iDJ Kan-jacca: Český DnB v zahraničí jde nahoru!

Červnovou tváří serveru iDJ.cz je pražská DJka, jež zaujala originálním..

23.6. 2011 16:07:54 | rozhovory | PePe

... a propracovaným profilem. V zajímavém rozhovoru se můžete dočíst, jak hodnotí pražskou scénu nebo o zahraničních ohlasech na tuzemskou produkci.

- PePe: Ahoj, patříš mezi výrazné zástupce české DnB scény a jsi rezidentkou v několika klubech. Jak se postupně vyvíjela DnB scéna v Praze od roku 2005, kdy jsi začínala hrát? Co se změnilo k horšímu a co k lepšímu?

- Kan-jacca: Ahoj. Když jsem začínala hrát, byla zdejší scéna už napůl rozvinutá a lidi, co jí udávají dnes směr, v ní už dávno působili. Osobně sice elektronickou hudbu poslouchám prakticky odmalička, ale jungle a DnB jsem začala pořádně vnímat až kolem roku 2000. Zato mě tyhle rytmy naprosto chytly za srdce. Konečně jsem našla to, co mě po hudební stránce naplňuje. Hodně jsem tehdy propadla tomu “underground” stylu parties, kde mě naprosto fascinovala veselá a uvolněná atmosféra, kterou jsem na jiných parties nebo koncertech neviděla a která se bohužel z těch dnešních parties už víceméně vytratila. Celá scéna se stala víc mainstreamovou a díky tomu tady dnes také působí již téměř druhá generace DJs. Ti logicky scénu vnímají tak, jak ji poznali – rozvinutější a v určitých ohledech stabilnější. Má to svoje výhody i nevýhody.

Výhodou je rozhodně dostupnost a větší rozmanitost akcí, zahraničních hostů i subžánrově specifických večerů. Celkově se úroveň parties určitě posunula k lepšímu. S tím jde ruku v ruce veliká nevýhoda a to je přesycenost novými tvářemi a lidmi, kteří se to snaží po různu ošmelit, ať už po stránce hraní nebo organizace parties. Vyvinul se i drumandbass jako takový. Vznikla spousta substylů, o kterých dřív lidé neměli ani ponětí a dnes třeba ti, co před deseti lety chodili na Koogiho nebo Bass Beasty, DnB ani neposlouchají. Jednoduše se jim to nové už nelíbí a to staré se přece taky nedá poslouchat donekonečna :-). Rozhodně si ale dnes v drumandbassu každý vybere to svoje a to i díky tomu, že to zdejší scéna vše nabízí a nemusí se do zahraničí.

Hrála jsi s mnoha zahraničními DJs. Inspirovali tě něčím? Jak si myslíš, že je český DnB vnímán v zahraničí?

Prakticky každý kvalitní DJ, ať už český nebo zahraniční, mě něčím inspiruje. Když jsem začínala hrát, neměla jsem moc šancí trénovat a defakto jsem se vše učila „naostro“ před lidmi. Gramofony jsem si pořídila domů teprve před dvěma lety, takže by se dalo říct, že jsem se naučila hrát právě díky inspiraci různými DJs, kterým jsem drze koukala pod ruce. Od každého jsem si vzala nějaké ponaučení. U někoho se mi líbil styl míchání, u někoho práce s korekcema, u někoho komunikace s publikem. Bylo by hodně zavádějící, kdybych to konkretizovala… Každopádně zahraniční DJs mě inspirovali k tomu, že se člověk nemá vzdávat. Viděla jsem, že to, že u nás hrají, není zadarmo, a že si to museli zasloužit tvrdou prací a mnoha lety lokálního působení či kvalitní produkcí stejně jako my. Že to i přes svou slávu nejsou žádné hvězdičky a že láska k hudbě a hraní je ten hlavní motor, na kterém by to celé mělo fungovat. Pak je i pár výjimek, které mi jen potvrdily, že se nikdy nechci stát takovým arogantním otrokem plateb za svou vlastní slávu a zůstat hlavně člověkem, co prostě rád baví lidi.

V zahraničí je dle mého názoru český DnB na vzestupu a dnes je vnímán velmi pozitivně. Svědčí o tom množící se počet českých producentů vydávajících na slovutných světových labelech a to, že světoví DJs jejich tracky nejenže hrají ve svých setech, ale i s oblibou označují ve výběrech svých TOP desek. Třeba takoví Rido, No Money, Brooklyn nebo Forbidden Society – to už myslím mluví samo za sebe. Zrovna nedávno, když jsem u sebe měla Miss Represent (což je v UK jedna z nejlepších a nejžádanějších DJek), tak mi sama od sebe říkala, že se sem moc těšila, že zdejší scénu sleduje a že ji v Anglii vnímají jako jednu z nejrozvinutějších v kontinentální Evropě. Také dodala, že slýchá od kamarádu DJů jen samá pozitiva ohledně úrovně a organizace zdejších parties a že jsme nezklamali. Myslím tedy, že náš DnB odraz ve světě je dobrý, až na výjimky, které ovšem spíše potvrzují pravidlo :-).

Jaké emoce chceš svým hraním přinášet posluchačům?

Pokud možno všechny. Nepatřím mezi DJs, kteří si striktně jedou tu svou „náladu.“ Na parties se vždy snažím reagovat na publikum a když cítím, že by zrovna prošlo něco tvrdšího, ráda jim to pustím. Stejně tak, když mám dojem, že by rádi něco veselejšího. Většinou se dopředu domlouvám s promotérem podle typu akce, času, kdy hraju a stylu ostatních DJs, co bych tak asi měla hrát, aby to nenarušilo průběh večera. Přeci jen, kdybych měla hrát na velké DnB akci někdy kolem jedné ranní, asi bych si tam nezačala pouštět starý pomalý raggajungle. Pokaždé si ale beru desky všemožných nálad a s oblibou si s těmi náladami v průběhu setu hraju. Vzhledem k tomu, že dnes hraju breakbeat, electro, jungle, drumandbass, hardtek, tribe i acid a nemám tedy vyhraněný ani styl, tak i ty zprostředkované emoce mají širokou škálu. Osobně mám ale v oblibě tvrdou hudbu s jemným podtextem, takovou kdy se člověk nemůže rozhodnout, jestli je to „masakr“ nebo „zpívánka“ :-).

Jak jsi dospěla ke svému DJskému jménu Kan-Jacca?

Jméno Kan-Jacca je v první řadě naprostý nesmysl, který neexistuje. Vymyslela jsem ho během asi pěti minut pod „nátlakem“ otázky „Jak tě mám napsat na leták?“. Tehdy jsem byla mladá a zlobivá, tak mě nenapadlo nic kontroverznějšího, než se pojmenovat po konopí. Říkala jsem si, že by to zas nemuselo být na první pohled patrné a tak jsem si vypůjčila původní pojmenování rostliny konopí od severoamerických indiánů – Kan-Jac. Posléze stačilo jen využít standardního angličtinářského postupu feminizace slova v mužském rodě a Kan-Jacca (čti anglicky - kandžaka) byla na světě. Není to nic světoborného, ale podařilo se mi alespoň neúmyslně vytvořit unikátní přezdívku, kterou nikdo jiný na světě nemá a asi ani mít nebude, což je například při vyhledávání na internetu neuvěřitelná výhoda. Trochu to tedy vyvažuje fakt, že je velmi obtížně zapamatovatelné. Komukoli ho řeknu, neumí ho napsat a komukoli ho napíšu, neumí ho přečíst. Hlasatelé kulturního přehledu na Rádiu 1 by mohli vyprávět :-).

Cílem mnoha DJs je vlastní produkce. Řadíš se mezi ně i Ty?

Bohužel neřadím. Nepopírám, že mě to láká a určitá vůle by tu taky byla, ale není jí moc a času ještě míň. To jsou přesně ty dvě věci, které jsou krom talentu potřeba. Doposud jsem veškerou svou hudební energii věnovala přes deset let tanci, sedm let zpěvu a nakonec šest let hraní. Na tu produkci už jaksi čas při dnešním pracovním nasazení nezbývá. Nehledě na to, že je potřeba do toho investovat aspoň nějaké peníze, aby to za něco stálo. Mým cílem je naučit se perfektně hrát a to mi ještě nějaký čas potrvá. Spíš než produkci bych se tedy radši věnovala vylepšování své performance. Postupně si ale doma kompletuju všechnu potřebnou techniku a programy, tak se třeba už jednou konečně k něčemu dokopu.

S kým bys chtěla v budoucnu spolupracovat? Máš už v hlavě nějaké další cíle?

Neříkala bych tomu cíle, ale spíš plány. Samozřejmě je tu spousta lidí, se kterými bych ráda šla do nějakého projektu či spolupráce, ale je to vždy na dlouhé lokte. Pominu-li to, že dnes nikdo na nic nemá čas ani peníze, tak na projekty s hraním je třeba technika a zkušebna. Doma sice vše potřebné k hraní mám, ale nic dalšího se tam už nevejde, takže pokud bych chtěla například třetí gramofon nebo druhý DJ setup na battle, bubenickou soupravu nebo jen zapojit nějaký jiný nástroj či liveset, byl by to dost problém. A takovéhle projekty se prostě bez zkoušení neobejdou. Mám v plánu zapojit do performance perfektního profesionálního houslistu, nebo jsme se například bavili o spolupráci s raperem Antwym z Notes From Prague. Dalším plánem je i nahrát tématický set s dvěma MCs nebo vokalistkou. Ráda bych taky navázala užší spolupráci s VJi, aby ty parties získaly osobitý vizuální ráz. Jinak mým takovým osobním snem/cílem je zahrát si v Anglii po boku Bad Company nebo s Q-Projectem.

A jedna záludná otázka na závěr, myslíš si, že může Rozum a Chtíč zůstat v opozici natrvalo?

Na to odpovím takticky – jak u koho. Ne každý má obě tyto vlastnosti vyvinuté stejně, tak pak logicky jedna převládá a v opozici nejsou, ale u „vyrovnaných“ lidí je to věčný boj. To můžu potvrdit z vlastní zkušenosti :-).

Linky:

REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně