Ráda bych využila této příležitosti a představila vám jednoho z hrdinů brněnské hudební a české scény, Matúše Šafranku. Ne, není to DJ ani promotér. Je to tak trochu šedá eminence scény, člověk, který vyzbrojen svým foťákem či kamerou míří tam, kam se jiní neodváží, a sice zachycovat nezapomenutelné okamžiky vašich nocí.
S očima na stopkách se proplétá mezi tancechtivými těly, mezi ravery, dokáže nepozorovaně jako ninja vklouznout na stage nebo taneční parket, to vše za účelem dokonalého záběru, který vám vrátí vzpomínky, o kterých jste ani nevěděli, že je máte!
Zde je tedy jeden z nejlepších festivalových a klubových fotografů české scény, který žije v Brně.
Kouzelná: Matúši, děkuji, že sis udělal čas na náš rozhovor. Řekni mi, jak ses vůbec k focení dostal?
Matúš: Začalo to úplně nevinně ☺️ To mě takhle jednoho dne loni v lednu napadlo, že bych si konečně mohl koupit foťák. Už delší dobu jsem totiž cítil jakousi potřebu dělat něco kreativního a videa a fotky mě vždycky fascinovaly. A po covidu jsem se chtěl dostat ven mezi lidi. Celkově mám rád momenty a kouzla okamžiku a chtěl jsem zachycovat nejrůznější lidské emoce, tak jsem si řekl, že to prostě zkusím.
Už jsi někdy předtím fotil? Nebo jsi byl, jak se říká, voda nepolíbená?
Voda nepolíbená 🙂 V životě jsem nefotil, takže jsem nevěděl, co od toho čekat. Byl to pro mě krok úplně do neznáma. Nikdo mi nepomáhal, neměl jsem žádného mentora. Všechno jsem se učil sám, za pochodu, četl, sledoval tutoriály na youtube. Pomalu jsem do toho začal dávat svoje já… a samozřejmě jsem dělal chyby.
Proč sis vybral zrovna hudební akce? Co Tě na nich nejvíce táhne?
Od mých 15 – 16 let mě fascinovaly masové akce, zábava, lidi… To je to, co mě vždycky přitahovalo.
Letos v létě jsme Tě mohli vidět na největších českých festivalech – Beats for Love, Let It Roll , Coal Festival, Mácháč, Magnetic. Byl jsi dokonce i na srbském Exit Festivalu…
Ano, dá se říci, že jsem objel ty největší festivaly v České republice. Měl jsem v plánu jet i na Balaton Sound do Maďarska, ale bohužel byl skoro ve stejném termínu jako Beats for Love, takže se to nedalo stihnout.
Kdybys měl vybrat ten nejlepší z nich, který by to byl?
Asi Beats for Love a Let It roll. Bylo to tak půl na půl. Po hudební stránce se mi víc líbilo na Beats for Love. Po té organizační stránce má ale každý festival svá pro a proti. Na Let It Roll jsem měl třeba větší volnost. Bylo to takové uvolněnější a musím říct, že to bylo super.
Když srovnáš zázemí pro fotografy a novináře, který český festival je v tomto podle Tebe nejlepší?
Na Let It Roll a Beats for Love bylo hodně podobné zázemí a podmínky, ale u Let It Roll mi to přišlo ještě o něco lepší, což je ale dáno i samotnou polohou festivalu. Díky tomu, že se pořádá na letišti a jeho tři hlavní stage se tak potkávají v jedné velké backstagi, máš všechno v podstatě na jednom místě. Potkáš tam umělce, promotéry, zkrátka všechny najednou. Na Beats for Love jsou ale stage rozmístěné po celém obřím areálu, takže tam nemáš moc šancí se s někým potkat. DJs by museli přebíhat celý areál.
A jaký byl Tvůj největší highlight na Let It Roll?
Byl jsem tam hlavně kvůli jednomu DJi, se kterým jsme byli dohodnuti na fotkách. Seznámili jsme se už předtím na Beats for Love a… tak já to teda řeknu 😀 byl to Wilkinson. Na Let It Roll jsem ho nafotil a v době konání festivalu se mi ozvali další manažeři, jestli jim můžu nafotit jejich DJs, kteří tam hráli taky. A já jsem díky tomu, že jsem byl celou tu dobu na mainstage, měl fotky všech hlavních DJs, včetně Pendulum, Koven, AMC, Subfocus , Hybrid Minds…
Po organizační stránce to byl výborně zvládnutý festival. A díky za to!
No a highlight festivalu byl, když Mark (Wilkinson) opravoval lednici v backstage. A Pendulum si přivlastnili mou teleskopickou tyč 😀
Poslední větší letní festival, na kterém jsi byl fotit, byl propršený Mácháč. Jak se Ti v takových podmínkách fotí? Co na to technika?
Technika katastrofa. Docela jsem z toho měl obavu, přece jen to není levná záležitost. Navíc kryt mého foťáku proti dešti není úplně dokonalý, takže mi do něj občas trochu naprší. Člověk si taky musí dávat pozor na to, kudy chodí, aby nedocházelo ke kolizím s lidmi, ale musí taky vědět, kdy má v tom dešti zmáčknout spoušť, protože i jedna jediná kapka Ti může rozmazat celou fotku.
A co se Ti na Mácháči líbilo nejvíc po té hudební stránce?
Techno! Trance jsem hledal, ale nenašel 🙂 Paul Kalkbrenner, ten hrál takové melodičtější techno prvky. Ale nejlepší byla za mne Anna. To bylo ono. Tu jsem si užil na max.
A co říkáš na lokaci Mácháče? Byl jsi tam někdy předtím?
Ne. Já jsem vlastně nikdy předtím na žádném z těch zmiňovaných festivalů nebyl, na všech jsem byl úplně poprvé. Ale zjišťoval jsem si od stage manažerů a pořadatelů, jak která lokace vypadá. Komunikace je tady velmi důležitá. A můžu říct, že euforie z toho prvního momentu na místě je vždycky úžasná. Na Mácháči se mi líbila ta příroda, jen škoda toho deště. Ale pátek byl dobrý. Nepršelo a dokonce vysvitlo i sluníčko.
V Brně fotíš převážně v klubu Exit a Enter. Jak ses dostal tam?
Když jsem si tenkrát zjišťoval možnosti focení tady v Brně, narazil jsem na Exit. V té době Enter ještě nebyl, ten se teprve rekonstruoval a otevíral se až v únoru. Šel jsem tenkrát přímo za Patrikem a Ondrou, představil jsem se jim a ukázal jim svoje fotky. Slovo dalo slovo a dohodli jsme se na spolupráci. Tak to celé začalo 🙂 Za sebe můžu říct, že jsou to super chalani 🙂 Jsem strašně rád za možnosti a příležitosti, které mi nabídli. Moc si toho vážím. Celkově se mi líbí, jak to na brněnské – a nejen brněnské, ale celkově na české scéně rozjíždí a posouvají hranice dál. Jejich bookingy jsou na mezinárodní úrovni. Klobouk dolů před tím, co dělají.
Spolupracuješ také s brněnskou školou DJingu a produkce Elmus, kde jste s Petrem (DJ Hydrophonic) rozjeli tzv. „nový projekt“. Můžeš nám o něm říci něco víc?
Všechno to vlastně začalo když se otevíral klub Enter. Tam jsem se dozvěděl o Elmusu a o Petrovu záměru rozvíjet a posouvat domácí hudební scénu pomocí této školy dál. Elmus nabízí kurzy hudební produkce, DJingu a multimediální kurzy, jako jsou tvorba a střih videa a postprodukce a další služby jako párty na klíč. Další výzvou bylo, jak si nahrát vlastní set a zároveň si ho zpropagovat. U té propagace jsou dvě možnosti: buď fotky anebo video. No a video je to, co v dnešní době letí. Začali jsme proto přemýšlet nad streamováním, tedy nahráváním videa, zvuku a zároveň tím, že si to celé člověk může odnést domů už zpracované. Založili jsme na tato videa vlastní YouTube kanál, nakoupili GoPro kamery a zařízení, která používají profesionální studia. Máme za sebou již první zveřejněné video a má to velmi dobrý ohlas. Takže to chceme rozjet, nápadů máme hodně.
Vraťme se ještě na začátek Tvého focení. Jaká byla první akce, kterou jsi fotil?
Bylo to tady v Brně a byl to Brazil fest. Dostal jsem se tam tak, že jsem se tam v podstatě vnutil. Všichni ostatní fotografové byli akreditovaní a já jsem neměl nic. Ale podařilo se mi dostat se za pásku a zeptal jsem se organizátora, jestli mi dá visačku (akreditaci), když mu nafotím profilovku 🙂
Druhá akce byl pak srpnový open air na Moraváku, který pořádal Vibe club, kde jsem nafotil celou tu venkovní scénu.
Získával jsem další a další kontakty, až jsem se dostal k focení Miss České republiky na Fashion Night Brno.
Pak následoval Transmission, kam jsem se dostal díky kamarádce Veronice Blažkové, co dělá na Očku. Známe se spolu přes 10 let. Dva dny před akcí jsem jí napsal, že bych tam rád fotil. Nikdo mě tam neznal a já jsem dostal úplně volnou ruku. Poznal jsem se tam s dalšími fotografy, Pavlem Králem, Kubou Zatloukalem, Milanem Vrzalem a dalšími.
Na Transmission jsem předtím sedm let jezdil a vím, jak to tam funguje. Můj sen byl moci tam jednou fotit a to se mi splnilo, otevřelo mi to další dveře.
Měsíc na to jsem se dostal na tour Amelie Lens, kterou jsem pak doprovázel v Praze, v Bratislavě a nakonec ve Vídni na akci Rebellion.
Ke konci roku jsem přemýšlel, jaké další akce nafotím. Celé je to vlastně o networkingu, nějaké kontakty už jsem měl a chtěl jsem se zase posunout o něco dál. Pak jsem díky Mathiassi O’zanovi dostal možnost fotit na Beats for Love a krátce na to přišly další festivaly.
Na samém začátku jsem si stanovil cíl, že se do roka někam posunu a za ten rok se mi splnilo vše, co jsem si stanovil.
Zmínil jsi, že jsi sedm let jezdil na Transmission…?
Ano. Transmission = Trance je moje srdcovka. Techno poslouchám poslední čtyři roky.
Hudební vkus se věkem mění, uznávám. A domácí scéna je více technová, takže poslední roky jsem naladěn více do techna. Ale mně to vyhovuje, poslouchám všechno od d’n’b, přes techno až po trance. Jsem rád za to, jak dokáže být česká scéna variabilní.
A co Tvůj hvězdný line-up? Máš nějaký sen, koho bys v Brně rád nafotil?
Hvězdný line-up jsem tento rok zažil 🙂 Přece jen to byl Armin, Simon Patterson na Beats for Love a Anna s Borisem Brejchou na Exit Festivalu v Novi Sad. Amelie Lens byla taky super. Do budoucna asi Charlotte de Witte. Jmen by bylo hodně 🙂
Umím si představit, jak náročné může být focení na vícedenním festivalu, a to nemluvím o následném zpracování fotek. Jak to zvládáš? Máš nějaký trik, jak se udržet naživu?
Piju vodu, žádný alkohol a doplňuji cukry. Sem tam si dám colu, redbull, vím, není to ideální, lepší je nějaká čokoládová tyčinka. 🙂
A jak dlouho Ti pak trvají samotné úpravy fotek?
Ono když skončíš kolem čtvrté, šesté ráno, záleží na tom, jak je ten festival nastavený, a hned kolem deváté se vrhneš na úpravu pro press a selektování fotek, moc času na spánek už nezbývá. Dáchneš si chvíli odpoledne a jdeš znovu fotit. A takhle je to celé 3 – 4 dny. Není to sranda. Největší krizi zažívám zpravidla druhý den.
Co plánuješ do budoucna?
Chtěl bych se teď začít věnovat více videím a technologiím = produkty, propagovat si vlastní kanál, kde bych dělal videopodcasty o mé tvorbě a s umělci. Je toho hodně, co chci dělat. V podstatě už teď dělám na akcích jak fotky, tak videa zároveň a dá se zvládat oboje 🙂 Můj cíl je dostat se příští rok na Tomorrowland.
Chtěl bys něco vzkázat čtenářům rave.cz?
Běžte se bavit! Domácí akce jsou super! A nikdy není pozdě si plnit sny a co vás opravdu baví a naplňuje, začít se dá vždy, a pak už jen vydržet 🙂