Před třemi lety jsem utrpěl celkem masivní krvácení do mozku a bohužel to zanechalo trvalé následky. Elektronickou hudbu mám ale jako bývalý DJ stále rád a když jsem na Facebooku narazil na tuhle akci, stačilo jen sehnat parťáka a vyrazit. Nakonec nastal den D a tak jsme krátce po obědě s Tomášem vyrazili směr Rožďalovice, kde se v Bučickém mlýně celá akce odehrávala.
1. den
Ubytování se a večeře nám zabrala nějaký ten čas a tak jsme se na místo konání festivalu dostali kolem
20.00 hodiny. Bučický mlýn je nádherná lokalita a pro menší festival je jako stvořená. Spousta místa na
sezení, lehátek a chillout zóna je přesně to, co na rozjezd akce mám rád. Stihli jsme ještě krátký pokec s Da Moonem a Cubikem. Bylo fajn kluky po dlouhé době zase potkat, ale museli jít hrát a tak jsme se vrhli na prohlídku areálu a doplňování tekutin:)
Cubik a Da Moon měli podle lineupu hrát až do půlnoci a tak bylo dost času okouknout areál a musím říct, že tak super prostor už jsem dlouho neviděl. Festival se pěkně rozjížděl a já jsem stihl rychlý pokec s PR managerkou Barčou a CEO festivalu Davidem aka DJ Trtlsqd. Letošek prý berou jako nultý testovací ročník a já musím za sebe říct, že do toho šlápli pěkně z ostra. Ale zpět k dění na stagi. Da Moon s Cubikem už končili svůj povedený B2B a pomalu se chystal páteční headliner Skatebard. Tenhle norský sympaťák, kterého můžete znát z Dekmantelu nebo Boiler Roomu nám servíroval svůj mix house a disca. Bylo to hooodně příjemné.
Začala mě zmáhat únava a další Red Bull jsem už do sebe házet nechtěl, tak jsem to pro dnešek zabalil a nechal se odvézt na hotel a vyspat se na druhý den festivalu. Byla jen veliká škoda, že návštěvnická účast byla slabší. Organizátoři by si určitě zasloužili mít „full house“ 🙁
2.den
Po celodenním zevlování na hotelu, návštěvě a obědu v Poděbradech (btw. moc hezký město) jsme se vydali zase do mlýna na druhou festivalovou noc.
Zrovna hrál Vilem a já jsem si u některých tracků co zazněly zavzpomínal na svoji kariéru DJ. Teď mi můj
handicap úplně nedovoluje zase hrát, ale já se nevzdávám a není všem dnům konec:) Po Vilemovi nastoupil Ian Kubrick. Hudba zesílila, ale zvuk od Funktion-One hrál pořád čistě a hutně. Začalo mírně pršet a parket pod šapitó se příjemně zaplnil tancechtivými partypeople. Vydrželi tam však slabou půlhodinku, protože pršet přestalo a rozprchli se zase po mlýně. Což byla škoda, protože Ian Kubrick si za svůj výkon rozhodně zasloužil víc.
Na řadu už ale přišly sobotní headlinerky Caleesi a Sarah Kreis. Na tyhle dvě Němky jsem byl hodně
zvědavý a musím říct že mě nezklamaly. Pomalu si parket namotávaly a s každým dalším trackem utahovaly pomyslné šrouby. I já se svým handicapem jsem si chvilku zatancoval:) Když zahrály track od Fabiana Kroose – Kaleidoscope (Cioz remix), bylo jasno, že tyhle headlinerky byly správnou volbou.
Díky pořadatelům za ně:) Začala mě ale znovu zmáhat únava. Musím říct, že bych ve svém stavu ocenil denní akce, ale to rozhodně není žádná kritika. Naopak, celá akce byla hodně dobře připravená a já bych tady rád poděkoval celému teamu za to, jak se o nás starali. Chtěl jsem si počkat ještě na Orbitha, ale únava vyhrála a tak jsem vyrazil zpátky na hotel.
Závěrem musím tenhle festival ocenit a pochválit a doufám že i přes nižší návštěvnickou účast budou
organizátoři pokračovat, protože tohle byla fakt paráda. A když jsem to zvládl i já po CMP, tak proč ne vy?