.

Jaký další recept máte na to, aby se hudba nestala rutinou?

Moc nezkoušíme. Na každém koncertu se snažíme dostat na úplný začátek. A necháváme si dost času mezi jednotlivými turné, abychom nehráli moc často. Hrát tu samou skladbu stále dokola je s tímhle přístupem pokaždé jiný zážitek.

Berlín je městem snů pro spoustu umělců, silná je tam především elektronická taneční scéna. Jste ve skutečnosti tak „hodní kluci“, jak působíte, nebo si dokážete tamní party život užívat?

Berlín je úžasným místem na zábavu, party a společenský život vůbec, ale dají se tady dělat i jiné aktivity. Problém je v tom, že když žiješ v noci, nemáš pak ze dne vůbec nic. A v životě se jednou dostaneš do bodu, kdy zjistíš, že žít přes den je lepší a zdravější. Když vstáváš brzy ráno, máš pak spoustu času na skládání hudby, jízdu na kole a procházky. Asi to souvisí s věkem a se zkušenostmi. Když je člověk mladý, je pro něj noční život neznámý. Když je starší, není tam moc toho, co by ještě mohl objevit. A hlavně toho musí v životě dělat mnohem víc. Už to není jen o tom, jít večer do města, dát si extázi a být vzhůru dvacet čtyři hodin. A ještě jedna věc: když jsme na turné, paříme. A v našem věku už s tou energií musíme šetřit.

Myslíte si, že má vliv na hudbu to, z jaké země muzikant pochází, nebo se v dnešním světě tyto rozdíly stírají?

Místo možná neovlivňuje hudbu samotnou, ale spíš muzikantův život. Náš kamarád žije v Bergenu, kde je často špatné počasí, většinou tak zůstává doma a tvoří. Nás Berlín ovlivňuje v tom, že máme kolem sebe hodně hudby a všude se stále něco děje. Je tady velmi snadné navázat kontakty s lidmi, kteří muziku vytvářejí nebo se o ni zajímají. Je to tak celé především o specifických podmínkách a cestě k dosažení nějakých výsledků.

Za současných podmínek, kdy se kapely stávají známými především díky sociálním sítím a blogům, jste to dokázali dotáhnout opravdu daleko. Jak byste se cítili v době, kdy hudební svět ovládaly a kontrolovaly major labely?

Kdybychom dělali hudbu před dvaceti, třiceti lety, nahráli bychom album, které by vydal velký label. Ten by nám pomohl, abychom prodávali hodně desek a byli „slavní“. Možná ne celosvětově, třeba jen v Americe. Ale tohle nemůžeme přesně vědět. Ale víme, že díky dnešním možnostem, jako jsou Facebook a Myspace, jsme známí do nějaké míry všude. To znamená, že musíme na všechna ta místa jezdit hrát. Kdybychom nebyli nuceni se tolik soustředit na koncerty, mohli bychom trávit více času samotnou prací ve studiu. Je těžké to hodnotit, protože před dvaceti lety jsme hudbu nedělali. Jak je to teď, to rozhodně není ideální. Na jednu stranu je cestování po světě zábava, jenže dřív to kapely dělaly taky a zároveň k tomu prodávaly desky. My můžeme jen koncertovat. To je velký rozdíl.

Někde jste říkali, že každá vaše show je speciální a proto vaše koncerty nenahráváte. Vybavujete si, čím bylo výjimečné vaše poslední vystoupení v Praze?

Potkali jsme skvělé lidi a zažili s nimi spoustu zábavy. V noci jsme zašli do starého města, dali si párky a pivo. Velmi přesně si vybavujeme, jak vypadal klub, pódium, backstage i sprcha v backstage. Koncert docela ušel. Publikum bylo lepší než my. Slibujeme, že tentokrát se budeme snažit být my lepší než publikum.

To máte skvělou paměť! Co se chystáte hrát? Materiál z vašich dvou alb nebo i nějaké novinky?

Něco nového, něco starého a něco, o čem ještě sami ani nevíme. Nezkoušíme celý rok. Sejdeme se vždycky tři dny před turné a pak je i pro nás samotné překvapením, co z toho vyleze.

Nastal čas na další desku?

Pracujeme na ní a bude brzy. Lidé s námi musí mít trpělivost. V době, kdy je všechno rychlé, musíme zpomalit alespoň my.

PARTYINFO

Electronic Beats 2012

05.05.2012 Divadlo Archa, Praha
Live: The Whitest Boy Alive, Woodkid aka Yoann Lemoine, Grimes
DJs: Mike Skinner, Efha
REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně