S Proffem, šéfem produkce v Anjunabeats, jsme se setkali během jeho návštěvy České republiky, kde vystoupil na festivalu Beats for Love. Pro mě a další Anjunabeats fans je Proff naprostá legenda. Minulý rok mě úplně odrovnal svým setem v Sydney, kam přijel spolu s Nox Vahnem a byl to právě on, kdo tam ukradl celou show.
Na Beats for Love vystoupil v neděli na Future stage. Když nám Klára, která měla na starost rozhovory s DJs, napsala, koho bychom si přáli vyzpovídat, neváhala jsem ani minutu a napsala jeho jméno do požadavků. Když přišlo potvrzení, že souhlasí, poprosila jsem našeho rozhovorového guru Payu, aby šel se mnou. Byla jsem pěkně nervózní a Proffa jsem uvítala slovy: „Jé, já jsem si myslela, že jsi vyšší.“ 🙂
Na rozhovor jsme dostali deset minut, ale povídali bychom si s ním klidně celé hodiny. Neuvěřitelný pohodář, se kterým je radost mluvit. Krátce po našem setkání měl odletět do Helsinek, kde finišoval své nové album Missing Places I’ve Never Been, které nakonec vyšlo 21. července na labelu Anjunachill. Už během rozhovoru nám o něm s nadšením vyprávěl.
Jeho éterický, organický house i vedlejší DnB projekt Soultourque dokazují, že se nehodlá svazovat žánrovými škatulkami. S více než dekádou za mixem i za produkčním pultem nás Proff pustil do svého světa a také odpověděl na otázku, co pro něj znamená rave.
Kouzelná: Co pro tebe znamená slovo „rave“?
Dobrá otázka. Podle mě je to hlavně myšlenka. Po světě se děje spousta parties, ale ne každá si zaslouží označení rave. Pro mě to znamená svobodu. Svobodu sebevyjádření, svobodu být kýmkoli… vlastně svobodu čehokoliv!
Je to mimo komerci, je to víc o umění než o penězích. Vím, že takových věcí už dnes na světě moc není, ale někde pořád žijí. A tohle místo se tomu hodně blíží.
Paya: Jsi Head of Production v Anjunabeats. Jak bys popsal svou roli?
Říkám tomu, že „zalévám piano“. (směje se) Používám to vždycky, protože mě baví, jak na to lidi reagují. Ale doslova – ve studiu máme piano a k tomu zvlhčovací systém, takže ho fakt musím pravidelně zalévat, jinak vysychá a rozlaďuje se. Je to moje oblíbená zodpovědnost a zní to dost šíleně.
Jinak mám na starosti studia. Spolu se mnou to dělá ještě Igor Garan, který taky vydává na Anjuně. Mým hlavním úkolem je kontrola kvality a pomoc s dokončováním skladeb. Ne že bych je dělal místo nich , ale spolu s nimi. A to je velký rozdíl. Je to velká zodpovědnost, ale fakt mě to baví. Je to dream job.
Kouzelná: Kdy jsi začal?
Přestěhoval jsem se do Británie v roce 2021, takže už to budou čtyři roky. Bylo to těsně po covidu. Nabídku jsem dostal ještě před pandemií, v Praze na ABGT350, ale pak všechno zamrzlo.
Shánění víza během covidu bylo šílený. Potřeboval jsem třeba potvrzení od lékaře, že nemám žádné infekční nemoci, ale žádný doktor neměl čas, všichni byli zavalení covidem. Takže jsem na ně číhal venku před budovami, až si půjdou zapálit. Fakt šílený. Ale nakonec jsme to dali.
Paya: Jaký máš vztah s klukama z Above & Beyond?
Nejsme vyloženě nejlepší kámoši, ale rozumíme si skvěle. Každý z nich je úplně jiný, má jiné silné stránky a vzájemně se doplňují jako kapela.
Zítra letím do Helsinek, budu u Paava (DJ Paavo Siljamäki, člen Above & Beyond) doma deset dní, pracujeme na něčem důležitém, ale zatím to nemůžu prozradit. A taky jsme spolu rok a půl dělali na albu, které teď vychází. Jsou to úžasné osobnosti se spoustou nápadů a know-how.
Třeba když je Jono na tour a jeho žena Giselle jede s ním, hlídám jejich psa. Miluju ho jako vlastního. Já i moje žena jsme vždycky nadšení, když ho máme doma.
Paya: Jak ses cítil, když jsi hrál na A State of Trance radio?
Upřímně? Bylo to trochu divný. Ne že bych neměl rád trance. Dobrý trance miluju, ale nikdy jsem se nesnažil dostat do téhle sféry. A najednou jsem tam byl.
Když jsem hrál na hlavní akci (ne jen v rádiu), tak jsem cestou domů úplně jasně cítil, že musím něco změnit. Ve své kariéře, ve způsobu, jak se hudebně vyjadřuju. Bylo to zlomové. Trvalo mi pak pár let, než jsem si ujasnil, co chci vlastně dělat, ale stálo to za to. Teď jsem přesně tam, kde mám být. A s těmi správnými lidmi kolem sebe.
Kouzelná: Z tvých Instagram stories jsme viděli, že sis prošel i areál Beats for Love. Jak se ti líbil?
Bylo to skvělé. Ten industriální vzduch, nádhera. Myslím, že to tu bývala ocelárna, že jo? Perfektní místo pro festival.
Hudebně je to tu hodně pestré. Ne že bych miloval všechno, co tu zaznělo, ale každý si tu může najít něco pro sebe. A o tom by to mělo být.
Kouzelná: A preferuješ takhle velké festivaly, nebo spíš menší akce?
Určitě menší. Set jako tady, 75 minut, je v pohodě, ale mám radši delší hraní, kde můžu vystavět příběh. Třeba na Explorations Festivalu v Albánii hraju klidně 3 nebo 4 hodiny. Je to menší, intimnější.
Tady je to samozřejmě krásné a velkolepé, ale občas člověk zatouží po tom „domově“. Jestli mi rozumíš.