Tedy v dobré společnosti Szigetu, The Burning Mana, Bestivalu nebo Sónaru jako tipy na toto léto.
Tolik patosu, touhy a sebezničující vášně. A kolik vlastně láska váží? Podle nenapravitelných romantiků Editors snad tunu. Toto téma, jak je u Editors, celé nové album The Weight Of Your Love vůbec hodně prostupuje.
Pak že holky nedějí pořádnou temnotu! Lillian Maring, která se jako zpěvačka a bubenice nedokázala hudebně vybouřit v dívčích Grasswidow, řádí pod maskou Ruby Pins.
Karl si na stará kolena nadělit sólovou desku. Takto vypadají jeho koncerty, na kterých hraje věci ze svého alba i hity od domovských Underworld!
Dirty Beaches jsou štětky v klubech. Dirty Beaches jsou vyvržená střeva města. Dirty Beaches jsou Leviathan v temné uličce. Dirty Beaches jsou debilní country, co si pouští šílený kamioňák na speeedu.
Westbam nás vezme na drogový trip zpět do Západního Berlína 80. let mezi tamní punkáče. Na zadní sedačce taxíku se během halucinogenní jízdy dozvíme, proč drogy tak lidi hypnotizují a co jim dávají i berou.
A s notně pozměněným programem. A samozřejmě jednodenním. A na novém místě, kterým bude Refinery Gallery v areálu slavného Slovnaftu.
Jen pár dní před jiným zavedeným bratislavským festivalem Wilsonic (který byl ale nakonec zrušený a později ve skromnější verzi zase vyhlášený) se objevily informace o tom, že město do letních prázdnin dostane šanci zažít ještě jednu vekou hudební slavnost.
Mladí Britové jsou proslulí svým kurážným vztahem k alkoholu; bohužel jsou proslulí i neschopností jeho příval zvládat. Páteční večery z ostrovních měst pak ukazují smutné obrázky (v Cardiffu pro Daily mail fotil polský fotograf Maciej Dakowicz) do bezvědomí opilých mladých dam, násilí, všudypřítomný nepořádek.. Klikni!
post-hudba je (zatím) poslední kapela, kvůli které bych chtěl být o 10 let mladší: Něco přes dvacet. Na stůl mobily, co hoří jak plamen, a víra, že za hranicemi mého města je jiný svět a že jednou budeme dál.
Ve slabších chvílích zní tajuplný Kittchen jako Lucie, v těch lepších jako... jako ulice Berlína, kde nachytal nejen inspiraci a obrázky, ale taky zvuky, ze kterých skladbu poslepoval. Dobře se to poslouchá. Až si jeden říká, proč se taková hudba u nás nedělá už deset let.
Sláva znovuzrozeného festivalu netrvala bohužel dlouho a ten byl pro slabé předprodeje zrušen. Pro ostatní promotéry jasné varování, že přes silný line up a výbornou značku se podceňovat promo nevyplácí :/.
Dizzee Rascal jako bassline kazatel vzal útokem nejen padlé duše a Ďáblovy služebníky, ale i ostrovní hitparádu, kde to dotáhl do první desítky. I když hit, na kterém se podílel slavný MJ Cole, nevyšel jako oficiální singl, vzhůru ho hnalo velice vtipné video. Vždyť se koukni!
Sourozenecké duo umí překvapit, když hned na začátek svého comebackového alba Shaking the Habitual zařadilo tuhle ne zrovna posluchačsky vděčnou skladbu s alegorickým klipem. Minimalistický zvuk, co připomíná spíš nějaké bengálské bubeníky, bude tvrdým oříškem i pro ostravské publikum, kterému The Knife v létě zahrají.
Vystaveno bude na více než 400 polaroidových fotografií a spolu s nimi vyznání, co pro návštěvníky klub znamená. Výstava v NoD potrvá do 9.6. a pak se přesune dolů do klubu.