Ikona léta, pohody, koupání a hudby, to vše mi vždy říkalo Bee Free. Proto jsem se letos konečně vypravila si tento dýchánek nenechat ujít. Bohužel idylický začátek u krásného jezera při západu slunce netrval dlouho...
Letošní UAF se povedlo skvěle, tak jako každý rok. Až na čtvrteční déšť se počasí náramně vyvedlo, a tak to bylo v duchu kraťásků, tílek a gumáků...
Rok se s rokem sešel a máme tu další díl festivalu UAF. Pro mě to letos bude už čtvrtý nezapomenutelný díl. Zažila jsem tam šílené horko i zimu a nekončící déšť, ale jak už to za hranicemi bývá, počasí nepočasí, festival si člověk musí užít. A proto se nikdy nestalo, že by byla účast menší. Dokonce naopak každým rokem počet návštěvníků vzrůstá.
Opravdu povedená akce, co víc dodat? Super line up, dobré zpestření kadeřnickým vystoupením, super kalba a hlavně výborná atmosféra... Mám takový dojem, že nebylo návštěvníka, kterého by druhý den nebolela hlava ;o).
Krátce před jednou hodinou, než měl začít hrát High Contrast, jsme se v přeplněné Flédě zeptali pár lidí na jejich největší kontrast a kterému kusu látky dávají přednost... Po té, co jsem odložila deštník do šatny, jsem si posteskla nad plavkami, jak jsem vešla do sálu, takže u mě to v kontrastu vyhrál venek a sál.
Minulý čtvrtek se otvíral nový brněnský klub, nějakou dobu již fungující kavárna, Coffe House. Lákal krásným interiérem a DJem Karottem. Nakonec se z toho vyklubal povedený večírek opravdu klubového pojetí s návštěvností tak akorát. Jen nevím, co na to říkali obyvatelé kolem ;o),
Po dlouhé cestě z Brna, pivku a večeři jsme něco kolem 23. hod. dorazili do Veletržního paláce. Hráli zrovna Hercules and Love Affair a bylo mnohem víc plno, než jsem si myslela, že bude. Kvůli počtu lidí a pro mě špatně snesitelnému zvuku, plnému výšek a chrčení, jsem se ukryla na druhou stage. Tam to rozjížděl Sonority s energickým setem mého gusta... Tak trochu elektro a tak trochu breakbeat.
Tak jsme si vyhlídli pár párečků na vyzpovídání, jestli je adekvátně muziky, za adekvátně peněz, což jsme odhalili gang neplatičů. Zjistili jsme, že závislosti neodpovídají plánům na sobotní odpoledne. A záludná otázka zase málem zůstala nezodpovězená.
Bubbles - aneb jak si zapařit na jedné párty v několika klubech. Super nápad udělat jednu párty pro několik skupin lidí, kteří poslouchají různé styly. Škoda, že nebylo nikde pořádné lákadlo.
Ralph Myerz and the Jack Herren Band, aneb banda šílencu, co to umí rozjet. Dva bubeníci, co na střídačku pobíhají a předhánějí se, kdo rozvaří publikum víc, úchylný pupkatý Ralph, to vše se odehrálo ve čtvrtek na Fléde. Jednoduše "kill the DJ" a trochu živé hudby ;o).
Tak jsem se zeptala lidí jestli se správně "ohákli" na Red Edition, co říkají na Štěpána a jak moc jim chyběly akce, které přes prázdniny nejsou.
Letošní festivalovou sezónu jsme zahájili nám už známým festivalem Urban Art Forms, který je proslulý nejen svým skvělým line upem, ale i vizualizací na každém využitelném místě.
Po několika letech se vrátil Planet zpět na letiště v Táboře, což mě vylákalo vystrčit nos z Brna a okouknout jak se paří v jižních Čechách. Největším lákadlem byli samozřejmě skvělý Kosheen, odzpívaní i s berlemi.
Zemní díl Elektry, provázené stromy na pódiu, proběhl v až nečekaně minimálovém provedení, kde i normálně "neminimáloví" DJs zahráli super minimálek ;o). Slyšela jsem dva různé názory, které se shodly jen v jednom. Byla to nej... ale jednou v dobrém a podruhé ve špatném smyslu.
První elektro díl Rave Records Night se podle mého vydařil a vyklubal se celkem vypečený večírek. Lidí tak akorát, pro mě naprosto neznámý line up skvěle překvapil drnčivým elektrem a týpci z Hellectro se postarali o slušnou šou.