aneb jak jsem skoro nalepila naši rave nálepku na ředitele festivalu ..
Na Beats for Love jsme se letos chystali v silné sestavě: Peťa alias Fleetna, Pája, Gizmo, Šárka a já.
Soutěž s nálepkami
Ještě před festivalem jsem vymyslela soutěž: lepit naše rave nálepky na DJs. Zahraniční DJ = 10 bodů, domácí = 5 bodů a kdo nalepí nálepku na Rudolfa, ředitele celého festivalu, získává rovných 100 bodů.
Já jsem to skoro dala! Kdyby Gizmo přijel o den dřív a rozdal nám nálepky, frkla bych mu ji hned během prvního večera, kdy jsme se potkali za zády Bena Klocka.
To jsem dokonce vystoupila ze své komfortní zóny a sama se představila: „Já jsem Magdalena z rave.“
On na to: „Já jsem Rudolf, ředitel Beats for Love.“
Takhle na pár sekund a stisk ruky působí jako úplně v pohodě člověk.
Na PSY stage jako doma
Gizmo mě předem varoval.
Tady si dovolím poznámku pod čarou: když jsme v naší rave crew řešili psytrance, ptal se mě na názor, zrovna o něm totiž psal článek na rave.cz, který si můžete přečíst zde Tenkrát jsem řekla, že tu hudbu moc neposlouchám. Vydržím max hodinu a pak musím utéct. No a hádejte, kde jsem strávila většinu festivalu? Ano. Na PSY.
Tahle komunita lidí mi neskutečně přirostla k srdci. Na konci festivalu jsem se s Kashmirem (manažerem PSY stage) loučila se slovy: Děkuji že jste mě adaptovali do vaší rodiny. Zabydleli jsme se tam tak, že jsem si dokonce dovolila otagovat naší nálepkou jejich feferonky v ledničce. Zajímalo by mě, kdo si je odnesl domů. 😀
2. 7. (středa) – hledání Techno Domu
Původní plán dorazit do areálu kolem čtvrté odpoledne se rozplynul hned po příjezdu do Ostravy. Holt vidina vychlazeného pivka a pokecu se Šárkou, kterou jsem neviděla celý rok, zvítězily. Nepomohlo ani to, že jsme nemohly najít náš vstup pro akreditované. Do areálu se tak dostáváme až něco po osmé. Právě ve chvíli, kdy na DnB stage hraje Andromedik. A protože vstup pro akreditované je zrovna u ní, vítá nás hned u brány natřískaná stage a dav lidí. Prorvat se bylo téměř nemožné. O to víc mě překvapilo, když jsem tam narazila na Hydrophonica, majitele brněnské producentské školy Elmus. Podal mi vodu a prohodil, že je to tu teď nedostatkové zboží.
Se Šárkou si prorážíme cestu a jdeme si projít areál. Dostaneme se až k hlavní stage, kde zrovna hraje Wilkinson. Díky chybě v systému se dokonce dostáváme do VIP zóny, odkud házím první video na náš Facebook. Pak se vydáváme hledat Techno Dome. Na Beats for Love jsem byla přede dvěma lety a tehdy byl Dome nalevo od hlavní stage .. Vydaly jsme se tam a našly jen toi toiky, VIP zónu a záchranáře. Takže tudy cesta nevede. Na mapě zjišťujeme, že Dome je letos úplně na opačné straně. Díky našim staff páskám a mému press passu proklouzneme backstagí za hlavní stage. První, na co narazíme, je Future stan, a přes planetky se konečně dostáváme do Techno Domu. Přicházíme právě na posledních pár desítek minut Phara. Po něm nastupuje Ben Klock – jeden z mých dlouholetých oblíbených DJs a producentů. Celý náš den zakončujeme na Yanamaste. Nenechte se zmást jeho jménem, i když zní japonsky, Yanamaste pochází z Gruzie.
3. 7. (čtvrtek) – Rádio, Rush a Claptone
Po cestě na festival mě chytne revizor. A i přesto, že mám předplacený lístek, dostávám upozornění – protože jsem si ho při přestupu znovu necvakla. Zažívám Ostavu se vším všudy.
Na festival dorážíme kolem páté a hned u vchodu potkáváme Gizma. Spolu s Peťou (mojí ostravskou rave spojkou) jdeme na Beats Talk – konkrétně na Kamila na grilu.
Gizmo nám rozdává nálepky a nálepkové šílenství začíná. Divím se, že mě z areálu nevyhodili – lepit něco na chráněnou zónu UNESCO? Ups. 😀 Peťa nás pak bere do staff zóny, kde nám ukazuje záchody. Přes okno sledujeme očíslovaný vozový park a tipujeme, koho asi vozí ve voze číslo 1.
Komfortní zóna #2: Rádio Fresh
Martin Gredner, obrovský srdcař a nadšenec do elektroniky, nás zve do své show na Radiu Fresh, které sídlí v klubu Fabric.
Jedeme tam z Beats spolu s Gizmem a Peťou. Peťa je ve Fabricu jako doma, dává nám soukromou prohlídku.
Pak už si nás Martin bere do studia a pro mě začíná tříhodinové peklo.
Naštěstí mám Gizma, který mluví za nás. Já občas něco zablekotám. V jednu chvíli mluvím úplnééé piiii… no, Martinovi se pak omlouvám, že snad nám nebude posílat účet za unfollowers. 😀
V rádiu potkáváme i Lukyshe a kluky z Avenue One.
Gizmo nám pak zařídí odvoz zpátky na festival, kde mě čeká domluvený rozhovor s DJ Rushem.
Jenže, samozřejmě, jsem si zapomněla mikrofon. Hlavně že jsem si ho včera koupila v Datartu .. takže natáčíme jen na mobil. Rush je neskutečně fajn. Má nádhernou angličtinu a skvěle se s ním povídá. Šárka je z něj v sedmém nebi, je to její number one DJ. Během rozhovoru ho naučím říkat české sprosté slovo: PRDEL. 😀
Zbytek večera trávíme s Gizmem na Harmony House Square, kde za deště hraje Claptone. Původně měl na hlavní stage vystoupit Dimitri Vegas, ale kvůli stávce na francouzském letišti se na festival nedostal. Návštěvníci si mohli zvolit náhradníka. Rozhodovalo se právě mezi Claptonem a Brennanem Heartem. Vítězem se stal Brennan Heart, a tak se vůbec poprvé v historii Beats for Love objevil hardstyle na hlavní stage.
4. 7. (pátek) – afterky, backstage a techno kobry
Ráno začínám návštěvou dopravního inspektorátu. V tramvaji se mě paní ptá: „Tak jak jste dopadla včera?“ – viděla mě totiž, jak mě brali revizoři. Ostrava je fakt malé město. Na festivalu potkávám Nikoalu, která ten den otevírá after party v Brickhouse. Její komentář k festivalové módě mě rozesměje:
„Nečekala jsem, že tu všichni budou chodit polonahý a ve spodním prádle.“ 😀
Highlight dne? Rozhovor s Fantekem – manažerem DnB stage. Bere nás na prohlídku backstage, dává nám zmrzlinu, kafe a pásky do backstage se slovy, že jsme vítané kdykoli. Já toho pak využívám poslední festivalový den, kdy si k němu při čekání na Bolt skočím na záchod 😀
V Techno Domu máme domluvený rozhovor s Golpem (Šárka, která ho zná osobně, ho chtěla pozdravit). Tak jsme to vzali oficiálně přes Beatsy. 😀 Locosaurus nám pak neplánovaně dohazuje Dease na rozhovor. Rychlá to akce!
Marek, neboli Locosaurus (musím se ho někdy zeptat, jak ke své instagramové přezdívce přišel) je člověk nejen velký vzrůstem, ale hlavně svým vkusem. Bookuje line-up Techno Domu a dělá to srdcem. I love your work! Mám k němu obrovský respekt – nejen kvůli vzhledu (ano, je to opravdu velký chlap), ale hlavně kvůli jeho bookingům.
Já si pak dávám Avenue One a Pixieho. A večer se celý náš rave tým setkává na PSY, kde vítáme hlavní headlinerku z Brazílie, Fernandu Pistelli. Neuvěřitelná kobra, shodli jsme se všichni. A hrát taky umí! Dáváme ještě dvě minuty Armina na hlavní stage a končíme opět na naší oblíbené stagi v Techno Domu, kde nám hraje Chris Liebing.
5. 7. (sobota) – poslední den a splněné sny
Závěrečný den festivalu. A zároveň den, kdy si splním hned několik snů. Na festival přijíždíme Boltem něco po čtvrté a rovnou mažu na rozhovor s Orkusem, který je naplánovaný na 4:20 (musím se smát – moje oblíbené číslo 😄). Konečně se osobně potkávám s Chrisem Sadlerem, kterého jsem až doteď znala jen ze sítí. Na Future stage pak narážím na kluky z Avenue One a ptám se jich, co pro ně byl největší festivalový highlight. Bez zaváhání mi vybalí historku, jak včera tahali z toi toiky spadlý iPhone.
Dostávám to i s videem a fotkami. Klobouk dolů, hoši!
Mezi mé největší osobní zážitky dne patří také krátké rozhovory s Proffem a Spencerem Brownem, dvěma mými dlouhodobě oblíbenými umělci. A jako bonus k nim dostávám Dowdena, jehož jméno mi dělá velký problém vyslovit 🙂
Spencera Browna jsem slyšela hrát v Sydney a naprosto mě odrovnal svým setem, ve kterém plynule propojoval house až po techno. Říká se o něm, že je lídrem nové generace progressivu a techna, a já s tím jen souhlasím. Mám s ním dokonce i fotku, tenkrát jsem ho o ni poprosila při oslavě svých narozenin. 🥹
Proff je pro mě ikona. Poprvé jsem ho taky slyšela v Sydney a už tehdy mě fascinoval jeho zvuk.
Je head of production v labelu Anjunadeep. Milovníci Anjuny mě asi pochopí – s kým jiným by člověk chtěl udělat rozhovor? V Sydney se to nepovedlo, ale díky Beatsům to konečně klaplo.
A jak ty rozhovory probíhaly?
U Proffa jsem byla tak nervózní, že ho vítám slovy: „Já jsem si myslela, že jsi větší.“ 😅 (Koukněte pak na úvodní fotku rozhovoru s Proffem, kde Proff stojí uprostřed) 😀 Naštěstí mám s sebou Páju, našeho rave guru přes rozhovory a střídáme se v otázkách.
U Spencera Browna se mi třesou ruce tak, že zaboha nemůžu zapnout mikrofon a jako první otázka ze mě vypadne: „Jaká je tvoje oblíbená knížka?“ 🤦♀️
Celý festival pak zakončuji s mojí brněnskou crew na Richiem Hawtinovi. A úplně poslední skladba? Tinlicker a jejich Hide U – krásná tečka za celým festivalovým maratonem.
Ani Koven na hlavní stage jsem neviděla. Celý poslední den jsem běhala mezi PSY, Future a Technem.
Vtipné bylo, když nás Peťa prosila v našem rave chatu, ať na ni někdo zajde, že je to přece hlavní headliner. V tu chvíli jsme se s Gizmem a Patrikem jen podívali na sebe .. a každý jsme se vydali jinam. Poslechnout si Proffa a Tokru na PSY.
Naštěstí nás zachránila Šárka. Podařilo se jí ukořistit aspoň video na Facebook.
Sečteno a podtrženo:
Za čtyři dny jsem nachodila přes 70 kilometrů, naspala 21 hodin a nedala ani jeden after. Trpím totiž FOMO a jakmile se jednou probudím, už prostě nezaberu. Užito na 100 %. A teď mám tolik materiálu, že ho budu zpracovávat celý rok 💜 Obrovské díky mému rave týmu za čtyři neskutečné dny.
Díky Beats for Love za akreditaci a zprostředkování rozhovorů. A snad se vidíme zase příští rok, ve větším, hlasitějším a ještě magičtějším složení.
No a kdo vyhrál soutěž s nálepkami .. Jednoznačně Peťa alias Fleetna, její lepení mělo takovou energii, až z toho byla skoro veřejná umělecká akce 🏆
A pokud vás zajímá, kdo jezdí ve voze číslo jedna, tak .. tady 👇😉
