V těchto dnech slaví brněnský hudební klub EXIT již 10. výročí od doby, kdy poprvé otevřel dveře svým prvním návštěvníkům a kdy se jeho útrobami rozduněly první beaty. Od té doby klub sídlící v podzemních prostorách Domu pánů z Lipé v samotném centru města prošel značnou rekonstrukcí interiéru a řadou dalších změn, a to jak dispozičních, designových a technických, tak i personálních. Postupem času si klub vybudoval jméno a komunitu a stal se dnes již neodmyslitelnou součástí nejen brněnské hudební scény.
Předtím než ale klub načne svou již jedenáctou sezónu, jsem vyzpovídala jeho majitele, provozovatele, produkčního a promotéra v jedné osobě, Patrika, alias DJe Duncana Greye.
Patriku, jak za EXIT club a EXIT Events hodnotíš právě uplynulou letní sezónu?
Letních akcí bylo tento rok o něco více než předešlé roky. Musím říct, že jsme měli štěstí i na počasí – i když se to kolikrát pár dní před akcí netvářilo, vždy to nakonec s počasím nějak dopadlo a dokonce se ani nic nemuselo přesouvat na nový termín. Celkově hodnotím letní sezónu určitě pozitivně – mě osobně třeba moc potěšila premiéra EXIT At The Castle v Mikulově.
Místní scéna je poměrně rozmanitá, co se hudebních žánrů týká, ale akce pořádané pod záštitou EXITu se i přesto stále těší vysoké oblíbenosti. Čemu to přisuzuješ?
Všechno je marketing!… Ne, vážně. Troufám si říct, že si EXIT za ty roky fungování vybudoval nějaké jméno a návštěvníci už tak nějak ví, co od našich akcí očekávat. Samozřejmě to neznamená, že usneme na vavřínech a nebudeme to dál posouvat kupředu. Příští rok se mohou návštěvníci těšit na řadu změn – nové koncepty, nové lokace (včetně expanze do dalších měst), zajímavá zahraniční jména… Po těch letech tak nějak cítím, že je potřeba to nějakým způsobem oživit a dát našim akcím nový impuls.

Jak se člověk, přesněji řečeno DJ, může stát rezidentem klubu EXIT a EXIT Events? Jakým způsobem dáváte prostor novým, začínajícím talentům?
Neexistuje vyloženě postup, jak se stát rezidentem klubu. Vše je hodně o náhodně. Občas nám někoho doporučí brněnská DJská škola Elmus, někdy k nám zase doputuje něčí set nebo někde někoho náhodně slyšíme a následně mu nabídneme možnost si pro EXIT zahrát.
Současná scéna je, řekla bych, možná až přeplněná mladými, začínajícími DJs, kteří jsou ale, řekněme si to na rovinu, průměrně talentovaní a obtížně zapamatovatelní. Najít u někoho něco neotřelého a výjimečného, čím by se od ostatních odlišoval je občas dost obtížné. Necítíš někdy až únavu z těch všech poptávek po hraní? A odpovídáš na všechny?
To máš pravdu, DJs je spousta a často jim chybí vytrvalost a snaha být v něčem výjimeční/přínosní. Přiznám se, že se mi úplně nedaří reagovat na každou poptávku po hraní, která přijde, ale snažím se samozřejmě odpovídat alespoň na převážnou většinu z nich.
Máme za sebou nedávnou pandemii covidu, která klubovou scénu těžce poznamenala a její následky spousta promotérů a klubů pociťuje dodnes. Je něco, co Ti dala? Je něco, čemu ses díky ní naučil, co by ses za běžného provozu nenaučil?
Už před covidem jsme řešili několik nepříjemností, jako např. vytopení klubu, kdy nám voda vyplavila kompletně DJ techniku, takže jsme měli na krizové situace tak trochu natrénováno. Situace okolo covidu byla samozřejmě jiná, o dost těžší. Covid mě naučil být připraven asi na všechno, z ničeho se nesložit a prostě za každou cenu vytrvat.
V době koronaviru jste také začali prodávat svůj merch, jehož první edice se jmenovala #exitfamily. Plánujete druhou edici, respektive nějaké novinky?
Určitě ano! Tohle je věc, která se trošku odkládala, ale věřím, že letos před Vánoci to přijde.

Klub letos slaví 10. výročí od otevření. Jakými změnami za tu dobu prošel?
V podstatě je současný EXIT úplně jiný klub než před 10 lety, kdy se otevíral. Změn se udála spousta – od postupného předělávání interiérového designu až po audio-vizuální stránku. Je to takový živý organismus, který se neustále mění. Za jednu z nejzásadnějších změn ale já osobně považuji přechod na zvukový sytém od Void Acoustics v roce 2019, což byla jedna z nejlepších věcí, co jsme mohli udělat. Co se týká dramaturgie, už to není z 90 % techno klub, jak tomu bylo v prvních letech provozu, ale určitě je více hudebně rozmanitý a dáváme prostor širšímu spektru hudebních žánrů.
V současné době vedeš klub sám. Není to na jednoho člověka příliš velká zodpovědnost? Jak to zvládáš?
Motám se v tomhle prostředí letos už dvacátým rokem (od svých 16 let). Zodpovědnost to určitě je, ale není to nic, co by nezvládl jeden člověk s dobrým teamem lidí, a ten já naštěstí mám.
Kdo všechno stojí za dramaturgií a programem klubu a akcí?
Dramaturgii klubu vytvářím převážně já osobně s tím, že po celé ty roky fungování EXITu, vlastně už od dob Prigl Open Airu, je mojí pravou rukou Phil Albedo, který řeší bookingy, logistiku a ridery DJs. Samozřejmě nesmím opomenout také Ondru (Andyho Smittha), který byl součástí EXITu do března loňského roku, kdy se naše pracovní cesty rozešly a který má nyní pod palcem klub ENTER. Výběr headlinerů řešíme společně s celým teamem, často na základě brainstormingu, ale rád se ohledně programu/headlinerů poradím i s našimi nejbližšími rezidentními DJs nebo si poslechnu tipy/názory návštěvníků, a to přímo v našem klubu nebo na nějaké externí akci.

Jak vypadá Tvůj běžný pracovní den?
Mám normálně běžný pracovní týden, kdy chodím do kanceláře od pondělí do pátku na 08:00.
Hodně lidí žije v domnění, že provozovatel hudebního klubu pracuje jen o víkendech v noci, ale to je mylná představa, tedy alespoň v mém případě. Jediný volný den je pro mě v podstatě neděle.
A jak vypadá, když máš „frmol“ a kupu věcí k řešení? Podle čeho si určuješ jejich priority?
Denně se snažím používat “to do list“, na kterém mám seznam věcí, které je potřeba udělat/zařídit – řekl bych v dnešní době běžná věc, pomocí níž je možné dělat práci efektivně a totálně si přitom nezavařit mozek – obzvlášť u práce promotéra, která je občas až extrémně psychicky náročná.
Žiješ už dlouhé roky hudbou, hraním, akcemi a klubem. Dokážeš ještě někdy úplně vypnout – tím myslím ne jenom hlavu, ale i telefon, počítač, veškerou techniku a třeba i v naprostém tichu někde jen tak „nebýt“? Relaxovat a nechat práci a starosti všedních dní na později nebo je předelegovat na někoho jiného?
Úplně vypnout dokážu málokdy – maximálně při nějakém sportu nebo aktivitě. Poslední 2 roky se mi podařilo v lednu odcestovat s rodinou na 3 týdny mimo ČR na Tenerife, kde se to téměr blížilo „vypnutí“, ale mozek stejně stále pracoval a střádal plány na následující měsíce, případně mě dohnala profesní deformace, když jsem viděl nějakou hezkou lokaci :))
Asi každý z nás už zažil situaci, kdy se na pořádně rozjeté párty někdo tak trochu „urve“ a odnese to nebohá technika. Drinky nalité v mixáku, přpadně v playerech jsou noční můrou snad každého jejího majitele. Jak řešíš, když už se něco takového stane? Jsou vůbec nějaké „páky“ na takovéto hříšníky a lze po nich požadovat náhradu škody nebo to neřešíš a všechno to pokryje pojistka?
V podstatě rozbitou/politou DJ techniku řeším pořád a zatím jsem bohužel nenašel žádný recept na to, jak tomu předejít. Je to strašně těžko uhlídatelné.

Co se týká bookingů – jak je to s honoráři headlinerů? Dá se o nich jednat nebo jsi se setkal i s tím, že o ceně nehodlají diskutovat a je to „ber nebo nech bejt“?
U menších jmen se určitě dá o ceně smlouvat. U těch největších to ale jde dost těžko a funguje to na principu „ber nebo nech bejt“. Nehledě na to se ale u nás v posledních letech rozmohl takový nešvar, kdy ostatní promotéři velká jména extrémně a nesmyslně přeplácejí. Tuhle hru ovšem odmítám hrát.
Booking jakého jména Tvým osobním (zatím) největším snem? Nebo už sis ho splnil?
Za mě to není jenom o tom booknout jméno, ale celkově i o výběru vhodné lokace a načasování – všechno to musí do sebe zapadnout. Mám na seznamu ještě pár adeptů, které bych rád do Brna pozval a budu to zkoušet klidně dalších 10 let, dokud se to nepodaří. Mimochodem, vystoupení Rodrigueze Jr. na Špilberku v roce 2022 byl jeden z mých snů, stejně jako Eelke Kleijn v EXITu. A budu rád, když někdo (a nemusím to být zrovna já) pozve do Brna třeba M83 nebo The Blaze 🙂
Jakou akci Ty osobně jako pořadatel považuješ za svou nejúspěšnější?
To je strašně těžký takhle určit, těch akcí byly za ty roky stovky. Co se ale počtu návštěvníků týká, tak to byl asi Sub Focus a Wilkinson v Bobycentru. Mám radost, že koncept EXIT On The Street funguje už tolik let a upřímně jsem ani nečekal, že to bude mít tak dlouhého trvání a stane se z toho postupem času tradice.
A teď z opačného konce – která z Tvých akcí byla vyloženě „průser“?
Průšvihů bylo hodně, ale nikdy snad nic fatálního. Snažíme se vždy z chyb ponaučit.

Jaký typ akce je Tobě osobně bližší – menší (komornější) klubovka, velká halovka/open-air nebo obří festival o několika stageích?
Z pozice DJe i návštěvníka mám nejraději malé klubovky, a to ještě navíc tak při 50% naplnění kapacity klubu 😀
Chodíš (např. pro inspiraci) na akce konkurenčních klubů či pořadatelů, pokud na nich nehostuješ jako DJ?
Víceméně vůbec a nikdy jsem to ani nepraktikoval. Mám ale v plánu začít více navštěvovat zahraniční festivaly/koncerty. Tento rok jsem zvládl Rüfüs Du Sol v Londýně a bylo to inspirující!
V poslední době je EXIT club, potažmo EXIT events, označován za jednoho ze zásadních hybatelů místní scénou. Souhlasíš s tím, že konkurenční prostředí může pozitivně motivovat nebo jsi spíš toho názoru, že z dlouhodobého hlediska to může být spíše frustrující, protože je člověk v permanentním napětí?
Dřív jsem o konkurenci nemohl ani slyšet, ale to se za poslední roky dost změnilo. Bez konkurence by to nebyla ta správná hra a nehnalo by mě to tolik kupředu. Vzpomeňme si např. na rivalitu EXIT vs. Perpetuum pár let zpět. To byly super časy a ve finále mě tohle jiskření a kočkování bavilo. Takže jsem za nějakou zdravou formu konkurence rád a vítám ji. Samozřejmě ale za předpokladu, že je originální a nesnaží se kopírovat koncept EXIT events 🙂
S jakým nejbizarnějším požadavkem – ať už vystupujících, návštěvníků nebo jiných pořadatelů jsi se za svou kariéru DJe a promotéra setkal?
Na rideru, potažmo požadavcích jsem se už párkrát pěkně vypekl, tohle není radno podceňovat. Už se stalo, že při podpisu smlouvy s jednou hvězdnou DJkou bylo mimosmluvně požadováno, aby v line-upu pro tu konkrétní akci nefigurovalo žádné jiné ženské jméno jako support. Haribo medvídci, Play Station, “ovoce“… mě už asi nepřekvapí :))

Když se podíváš ”zpátky do minulosti”, je něco, co bys ve svojí kariéře udělal jinak?
Začal bych s hudební produkcí hned ze začátku své DJské kariéry v roce 2006. Ale na nic není samozřejmě nikdy dost pozdě, jen mám teď jiné priority a den má bohužel jen 24 hodin.
Kde vidíš sám sebe a klub za dalších 10 let? Máš nějakou vizi nebo necháváš věcem volný průběh?
10 let je strašně dlouhá doba a mezitím se může změnit strašně moc věcí, a to jak k lepšímu, tak k horšímu. Doufám, že klub bude fungovat minimálně v takové podobě, v jaké tomu bylo doteď. Nějakou vizi samozřejmě mám, vždy jsem nějakou měl, i když se postupem času různě měnila. Takže… nechte se překvapit, EXIT jede dál, jen přechází na další etapu fungování 🙂
Dostane klub jako takový k těmto kulatinám i nějaký „dárek“?
Ano, nechte se překvapit. Je to věc, o které mluvím už tak 5 let 😀
Zažil jsi nějakou situaci, které se i dnes od srdce zasměješ? Pobav nás na závěr nějakou veselou historkou z natáčení 😊
Ztráty a nálezy v klubu dokáží občas strašně pobavit – zapomenuté kalhoty, zubní protézy, bota apod. Občas nad tím zůstavá rozum stát 🙂
