Inspirují, hrají či skládají vlastní hudbu a jsou v tom úspěšné. Povedlo se nám získat exkluzivní rozhovory se čtyřmi skvělými ženami, které na naší scéně působí.
Další inspirativní ženou, kterou jsme vyzpovídali, je Petra P. Říká si Kosmi, pochází z Jablonce nad Nisou a věnuje se DJingu a malování kosmických obrazů. Stihla si už zahrát vedle velkých jmen jako je SNTS nebo Lewis Fautzi a slyšela jsem na ni ze všech stran samé pozitivní ohlasy, takže jsem neváhala ani minutu a oslovila ji :).
Ačkoli sídlí na severu Čech, Brňáci si ji zcela jistě pamatují z nejedné akce v Perpetuu.
Užasná: Ahoj Petro, děkujeme, že sis na nás našla čas. Jak dlouho hraješ a jak ses k tomu dostala?
Hraju cca 6 let. Začalo to nejspíš tím, že můj partner, se kterým jsem tenkrát ke konci roku 2013 začínala chodit, je DJ. U mě pak zapracovala určitě klasická ženská zvědavost a poprosila jsem ho, ať mě s tím seznámí. Já se jinak kolem hudby motám už od dětství, chodila jsem do hudební třídy, zpívala, hrála na klavír atd., takže hudba jako taková mě zkrátka doprovází celý život. Co se toho techna týká, začala jsem tomu věnovat víc času, zkoušela si doma nahrávat nějaké sety, až mi jednoho dne přišlo od mého kamaráda pozvání na jeho narozeniny do našeho oblíbenýho klubu Experiment v Liberci, abych si zkusila zahrát před lidmi, to by rok 2015. Pak přišly první pozvánky na podcasty, a tak jsem se asi lidem začínala dostávat trochu do uší.
Na co jsi za svou kariéru na sebe pyšná?
Nevím, jestli pyšná bude to správný slovo, jsem hlavně vděčná. A to za příležitost, kterou jsem dostala. Za tu možnost předat lidem ze sebe něco, co mám tak ráda a sdílet to společně s nima. Za tu dobu jsem poznala spoustu úžasných umělců a muzikantů, nových přátel – ať už u nás nebo na Slovensku. Když to vezmu z té hudební stránky, splnily se mi velké hudební sny, kdy jsem mohla hrát po boku svých oblíbených techno umělců.
Prvně to byl Lewis Fautzi a nějaký čas poté SNTS. To byly opravdu nezapomenutelný chvíle. Nesmím ale taky zapomenout na pozvání, které přišlo z Beats for Love. Doteď si pamatuju tu trému a nevolnost, kterou jsem měla už při nástupu do auta v Jablonci směr Ostrava. Když si na vše tak vzpomínám, říkám si, že jsem měla opravdu štěstí, a každá odehraná akce pro mě byla stejně důležitá. Jako úspěch třeba já beru i to, když po hraní za tebou přijde člověk, aby ti podal ruku a řekl, že si tvoje hraní užil. To byla pro mě vždycky veliká odměna.
Co se ti naopak nepovedlo?
Nepovedlo se mi jednou na hraní dojet včas, jelikož jsme autem srazili srnku.
Máš nějakou vtipnou historku z hraní?
Vzpomínám, že na jednom menším festivalu v Českým ráji mi při hraní na mixáku přistál kapesníček s nakresleným srdíčkem a když na té samé akci lidi začali skandovat moje jméno, nabízí se taky otázka, jestli to nebylo z důvodu, ať už přestanu hrát, ale rajče žádný nepřistálo, tak asi dobrý.