Spaceboss inspiruje: Havana Surf, Pantha du Prince a Depeche Mode

V dalším dílu naší Inspirace se můžete dočíst, co poslouchá brněnský DJ Spaceboss, který je zaměřen především na minimal, a velmi zajímavý je i song, který nemůže vystát :-).

18.3. 2010 07:04:29 | ankety & názory | Charlotte

- Charlotte: Která 3 alba momentálně nejvíce posloucháš?

- Spaceboss: Poslouchám teď takový mix alb, kompilací a soundtracků, těch kvalitních autorských desek přeci jen tolik nevychází. "Boogy Bytes 5" (bpitchcontrol.de/product/678) je minimal house-Detroit techno-deep funk kompilace od Seth Troxlera a zároveň nejnovější díl řady, kterou vydává label Ellen Allien BPitch Control. Seth se nedávno přestěhoval z Detroitu do Berlína, takže je docela zajímavé slyšet, jak ho to inspirovalo a ovlivnilo. Přiznám se, že některé ze skladeb na BB5 mě samostatně až tak nebavily, ale díky tomu, jak je s nimi tady zacházeno a jak jsou za sebou poskládané, tvoří dohromady hodně barevnou mozaiku. Za pozornost určitě stojí i vymazlený "shaking head" artwork, který dodal fotograf Axl Janson.

Úplně odjinud je pak "Havana Surf" (en.havanasurf.com) - soundtrack s hudbou ke stejnojmennému dokumentu režiséra Rodriga Diaze McVeigha. Tohle je dokonalý kubánský sound, alespoň tak, jak si ho představuje moje evropské ucho. Brilantní kytarová sóla jsou zabalená do uvolněně prosluněné atmosféry s občasným melancholickým nádechem a skoro se až nechce věřit, že něco takového vzniklo na ostrově, kde se člověk ani nesmí uprdnout před Fidelovým obrazem.

A nakonec přeci jen jedno regulérní album, "Black Noise", které má na triku minimal/ambient maestro Pantha du Prince (www.myspace.com/panthaduprince). V jeho názvu je všechno. Zvláštní potemnělost dýchá z každého úderu beatu a nedá se jí nepodlehnout, nepustit jí do hlavy. Jde v pořadí o třetí longplayer, který Pantha zplodil a zajímavé na něm je třeba i to, že se většina skladeb je prošpikovaná samply, které hamburský boy posbíral spolu s Joachimem Schützem (Arnold Dreyblatt Trio) a Stephanem Abrym (Workshop) při výšlapu do švýcarských Alp. Jedno z mála nových minimalově laděných alb, co neuspí/neotráví a dokáže udržet vaši pozornost od začátku do konce.

Na které 3 videoklipy nikdy v životě nezapomeneš?

Mám rád ranný videa a tvorbu od Bjork (tu její momentální hudební polohu už moc nemusím). Kdybych měl vybrat něco konkrétního, tak asi "Human Behaviour", což je pilotní singl z jejího vynikajícího alba "Debut". V skladbě můžete vystupovat sampl z "Go Down Dying" od Antonia Carlose Jobima a geniální video k ní dodal Michel Gondry, jenž se později proslavil filmy jako "Věčný svit neposkvrněné mysli" nebo "Nauka o snech".

Video: Björk - Human Behaviour

Další visuelní laskominkou je pro mě určitě "Walking in My Shoes" od Depeche Mode. Depešáci mě vždycky bavili tím, jak mistrně balancovali na hraně geniality a přehnaného patosu. "Walking.." je z jejich alba "Songs of Faith and Devotion", na kterém se pokusili (celkem úspěšně) inovovat svůj zajetý zvuk. Co se týče klipu, tak ten režíroval hodně známý Anton Corbijn a pojal ho ve stylu Danteho "Božské komedie". Co vím, tak existují 2 různé verze klipu, ta necenzurovaná, která nikdy nebyla k vidění na MTV, se dá najít třeba na depešáckém DVD "The Videos 86-98".

Depeche Mode - Walking in My Shoes

Nakonec jsem si nechal neskutečnej 90´s nářez "Groove is in the Heart" od Dee Lite. Tahle nesmrtelná houseovka ovlivněná funkem, discem a hiphopem, do níž DL čorli, co se dalo (mimo jiné části songů od Herbieho Hancocka a Vernona Burche), mě i po všech těch letech dokáže sejmout neskutečným psychedelickým klipem. A doporučuju si tenhle song dát i v remixové verzi.

Dee Lite - Groove is in the Heart

Existuje nějaký song, při kterém ti vyloženě naskakuje husí kůže?

"Nejalternativnější underground, co jsem za dlouhou dobu viděl," jak někdo trefně napsal v komentářích k tomuhle "majstrštyku". Ať žije knedlo, vepřo, čecho-decho.