Lala 2.0 od De-phazz je soundtrack k línému letnímu odpoledni

Posledních záchvěvy léta, pocit lenosti a k tomu album...

16.9. 2010 09:21:00 | recenze | Jan „ian“ Hromek

Lala 2.0 od De-phazz je soundtrack k línému letnímu odpoledni

...které sice vyšlo na jaře, ale tak nějak mi ty prázdniny pořád připomíná.

De-Phazz - Lala 2.0 [Phazz-a-delic - 2010]

1. Just a File, 2. No Story, 3. No Lie, 4. Duck & Cover, 5. Uppercut, 6. When no Words Come, 7. Slums of Monte Carlo, 8. Jazz is the Move, 9. In My Power, 10. Chez Clerambault, 11. Rat Pack, 12. Cloudspotting, 13. Walk with Love, 14. Hot Little Harp, 15. Fear is My Business, 16. Back from where I Started

promo CD poskytla k recenzi firma Panther a.s. Děkujeme!

De-phazz, formace, se kterou se spojují fúzující styly jako lounge (především), jazz, trip-hop, soul, funky, latino, chill out... vydala svou už osmou studiovou nahrávka, která dostala poněkud tajnůstkářsky číslo 2.0 (žádná Lala 1.0 samozřejmě není). De-phazz, spíše než parta volné a vcelku proměnlivé seskupení muzikantů a zpěváků, kteří se točí kolem jediného skutečně stálého člena Pita Baumgartnera. Sečteno podtrženo, kombinace, kterou české publikum miluje a která je v logice tuzemských hudebních poměrů zakotvena v minulé dekádě, kde bylo křížení těchto žánrů moderní a progresivní.

Na 8. albu se tedy dočkáme spíše očekávané klasiky, než nějakých velkých překvapení. Tradičně velká porce skladeb, tentokrát 16. Porce, která by jistě zasloužila zkrácení. Ta atmosféra lenosti, se kterou mám album spojené, je právě ten pocit, kdy vám něco jen tak projde hlavou (ušima) a nezanechá větší vzpomínku. Na druhou stranu, nahrávka je příjemná a v dobrém slova smyslu nekomplikovaná a dobře připravená.

Malovaní prstem po těle

Okamžitě se mi líbila milostná No story, to je přesně to zachycení atmosféry nedělního odpoledne, kdy se nedá udělat nic lepšího, než vyjet z města na pobřeží (u nás středoevropanů třeba na Slapy) a tam se zamilovat nebo po někom toužit. Opravdu bezstarostné a půvabné. Podobně lenivá a zasněná je i When No Words Come jak z repertoáru Morcheeby (ostatně její vrcholné desky mi De-phazz připomínají nejvíc). A další milostný kus In My Power, který je doslova zhudebněným filmem. Samozřejmě milostným. Cloudspotting - malovaní prstem po těle, jak když ukazujeme na nebe a počítáme mraky. Zbytek neurazí, ale taky nezaujme.

Na Lala 2.0 se dá nahlížet ještě jedním způsobem: pokud máte rádi krásně "černé" hlasy a do posledního tónu vypucovaný sound, je toto nahrávka pro vás. Pokud v domácí ledničce pro zvukovody už nějaká alba od De-phazz máte, tohoto se bát nemusíte. Když si ale na něj nenajdete čas, tohle vám určitě chybět nebude. A zase naopak, pokud německé De-phazz neznáte vůbec, a pro Lala 2.0 sáhnete jako pro to úplně první, chybu určitě neuděláte.

Poslechni si ukázky na webu:

Video: De-Phazz - No Story

REKLAMA
DOPORUČUJEME
RAVE.cz - hudební server nejen o taneční scéně