Nika 77 je stálicí české elektronické scény – za mixem stojí už od roku 1998, má za sebou stovky vystoupení a stále ji neopouští energie, která ji k muzice přivedla. V našem rozhovoru jsme se ohlédli do devadesátek, zamysleli se nad významem raveu, ženským pohledem na DJing, ale i nad tím, kam by se teleportovala, kdyby mohla – a co vlastně dělá, když je dobrá party a na mobil zapomene.
Kouzelná: Začneme hezky od začátku. Začínala jsi v roce 1998 (v té době jsem ještě tahala kačera) a od roku 2002 oficiálně vydáváš hudbu. Zažila jsi tedy tu pravou devadesátkovou rave scénu. Jak bys ji popsala? Co se od té doby nejvíc změnilo?
Nika77: Zažila, a jsem za to neskutečně vděčná. Především proto, že jsem tuhle unikátní dobu mohla prožít ve svém ideálním party věku a ne například jako úplné dítě.
Byla to jedinečná doba v historii téhle země – velmi svobodná, euforická, plná nadějí a očekávání. Bohužel se postupem času šrouby začaly znovu utahovat a čím dál víc věcí se začalo zakazovat a regulovat.
Pak přišla covid pauza, která podle mě celé scéně paradoxně hodně pomohla. Během lockdownu posílil underground a hned po něm přišlo znovuzrození taneční scény v plné síle. Do toho nová generace lidí, která tomu všemu dává nový, fresh a neotřelý nádech. Koná se hromada akcí a je velký výběr. Oproti dřívějšku je scéna mnohem pestřejší, komunitnější a myšlenka volnosti a svobody je opět aktuální.
Já osobně si tuhle dobu užívám a s radostí se jí aktivně účastním.
Oslovila jsem tě, aby ses podílela na článcích pro rave.cz, ale vím, že jsi psala (a teď znovu píšeš) i pro techno.cz, což je podobně zaměřený hudební magazín. Jak se podle tebe liší jejich zaměření nebo publikum? My jsme v naší redakci zaznamenali menší útlum – prozradíš nám, co se vlastně stalo?
Rave.cz pro mě byl vždy něco podobného jako techno.cz s tím, že se víc orientoval na scénu v Brně a okolí. Četla jsem oba zdroje a často se pěkně doplňovaly.
Útlum v naší redakci je momentálně daný smutnou událostí – zemřel Myclick. Dlouholetý šéfredaktor a hudební srdcař. Je to velká ztráta nejen pro nás jako redakci, ale i pro celou hudební scénu.
Myclick byl obrovským přínosem pro celou českou taneční scénu a jeho odkaz tady budeme vnímat navždy.
Jelikož tento rozhovor děláme pro rave.cz, nemůžu se nezeptat – co pro tebe vlastně rave znamená?
Rave or Die 😉
Ale vážně… Rave pro mě symbolizuje už zmíněnou svobodu, zábavu, tanec, lásku a možnost sebevyjádření bez hodnocení a souzení okolí. Prostor pro individualitu a především kvalitní hudbu na kvalitním a hodně hlasitém soundsystému 🙂 Rave pro mě znamená taky životní styl. Nejen víkendovou zábavu.
Ženy v hudebním průmyslu – podobnou otázku jsem položila i Beaty ve starším rozhovoru a zajímá mě i tvůj pohled. Jak vnímáš postavení žen v elektronické hudbě? Setkala jsi se někdy s tím, že tě někdo nebral vážně jen proto, že jsi žena?
Musím říct, že tohle téma se mě příliš netýká a v podstatě ho neřeším. Jasněže jsem v životě narazila na situace, kdy se mnou měl někdo problém právě kvůli pohlaví, ale to byl jeho problém a víc jsem se tím nezabývala. Stalo se to opravdu výjimečně. Naopak se daleko častěji setkávám s pozitivní reakcí chlapů a zájmem poznat vnímání hudby z ženského pohledu.
Kromě DJingu vedeš několik zajímavých projektů, jedním z nich je TELEPORT_77, kde zpovídáš známé DJs a ptáš se jich, na jakou party by se teleportovali. Tak se musím zeptat i tebe – kam by ses teleportovala ty?
Tady mám celkem dilema. Je lepší prožít něco skvělého z minulosti, nebo zkusit neznámo v budoucnosti? Asi bych vsadila na jistotu a dala si nějakou ryzí devadesátkovou party třeba v Anglii. Nějaký opravdu skalní underground.
Jak vlastně tento nápad vznikl? Máš nějaké odpovědi, které tě opravdu překvapily?
Tenhle nápad je taková přidružená aktivitka k mému zastřešujícímu projektu Teleport. Je to vlastně koncept cestování v hudebním a hlavně party časoprostoru.
Minulý rok jsem dělala první díl taneční party s tímto názvem s hostem Pavlem Krejdlem, který nás vzal na výlet do devadesátých let.
Hrál svižný acid trance a techno ze svých vinylů. Stylové byly i dekorace, na kterých jsme si dali opravdu záležet. Atmosféra celé noci byla tím pádem silně dobová. Troufám si říct, že se to maximálně povedlo – klub Pulse22 byl k prasknutí už zkraje večera a jinak tomu nebylo ani nad ránem.
Těším se na další podzimní let…
Jinak nemyslím, že by mě některé odpovědi vyloženě překvapily. To asi ještě přijde 🙂
Na jakých dalších projektech momentálně pracuješ?
Jsem nezmar a pořád něco vymýšlím. Toto léto si ale dávám trochu pauzu a budu se věnovat přípravám na nejrůznější zajímavé festivaly, na kterých hraju.
Na podzim se ozvu…
Máš za sebou mnoho let za mixem, ale co tě aktuálně nejvíc motivuje a posouvá dál?
Motivuje mě láska k hudbě a skvělí lidé, které mám kolem sebe. Neustále se zajímám o vývoj muziky a kultury s ní spojené a tohle všechno dohromady mě nutí přemýšlet v širších a nových kontextech.
Chodím do nových klubů, poslouchám novou muziku, nové DJs a celkově ráda trávím čas mezi mladými lidmi. Zajímají mě jejich pohledy a postoje, jejich hudební trendy.
No a v neposlední řadě to jsou také vlastní chyby a neúspěchy – když je překonám, jsem zase o kus dál.
Jo a abych nezapomněla… mám v sobě silný pud kalby :))
V posledních letech se hodně řeší telefony na tanečním parketu – některé kluby je dokonce zakazují. Jaký na to máš názor?
Ctím svobodu, takže ať si každý dělá se svým telefonem na party, co chce. Stejně tak ať si každý klub určuje svá pravidla. Já se pak rozhodnu, jestli chci strávit party noc mezi displeji nebo ne.
Pokud jde o mě osobně, mobil ráda odložím třeba na celý víkend, když na to přijde. Pokud je dobrá party, tyhle věci jdou do pozadí a užívám si sílu přítomnosti.
Řešit telefon v některých silných momentech je pro mě rušivé a pokazila bych tím sílu okamžiku.
Jaké jsou tvé plány do budoucna? Ať už hudební, nebo i osobní?
Věnovat se víc vlastní hudební tvorbě.
Potom určitě pokračovat s pořadem N&D Sessions, který děláme s mým kamarádem a drahou hudební polovičkou Deanem. Pilotní díl můžete vidět zde na našem YT kanále:
Jelikož se blíží léto a s ním přichází i festivalová sezóna, nemůžu se nezeptat – na jaké festivaly se letos chystáš? Ať už jako návštěvnice, nebo DJka? Máš nějaký festival, na který se každý rok vracíš, nebo letos plánuješ něco nového?
Miluju léto, hudební festivaly a vůbec open air akce.
Letos je toho opět hodně zajímavého. Jedna z mých top akcí je RustHaven – hodně unikátní festival ve stylu postapokalyptické doby. Takže takový Mad Max se vším všudy.
Moc se těším na psychedelic festivaly UfoBufo a BIO. Za zmínku stojí komornější a skvělý festival OKO. Dále zahraju třeba na Povaleči.
A jako důstojné zakončení letní sezóny si udělám výlet na AlbaniaTek 🙂
A na závěr, protože tento rozhovor děláme pro rave.cz a naše čtenáře v Brně – co bys nám, brňákům, doporučila v Praze? Které kluby, akce nebo místa by podle tebe neměly uniknout naší pozornosti?
V Praze je teď pestrý výběr, ale za zmínku stojí třeba:
Na party určitě doporučuju starý dobrý Cross klub, Fuchs, BikeJesus, Pulse22, Kreuzberg nebo zajímavý prostor bývalé nákladní lodi Altenburg.
Předtím někam na kafe a dobré jídlo… ale to už si netroufám takhle od boku. Je toho mraky!