Coyu: Nemůžeme brát vše jako samozřejmost

Coyu, vlastním jménem Iván Ramos Salinas, patří mezi žebříčkově nejúspěšnější producenty současnosti. Po vydání řady tracků pod křídly vydavatelství jako Cocoon, Noir Music, 100% Pure nebo Get Physical, si Coyu v roce 2008 založil vlastní label Suara. Během následujících pár let se mu podařilo vybudovat jeden z nejsilnějších record-storů scény s přesahy do módy (a charitou pro kočky). Hned třikrát ovládl žebříček TOP 100 labelů podle Resident Advisoru, prvenství zaznamenal i na Beatportu.

My jsme ho měli možnost slyšet nedávno na klubové noci Elektra v Brně, na jedné z posledních párty před corona virus lockdown. Jak se nyní má, na to jsme se ho zeptali v našem rozhovoru.

Kouzelná: Obligátní otázka na úvod, jak se máš? A jak se mají tvoje kočky?
Coyu: Já se mám dobře, trávím teď hodně času ve studiu, kde pracuju na budoucnosti mého labelu a společnosti Suara. A kočky? Ty se mají momentálně úplně nejlíp, protože jsem teď víc doma a trávím s nimi víc času.

Před cca měsícem jsi zveřejnil poslední SUARA podcast, který byl mimochodem nahraný na naší milované klubové noci Elektra v Brně na Flédě. Byla to ale také tvoje poslední párty před Coronavirus lockdown. Jak si ji pamatuješ? Měl jsi možnost před hraním se po Brně podívat? Jak se ti u nás líbilo?
Kvůli mému pozdnímu letu a přistání v Budapešti jsem na Brno zase tolik času neměl. Před hraním se mi ale podařilo zajít na lokální pivko a projít se centrem. Snad příště budu mít na Brno víc času.

Jinak musím říct, že se mi moc líbí energie českých rejvařů. 

Jaká byla tvoje úplně první reakce na coronavirus?
Po mém hraní v Brně jsme měl naplánované hraní v Itálii a v Německu. To v Itálii se mi zrušilo hned poté, co tam byly potvrzeny první případy. Měl jsem hrát na severu, takže mi bylo hned jasné, že se hraní zruší. Vystoupení v Německu se mi zrušilo v ten samý den jako to v Itálii. V tu chvíli na tom Německo ještě nebylo tak špatně, jenže kvůli pandemii začali Němci uzavírat hranice.

Můj první týden doma jsem si docela užil, jak jsem řekl předtím, hodně času jsem strávil ve studiu, jenže pak to na mě nějak dolehlo. Druhý týden u mě začla krize a ocitnul jsem se na horské dráze emocí a nálad. Dnes jsem si ale už zvykl být 99% doma a musím říct, že to zase tak špatné není.

Je něco zajímavého, co jsi se za coronavirus lockdown o sobě dozvěděl?
Že nemůžeme brát vše jako samozřejmost. 

Díky karanténě jsem se rozhodl jíst zdravěji, veganskou stravu, a rozhodl jsem se přestat pít. Poslední drink jsem měl v březnu. A víc sportuju, dělám teď hlavně kardio, a také jsem začal například používat krém na obličej. A celkově jdu víc do sebe. Předtím jsem hodně pracoval a vůbec jsem nemyslel na sebe, na svoje zdraví a na své tělo. Karanténa mi pomohla k tomu, abych zpomalil a začal vidět věci z jiné perspektivy.

Před nedávnem jsi se ostříhal, tzv. Na Fishera
Co to? Je to tvůj tajný idol?
To je tak, když jsou zavřená kadeřnictví. Moje vlasy byly mimo jakoukoliv kontrolu, a tak jsem se rozhodl ostříhat se sám. Dopadlo to katastrofálně, a tak mi nezbývalo nic jiného, než se oholit. Když jsem pak postnul fotku na twitter, někdo to tam okomentoval, že vypadám jak techno Fisher. A toho jsem se chytnul. Od té doby miale vlasy vyrostly a teď se nemůžu dočkat toho, až otevřou kadeřnictví.

Před cca 6 týdny jsi vydal svojí třetí a poslední trilogii “Post Raw Era”, kde největším tahákem je tvůj track “Descontrol”. Co vlastně “Descontrol” znamená?
Descontrol znamená mimo kontrolu a myslím si, že je to velmi dobrý název pro styl hudby, kterou vydávám na Post Raw Era. Agresivní, groovy, rychlé a neovladatelné techno. 

Třeba taková Technostalgia, což je můj nejnovější release, je úplně jiný koncept techna. Technostalgia je pocta konkrétnímu okamžiku mého života, který změnil způsob, jakým jsem techno vnímal, hlavně v polovině 2000.

Existuje u tebe nějaká kreativní vlastnost, o které nevíme?
Asi to, že hodně rád vařím, ale né podle receptů, hodně improvizuji.

Víme, že fotbalové zranění ti pomohlo se dostat do hudebního průmyslu. Koukáš na fotbal? A hraješ ještě?
Já fotbal miluju. Miluju ho v jakékoliv podobě, ale od té doby, co jsem ve fotbalovém důchodu, hraji fotbal velmi málo. Kdyby se mě zeptala, co mám raději, jestli fotbal nebo hudbu, ani bych neuměl odpovědět. Na fotbal se mohu dívat pořád.

Také víme, že jsi nějakou dobu dělal řidiče slavným DJs. (Bylo to ještě předtím, než jsi se sám stal slavný). Stalo se ti někdy, že jsi do klubu nedorazil včas? 
Jednou ano. Bylo to tenkrát, když jsem vezl na gig Johna Digweeda. Podařilo se mi po cestě do klubu se ztratit. Vůbec jsem nevěděl, kam mám jet. Ten klub totiž ležel mimo město a do toho jsem ještě řídil luxusní auto, které jsem vůbec neznal a neuměl jsem si zapnout světla. Ve 2 hodiny ráno. Trvalo mi asi půl hodiny, než jsem přišel na to, kde se zapínají.

Musím říct, že na tohle období rád vzpomínám. Miloval jsem být kolem DJjs. Docela mě to vyučilo a vlastně mně to pak pomohlo hodně v budoucnosti.

Co tvé djské jméno vlastně znamená?  
Coyu je odvozené od Coyuco. To jméno jsem slyšel poprvé v roce 1999 nebo možná to byl rok 2000, když mi bylo 14 – 15 let v jednom z tracků na CD Amnesia Ibiza. Líbilo se mi, jak to znělo, a začal jsem to používat jako moji přezdívku na mediálních a hudebních fórech. Poté mi tak začali říkat kamarádi.

Když jsem měl svou první show v létě 2004, použil jsem Coyu jako mé djské jméno, protože jsem chtěl zachovat své skutečné jméno jako hudební novinář.

Tvůj record label není jen nahrávací společnost, je to také nezisková organizace na záchranu a podporu pro koček v tísni. (Což my jako milovníci koček naprosto milujeme) Můžeš nám o tomto projektu říct něco víc? Jak se na tom můžeme my a ostatní?
Zachraňujeme pouliční kočky a dáváme jim šanci, aby je adoptovala dobrá rodina. Moje přítelkyně je veterinářka se specializací na kočky a Suara byl prostě kočičí record label. Takže jsme společně založili společnost, která bude kočkám pomáhat. Momentálně docházejí prostředky kvůli koronaviru, takže jsme rádi za jakoukoliv pomoc. Pokud byste chtěli přispět, tak můžete na našem webu www.suarafoundation.com. Příspěvek můžete zaslat pomocí služby PayPal nebo převodem na bankovní účet.

Na začátku rozhovoru jsi zmínil, že jsi vegan. Kdy ses rozhodl stát se veganem?
Stalo se tak 1.února 2018. Maso jsem přestal jíst rok předtím, ale prostě mi to nestačilo. Miluju zvířata, vždycky jsem je miloval a cítil jsem se hrozně, že je jím. Je to podobné jako když prohlásíš, že nejsi rasista, ale že nemusíš černochy. To nejde prostě dohromady. Rozhodl jsem se, že zvířecí život je důležitější než moje chuť a nelituji toho. Bylo to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem kdy učinil.

Kdyby jsi měl vybrat jednu desku (CD, track), který ti změnil život, co by to bylo?
Takový asi nemám, ale kdybych měl říct můj nejoblíbenější, tak Moby – Natural Blues. A měl jsem dokonce tu možnost ji remixovat!

Kdy jsi byl naposledy na dovolené? A jaké to bylo?
Bylo to na Islandu. V únoru, těsně před tím, než koronavirus zasáhl Evropu. Bylo to naprosto úžasné. Nemůžu se dočkat, až se tam vrátím. Je to neuvěřitelně krásná země.

Co uděláš první, až se svět vrátí zpátky do normálu?
Asi nic zvláštního. Těším se až navštívím mámu a přátele.

A na závěr …

Co nejdivnějšího jsi o sobě slyšel?
Že mám rád psy … Ale ono je to pravda 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *