Pavel Aeling: Nehraju tak, abych se zalíbil

Pavel Aeling, vlastním jménem Pavel Staněk, se věnuje djingu přes 10 let, kdy začínal jako drum & bassový dj. Kromě djingu píše pro tracklist.cz newsky o zajímavých releasech a dělá rozhovory s djs pro techno.cz. Nedávno jste ho také mohli zastihnout v live streamu s Danielem Neigbourem.

Kouzelná: V březnu jsme oslavili náš 2 týdenní roční lockdown 🙂 Jak to zvládáš?
Pavel: Je skoro neuvěřitelný, že už je to rok. Když vynechám tu celou covid situaci, tak loňský rok pro mě obecně nebyl moc veselý, a to jak v osobním, tak i pracovním životě. Nyní je však všechno v rovnováze a já se cítím být konečně šťastný. Kromě práce a hudby se snažím co nejčastěji chodit ven do přírody a také dost omezovat sociální sítě. V současné době je důležité myslet pozitivně, na čemž vám z dlouhodobého hlediska sociální sítě rozhodně nepřidají. A někdy je až děsivé, co tam někteří lidé píšou nejen v souvislosti s aktuální situací.

Jaká djská vzpomínka se ti vybaví jako první?
To je docela podpásovka tahle otázka! Nedám jednu, ale tři, na který vzpomínám nejradši. Srpen 2018, party Liquid Flights v Crossu a ranní b2b s Electrosoul System, to je nezapomenutelný. A potom Zlomená Scéna v květnu 2019, kde jsem hrál před svými oblíbenkyněmi z Nového Zélandu, Emmou G a MC Tali. A samozřejmě Bukanýr, kde jsem párkrát hrál s Myclickem na jeho rezidentní noci. Tam byla vždycky skvělá atmosféra! Ale každá party byla samozřejmě něčím skvělá, takže to je fakt těžký takhle zpětně hodnotit. Jo a ještě nesmrtelná věta “Zahraj mi Kabáty nebo ti dam přes hubu”, na to se nedá zapomenout. 

Nedávno jsi postoval na svém FB, že jsi si nahrál set z kolekce tvých vinylů. Jaké perly u tebe můžeme najít? 
Nehraju tak, abych se zalíbil, nejdůležitější je pro mě selekce, a to se dost odráží i na deskách, které si pravidelně kupuju. Baví mě hudba, co vychází třeba na značkách Uncanny Valley, Permanent Vacation, Malka Tuti, Dekmantel, Pampa nebo Macadam Mambo. Z českých labelů je to pak hudba co vydávají Beef Records, FM Label, Moving Pictures, Harmony, Harmless Youth nebo Endless Illusion. Kdybych to měl zaškatulkovat, tak převažuje house a techno, disco, ale i downtempo a různé experimentální a kosmické věci, které si můžete poslechnout v nedávném setu pro letenský Luft.

Our Residents in … February 2021

Jak dlouho vinyly sbíráš? A dokážeš odhadnout, kolik jich máš?
Přesné datum ti neřeknu, ale nějaký ten pátek už to bude a digitálně si už v podstatě až na pár výjimek hudbu vůbec nekupuju. Nedávno jsem konečně aktualizoval kolekci na Discogs a bylo jich celkem 370. To už ale teď neplatí, protože od té doby dorazily nové desky z Německa a minulý týden jsem něco nakoupil také v letenském Graffnecku. Jsem rád, že se vinyl zase vrací do kurzu. Je to pro mě super cesta, jak třídit hudbu, kterou chci hrát. Pokud jsem totiž za jeden vinyl ochotný utratit tři stovky, tak mám téměř na sto procent jistotu, že mě ta hudba bude bavit i za pár let. U digitálních releasů se mi často stávalo, že jsem bezhlavě nakoupil nové tracky a po pár jejich zahrání následně zjistil, že to vlastně až takové pecky vůbec nejsou. Víc přemýšlíš, co budeš hrát a zároveň vyfiltruješ ten balast, kterého je v digitálu ohromné množství. Má to svoje kouzlo a osobně preferuju hraní z gramofonu. U těch cd playerů už je to hraní dneska jednodušší než hraní z konzole, na které tehdy všichni nadávali. Taky ti to na displeji ukazuje rychlost, ukazuje ti to melodický klíče, takže ty už v podstatě jako DJ nemusíš mít vůbec hudební sluch, aby jsi zahrála dobrej set. Ale samozřejmě digitál respektuju, sám jsem z něj dlouho hrál a hraju, protože na deskách nevychází všechno co chci hrát.  

Také máš za sebou první stream s Danielem Neighbourem. Jak se ti s Danem spolupracovalo a odkud se vlastně znáte?
S Danem se známe už hodně dlouho, seznámili jsme se ještě, když jsme oba hrávali drumandbass. Tuším, že prvně jsme se potkali v jihočeské Blatné v roce 2014, kde jsme tehdy dělali první drumandbassové mejdany a Dan tam přijel zahrát. Od té doby jsme se potkali za gramofony už mockrát. Sedli jsme si jak po lidské stránce, tak i hudebně, máme dost podobný vkus. Zrovna před pár dny jsme seděli na zídce u Luftu s drinkem a říkali, že hned jakmile to půjde, vyrazíme do Berlína za muzikou. Baví mě ten styl house music, který Dan hraje, micro a minimal house tady obecně moc lidí nedělá. Navíc mu teď vychází i skvělý EPčko!

Pavel Aeling

Pokud se nepletu, začínal jsi jako drumandbassový DJ. Jak dlouho jsi hrál drumandbass, než jsi přešel na house a techno?
Je to tak! Drumandbass jsem hrál v podstatě od začátku své pomyslné DJské dráhy, minulý rok to bylo deset let. Samotný přechod k house music a technu nebyl ze dne na den, protože jsem tyto styly hrál už poslední čtyři roky současně s drumandbassem. V podstatě mě ale v drumandbassu už moc nebaví nová hudba co vychází a sleduju jen pár svých oblíbených producentů. Čas od času se ale něco zajímavého objeví, což se ke mě dostane většinou díky projektu Fourseason, jenž mě jako jeden z mála u nás stále baví sledovat, a díky kterému jsem mnohdy objevil pěkný drumandbass. Neříkám, že si čas od času drumandbass rád nezahraju a nevytáhnu nějaké své oblíbené klasiky nebo si nezajdu na drumandbassovou party. Stále tu hudbu mám svým způsobem rád, ale aktivně se tomuhle stylu už věnovat nechci. Vzhledem k rozpoložení, ve kterém jsem byl během loňského léta si myslím, že je někdy dobré některé mosty spálit, odstřihnout pár lidí a vykašlat se na to, co si myslí ostatní. Bylo to hezkých deset let, ale je čas jít dál. U house music mě baví, že mohu během setu obsáhnout mnohem širší hudební spektrum co se týče různých prvků z jiných stylů, aniž by to znělo blbě, dovolit si více experimentovat a zároveň nespěchat s přehnaně rychlými mixy. Ta možnost pracovat s atmosférou je tam mnohem větší. 

Na tvém Mixcloudu najdeme mix s názvem Scandinavian, proč právě název Scandinavian?
Tenhle mix kompletně vznikl během loňské návštěvy Norska, kdy jsem si potřeboval srovnat pár věcí a vyčistit si hlavu. Prožíval jsem tehdy ne zrovna veselé období a na atmosféře toho setu je to celkově dost znát. 

Navštívil jsi někdy Skandinávii? A jestli ano, kde přesně jsi byl a jak se ti tam líbilo?
Skandinávii jsem zatím navštívil celkem třikrát. Norsko poprvé v létě 2019 během čtrnáctidenního tripu na sever za polární kruh kolem města Tromso a následnou cestou na Špicberky vidět lední medvědy. Další návštěva Norska proběhla v říjnu loňského roku, kdy bylo v plánu zůstat v Oslu delší dobu, zpřísňující se norské covid opatření to však bohužel přerušily dřív, ale rozhodně to byla zkušenost k nezaplacení. V lednu letošního roku jsem vyrazil do Stockholmu. Švédsko bylo v podstatě jedinou skandinávskou zemí, kam se ještě dalo vycestovat s platným negativním testem a bylo to tam taky hodně příjemný. Pokud máte rádi čistou přírodu, tak někdy do Skandinávie určitě vyrazte. Není to tam sice nejlacinější, ale ty zážitky za to stojí. Obecně nejlepší investice je do cestování.

Neměl jsi někdy chuť s hraním úplně přestat?
Pro mě to byl vždycky koníček, mám stálou práci, která mě živí a naplňuje, takže hraní nikdy nebylo něco, čím bych si chtěl něco dokazovat. Za těch deset let jsem párkrát uvažoval, že přestanu hrát drumandbass, což se nakonec minulý rok stalo. A ta změna stylu mě zase nakopla novým nadšením a chutí v hraní pokračovat, protože v technu a housu cítím to, co mi v drumandbassu už dlouho strašně chybělo. Kdyby mě to nebavilo, tak to nedělám. 

Když jsem zjistila, že děláš sám rozhovory pro techno.cz, tak ve mě trošku zatrnulo. Ale pak jsem si řekla, že to bude dobrá challenge a řekla si proč ne.
Jsem rád, že se stále ještě najdou lidi, co něco takového chtějí dělat. Je to důležitý, protože bez hudebních webů by to všechno spolkly sociální sítě, kde si každý může psát co chce bez jakékoliv přidané hodnoty. Je spousta možností, jak na scéně můžeš aktivně něco vytvářet. Můžeš psát pro nějaký web, tvořit hudbu, nahrávat podcasty, vysílat rádio po netu, ty možnosti jsou. Ano, děláš to ve volném čase, nemáš za to zaplaceno, ale děláš to pro to, že tě to určitým způsobem naplňuje. Stále si však myslím, že v mnoha případech se pořád děje to, co už tady bylo řekněme před deseti lety. Nikdo si to nechce s nikým moc rozházet a poplácává se po ramenou jak je všechno skvělý, i když tomu tak ve skutečnosti vlastně kolikrát není. Psaní pro hudební web je ale skvělý způsob, jak se realizovat v tom, co tě baví, zároveň té hudbě něco vracet a vytvářet pro spoustu lidí zajímavý obsah. Haters se samozřejmě najdou vždycky, s těmi je ale nejlepší neztrácet čas a už vůbec nezabředávat do nějakých internetových diskusí. Nejlepší je ty komentáře ani nečíst. Takže rozhodně pokračuj v tom co děláš a jen tak dál!

Jak se sám na rozhovory připravuješ?
Především mi jde o to, aby ty samotné rozhovory byly co nejpřirozenější a nepůsobily strojově. Vždycky si udělám rešerši, co ten daný interpret má za sebou a snažím se pak obsáhnout především aktuální věci spojené s jeho hudební tvorbou. Kromě tvorby se pak zaměřuji i na další aktivity, takže pokud třeba daný interpret vede vlastní label, tak probrat i věci spojené s celým procesem vydávání hudby a tak dále. A pokud je to možné, tak samozřejmě vždycky preferuji osobní setkání nebo online rozhovor, protože když s tím člověkem můžeš reálně mluvit, vždycky máš mnohem větší prostor k obsažení více témat, do kterých během povídání zabrousíš třeba úplnou náhodou. A pokud je to rozhovor přes mail, tak tam se snažím připravit vždycky otázky, které se týkají především aktuálních věcí kolem hudby s tím, že vybírám otázky, jenž třeba v jiných rozhovorech ještě nepadly. 

Na co se by jsi se vždy nejraději zeptal, ale vzápětí z toho vždy sejde.
To je zajímavá otázka… Většinou se snažím vyhýbat citlivým věcem a zbytečně nešťourat do určitých soukromých záležitostí. Pokud je ten rozhovor v takovém duchu, že se člověk sám otevře a na něco citlivého přijde řeč, tak je to samozřejmě o něčem jiném. Píšu ale pro hudební web, tak se chci bavit především o hudbě a ne zbytečně šťourat ve věcech, do kterých nikomu nic není, pokud se s nimi dotyčná osoba nechce sama svěřit. Většinou si před každým rozhovorem s daným interpretem ujasníme nějakou osnovu témat, které budeme probírat. 

Máš nějaký sen, s kým by jsi chtěl udělat rozhovor?
Těch snů už jsem si pár splnil když jsem měl možnost vyzpovídat Sister Bliss z Faithless, Jorise Voorna nebo London Elektricity. Samozřejmě těch jmen, s nimiž bych si rád popovídal při rozhovoru je spousta, ale takhle z fleku třeba Sven Vath, Paul Kalkbrenner, Ricardo Villalobos, John Talabot nebo Red Axes.

Nejenom, že děláš rozhovory pro techno.cz, ty ještě spolupracuješ s tracklist.cz. Můžeš nám prosím říct, co je náplní tvojí práce?
Pro Tracklist.cz píšu newsky o zajímavých nových releasech napříč žánry, takže nejen o elektronice. Neustále vychází spousta skvělé nové muziky, takže je z čeho vybírat. Vzhledem k pracovnímu vytížení tomu však aktuálně nemohu věnovat tolik energie, kolik bych chtěl, ale rozhodně Tracklist.cz sledujte, protože tam najdete spoustu tipů na zajímavou muziku nejen v psané formě. 

Velikonoce za rohem – jak je slavíš? Máte v rodině nějaké tradice co dodržujete?
Upřímně už pár let tyhle svátky moc neřeším. Myslím, že důležité je se s rodinou potkávat a být v kontaktu nejen během různých svátků. Vzhledem k aktuální situaci budu letošní Velikonoce trávit v Praze a vyrazím někam do přírody. Zjistil jsem, kolik zajímavých míst v Praze stále neznám, takže se na některá z nich během prodlouženého víkendu půjdu podívat.

Na co se těšíš v létě? 
Jsem hodně zvědav, jak se bude situace dál vyvíjet, a uvidíme, jak bude letošní léto nakonec probíhat. Nejvíc se těším na nějaký pořádný rave a na koncerty, a pak samozřejmě na cestování. V plánu je výlet do Berlína za muzikou, tak doufám, že se to brzy podaří, a samozřejmě chci také co nejdříve zpět do Norska. Hlavně se těším až se zase budeme moct nějak normálně potkávat bez všech těch restrikcí. Byl bych moc rád, kdybychom se toho dočkali už v létě, ale vzhledem k aktuálnímu stavu zůstávám stále dost skeptický.

DJ set for Techno.cz (vinyl & digital)

Jaké jsou tvoje plány do budoucna ohledně hudebního producenta a reportéra?
Co se týče té vlastní produkce, tak tam žádné ambice a plány nejsou. V podstatě si skládám jen tak pro sebe do šuplíku. Vzhledem k mému stálému zaměstnání na to nemám moc čas a po devíti hodinách u počítače v práci už ani není moc chuť sedět u počítače a klikat beaty ještě doma. Raději ten čas věnuji psaní článků nebo přípravě nového rozhovoru. Minulý rok na podzim se u mě navíc objevil tinnitus, takže chci uším dopřávat co nejvíc klidu, což se s produkcí vlastní hudby moc neslučuje. Nemám potřebu se někam tlačit, takže všechno nechávám volně plynout. Ten pravý čas přijde! Samozřejmě budu dál pokračovat v psaní pro Techno.cz a Tracklist.cz. V jednání už jsou další rozhovory se zástupci nejen české “rovné” scény, takže budu pokračovat v tom, co jsem dělal doteď a uvidíme, jak se bude situace kolem nás dál vyvíjet. 

A obligátní otázka na závěr, protože žiješ v Praze, co doporučíš v Praze techno turistům?
Doporučím návštěvu několika klubů, které podle mého názoru nabízejí v Praze to nejlepší z elektronické scény a v jejichž programu vždycky najdu to, co mě baví a zároveň spousta z nich k nám vozí hodně zajímavá jména. Takže za mě rozhodně Ankali, Fuchs2, Cross Club, Roxy, Chapeau Rouge, Jilská 22, houseboat U Bukanýra, Wildt, a po party si určitě zajděte na kafe do Acid Coffee nebo do Luftu. Držím všem těmto klubům a podnikům palce, aby tuhle vleklou krizi překonali. Takových oáz kvalitní elektronické hudby bylo dřív už tak dost málo a byla by velká škoda, kdybychom přišli o další. Držte se! 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *